Plán KDU-ČSL „trestat“ bezdětné osoby vyššími daněmi má reálné obrysy. Řekl to poslanec lidovců Pavel Bělobrádek s tím, že v této věci jednali s předsedou strany a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Ten se podle Bělobrádkových slov snaží jednat i s opozicí. Naopak proti návrhu už se veřejně vyjádřily strany, s nimiž jsou lidovci ve vládní koalici.

KDU-ČSL své návrhy představila na dubnové konferenci o rodinné politice. Lidé se dvěma a více dětmi by měli platit o jeden až dva procentní body nižší odvody na důchody, naopak u bezdětných lidí ve středním a vyšším věku by se odvody na penzi zvýšily ze současných 7,1 na 9,1 procenta z hrubé mzdy. Kvůli vysokým výdajům na výchovu potomků lidovci navrhují zvýšit i dnes existující slevu na dítě. U prvního o 1200 až 2400 korun ročně.

Bělobrádek v rozhovoru pro CNN Prima News řekl, že na posledním jednání Marianu Jurečkovi představitelé strany sdělili, že mají určité výhrady. „On řekl, že tomu rozumí a že se pokouší jednat i s opozicí. Samozřejmě to, že by měly v důchodové reformě být určitě prvky, které zohlední, že lidé přinášejí i lidský nebo sociální kapitál, to si myslím, že je zcela spravedlivé a je otázkou, jakou najít formu. Jestli je možné, že se zvýší odvody všem a potom budou slevy pro ty s více dětmi, tak to mi smysl dává,“ uvedl Bělobrádek s tím, že je za něj nešťastně zformulováno to, že by se měly daně zvýšit jen někomu.

„Je to trochu hraní se slovíčky. Prostě jsou dvě zásluhové části důchodů – jedna jsou odvody a ta druhá je výchova nových plátců v systému. Finální znění ale ještě není rozhodnuté,“ uvedl poslanec a bývalý předseda strany.

„Za mě je důležité, aby nebyli trestáni ti, kteří děti mají za to, že je mají. Doteď to tak bylo. Matka, která má děti, dříve chodila dřív do důchodu, ale jinak se jí vypočetl nižší důchod, protože byla s dětmi doma. Nejen, že si nemohla vydělat vyšší peníze, ale měla i mnohem těžší postavení na trhu práce. Žena s dětmi je u zaměstnavatele vlastně handicapovaná. Důchodová reforma by měla zhodnotit i toto,“ dodal Bělobrádek s tím, že nelze očekávat, že jakákoliv prorodinná opatření přinesou navýšení třeba o tři děti v jedné rodině.

„V tomto ohledu je to naivní, ale potřebujeme, aby ti, co mají jedno, měli dvě a ti, co mají dvě, měli tři a okamžitě se dostáváme do jiných počtů. Jde o to, aby tady nebyla bariéra, která začíná bydlením a pokračuje překážkami v práci,“ dodal Bělobrádek.

Na dotaz, zda se nejedná o diskriminaci těch, kteří děti mít nemohou, Bělobrádek řekl, že takoví lidé „samozřejmě mohou adoptovat. „Takových párů ze svého okolí znám stovky. Ti, kteří děti nechtějí, tak to je jejich rozhodnutí. Na druhou stranu je neoddiskutovatelné, že bezdětní, a je jedno, jestli je to kněz nebo někdo, kdo se dobrovolně rozhodl děti nemít, tak jeho penze budou platit děti ostatních. Ten, kdo děti má, tak jeho děti budou platit penze nejen svým rodičům a prarodičům, ale i těm bezdětným, a to je neoddiskutovatelné. To není žádná diskriminace. To je fakt,“ uvedl poslanec.

Velmi ostře se vůči návrhu vymezují Piráti. „Lidovci říkají, že trestat lidi za bezdětnost je v pohodě, protože můžou adoptovat. Asi si pořídim hvězdářskej dalekohled, abych se mrknul, z jaký planety k nám lidovci přicestovali a zda se jim nedá pořídit zpáteční letenka,“ uvedl na sociální síti X šéf strany a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

„Tyto kroky nejsou jen kontroverzní, ale taky nefunkční a k vyšší porodnosti opravdu nepovedou. Naopak funguje dostupnost předškolní péče, flexibilních úvazků a také by prospělo zrušení nesmyslné buzerace 92 hodin, které může malé dítě strávit v předškolní péči, aniž by rodina přišla o rodičák,“ uvedl už dříve Bartoš. Veřejně se proti návrhu vyjádřily také třeba poslankyně z hnutí STAN Barbora Urbanová či Martina Ochodnická z TOP 09.