Asi každý umělec sní o tom, že jeho dílo bude mít zásadní společenský přesah, že vyvolá diskusi, upozorní na důležitý problém, možná dokonce donutí politiky k akci. To se přesně povedlo tvůrcům seriálu Adolescent. Tento hit od Netflixu od svého uvedení 13. března posbíral přes 96 milionů zhlédnutí a stal se devátým nejsledovanějším seriálem na platformě. Vypráví o vraždě dívky, kterou ubodal internetem radikalizovaný spolužák. A i když redakční kolegy Ondřeje Štindla a Jakuba Peřinu příliš neohromil, kritici ho z velké části vychvalují do nebes. Na stránce Rotten Tomatoes, která agreguje hodnocení od profesionálních recenzentů, má momentálně skóre 99 %. Jedním z lidí, na které dílo evidentně silně zapůsobilo, je britský premiér Keir Starmer.

„Jako otce mě sledování Adolescenta spolu s mým dospívajícím synem a dcerou velmi zasáhlo. Všichni bychom o tomto měli diskutovat častěji,“ tweetoval. Sešel se s tvůrci seriálu, aby s nimi řešil nastolenou problematiku. Podpořil uvedení díla ve školách a chce ho nechat promítat v parlamentu. Tím ale britské pobláznění seriálem zdaleka nekončí. Vynořil se nespočet komentářů o jeho důležitosti a zásadním sdělení. Když se lídryně opozičních konzervativců Kemi Badenochová v rádiu LBC přiznala, že seriál neviděla, moderátor ji obvinil ze „zanedbání povinnosti“.

Ústřední postavou seriálu je Jamie Miller, třináctiletý chlapec z dobré rodiny. Má dva milující rodiče a sestru. Jeho nejoblíbenějším předmětem je dějepis a historickou postavou průmyslník z 19. století Isambard Kingdom Brunel. Na první pohled není nijak problémový. Proto je takový šok, když zabije svou spolužačku. Při vyšetřování se ukáže, že Jamie na internetu zapadl do takzvané manosféry, jak se říká influencerům a jejich fanouškům, kteří mají mizogynní postoje a až nenávistný vztah k ženám. Jejich nejznámějším představitelem, v seriálu výslovně zmíněným, je Andrew Tate. To je opravdu nevábná postava, momentálně stíhaná v Rumunsku za znásilnění, kuplířství a další zločiny. Prověřují ho rovněž úřady v USA a Británii. Tate se nijak netají tím, že ženy považuje v podstatě za kus masa, dobrý leda tak k sexu.

Důvod, proč seriál tak zapůsobil, je nejspíše i ten, že hraje na strunu strachu mnoha rodičů, že svým dětem v moderním světě již nerozumí. Můžete se snažit o výchovu, jak chcete, ale ony se mezitím na mobilu a počítači vystavují těm nejtoxičtějším myšlenkám, které z nich činí nebezpečná individua. Jeden ze scenáristů, Jack Thorne, o Jamiem prohlásil, že „pochází z dobrých poměrů jako já; je to chytrý chlapec, jako jsem byl já. Klíčový rozdíl mezi námi? On čte po večerech internet, zatímco já jsem četl Terryho Pratchetta a Judy Blumeovou.“.

Spoluscenárista a představitel role Jamieho otce Eddieho Stephen Graham uvedl, že ho inspirovaly tři případy: vražda šestnáctileté transdívky Brianny Gheyové, ubodání dvanáctileté dívky v Liverpoolu a zabití patnáctileté dívky v Londýně. Jenže fiktivní Jamie se v mnoha ohledech vymyká profilu typického náctiletého násilníka. Ne že by Británie neměla problém s vraždami mezi dospívajícími. Pachatelé jsou ale většinou z rozpadlých rodin, s předchozí historií kriminálního chování, členové gangů nebo nějak duševně narušení. Případy, kdy se vrahem stane dosud bezproblémový chlapec z dobré rodiny, jsou v podstatě neznámé. Je to vidět i na příkladech, které uvádí Graham.

Gheyovou ubodali její spolužáci Scarlett Jenkinsová a Eddie Ratcliffe. Jenkinsová byla problémová dívka, která přinesla do školy marihuanové sušenky a dala je mladšímu spolužákovi, který se jimi otrávil. Byla fascinována sériovými vrahy a údajně sledovala videa vražd a mučení na internetu. Ratcliffe byl zase sociálně neschopný samotář, nejspíše autistický, nad kterým Jenkinsová získala vliv.

Další dva případy Graham sice nejmenoval, ale nejspíše šlo o vraždy Avy Whiteové v Liverpoolu a Elianne Andamové v londýnském Croydonu. O vrahovi Whiteové toho příliš nevíme, úřady jeho identitu nezveřejnily. Andamovou ubodal Hassan Sentamu z problematické rodiny, údajně týraný.

Pak je tu rasový pohled na celou kauzu. Fiktivní Jamie je z bělošské rodiny. Badenochová, sama černoška, a další osočili tvůrce z manipulace, jelikož jeho reálný předobraz byl černoch. Nejspíše mají na mysli Sentamua. Tvůrci se brání, že žádný reálný předobraz neexistuje.

Jenže smutná pravda je, že většinu útoků nožem mají na svědomí černošští teenageři. V 18 letech, kdy je počet útoků statisticky nejvyšší, bylo za držení zbraně stíháno šestkrát více černých Britů než bílých.

Progresivisté mohou namítnout, že v tom roli hraje rasismus. Pokud se ale bojí radikalizace mladých mužů Andrewem Tatem, Jamie je znovu dost netypickým představitelem. V roce 2023 Institut pro strategický dialog zkoumal názory na Tatea mezi mladými lidmi ve věku 16 až 24 let. „Pozitivní názor na Tatea měli častěji příslušníci rasových menšin – 41 % černošských respondentů a 31 % asijských respondentů, zatímco u bělochů tento podíl klesl na 15 %.“ V britském kontextu „asijský“ často znamená „pákistánský“ nebo „indický“. Rakib Ehsan z magazínu Spiked to vysvětluje nepřítomností otců v životech černošských chlapců. Celkově 63 % černošských Britů původně z Karibiku vyrůstá v rodinách s jedním rodičem, což v drtivé většině případů znamená s matkou. U černošských Britů původně z Afriky je to 43 %. U bílých Britů 19 %. U chlapců vyrůstajících bez otce existuje větší pravděpodobnost, že si najdou svůj mužský vzor u někoho pochybného, jako je třeba Andrew Tate. Jamie otce má, dokonce velmi starostlivého – další způsob, jak se vymyká typickému schématu náctiletého násilníka.

Diskuse se také točí hlavně okolo chlapců. Předpokládá se, že představují hlavní skupinu ohroženou toxickými vlivy na internetu. Studie ale ukazují, že tím více trpí dívky. Celkově větší nebezpečí spočívá v tom, že upadnou do depresí, než že by se radikalizovaly.

Britský establishment se tak mobilizuje do boje za vyrvání mladých mužů ze spárů toxické maskulinity na základě zcela fiktivního příběhu, který má s realitou pramálo společného. Hysterie bije do očí o to víc, pokud ji srovnáme s reakcí na reálné systematické znásilňování dívek pákistánskými gangy v britských městech. Establishment nad tím naopak dlouhá léta strkal hlavu do písku.

Adolescent je možná dobrý seriál, ale špatný prostředek pro určování vládní politiky.