Americká Sněmovna reprezentantů minulou středu odhlasovala konec čínského TikToku ve Spojených státech. Nařídila mateřské firmě ByteDance prodat TikTok do šesti měsíců, nebo ho USA zakážou. Nejde o finální krok. Prezident Joe Biden sice avizoval, že zákon podepíše, ale musí nejdřív projít Senátem, kde zdaleka nemá tak jasnou podporu. Přesto je to zatím nejzávažnější ohrožení pozice TikToku v USA. Firma si to plně uvědomuje a zmobilizovala své uživatele.

Poslala jim v aplikaci zprávu upozorňující na možný zákaz TikToku a vyzvala je, aby kontaktovali svého kongresmana. Po zadání PSČ aplikace automaticky vyhledala a zobrazila telefonní číslo kanceláře příslušného zastupitele. Kongresmani obdrželi desetitisíce zoufalých telefonátů žádajících je, aby TikTok nezakazovali. Přestože firma tvrdí, že výzvu poslala pouze dospělým uživatelům, mnoho z volajících byly evidentně děti neovládající vyjednávací um, jak vyplývá z citací posbíraných magazínem The Spectator World.

Jeden sdělil kongresmanovi, že ho „zabije, jestli, kurva, vypne TikTok“, jiní zas vyhrožovali, že spáchají sebevraždu, jestli zákaz TikToku vejde v platnost. Další se ptali: „Haló, to je Kongres? Na jakou webovou stránku mám jít, abych mohl hlasovat proti zákazu TikToku?“ Některým telefonujícím bylo teprve šest let.

Pokud TikTok doufal, že poštváním armády mladistvých na americké zákonodárce zbrzdí postup zákona Kongresem, přepočítal se. Naopak sněmovní výbor pro energetiku a obchod schválil zákon jednohlasně, 50 : 0, a tím ho poslal do pléna sněmovny.

Vymývání dětských mozků

Právě strach z čínského vymývání mozků dětem je jeden z důvodů, proč se Američané tak vehementně snaží TikTok zakázat. Tajemství úspěchu TikToku se skrývá v jeho algoritmu, jenž uživatelům, v USA jich je asi 170 milionů, nabízí nová a nová videa s cílem udržet je na sociální síti co nejdéle. Američané aplikaci podezřívají z cenzury, servírování nebezpečného obsahu a politické manipulace. Někdy tyto obavy působí až paranoidně. Například nedávný trend, kdy influenceři objevili staré propagandistické články Usámy bin Ládina a prohlásili ho za spravedlivého bojovníka proti imperialismu, je příliš bizarní na to, aby se zrodil v hlavách pekingských stratégů. Ale jsou známy případy, kdy TikTok omezoval zobrazování videí o masakru na náměstí Tchien-an-men, o protestech v Hongkongu či o útlaku Ujgurů. Podle průzkumu organizace Pew Research 14 % Američanů pravidelně získává přehled o světě z TikToku, v kategorii 18–29 let je to dokonce 32 %.

Druhou velkou obavou je zneužití dat. TikTok sbírá o svých uživatelích kvanta informací, od toho, co sledují, přes přístup ke kontaktům, lokaci, čte zprávy, zná věk a telefonní číslo. TikTok se brání, že není zdaleka jediný, kdo sbírá data o svých uživatelích. Facebook, Twitter a další sbírají podobné informace. A nejrůznější konspirační teorie, fake news a dezinformace kolují na těchto platformách i bez zapojení Číňanů.

Jenže u těchto firem nehrozí, že je bude přímo úkolovat Komunistická strana Číny. ByteDance se brání, že s čínskou státostranou nemá nic společného. TikTok je prý naprosto samostatná platforma, jež v Číně ani není dostupná. Jak při slyšení v Kongresu zdůraznil šéf TikToku Šou C’ Čche, on sám ani není Číňan, ale Singapuřan.

Námitky jsou dvě. Čínští komunisté ze zákona mohou ovlivňovat chod ve firmách. V roce 2018 zakladatel ByteDance slíbil pomoci šířit partajní hodnoty. TikTok sice není dostupný v samotné Číně, jeho úlohu tam však zastává aplikace Douyin. Algoritmus Douyinu podléhá registraci a přezkumu čínské vlády. Ta navíc obsadila jedno křeslo v tříčlenné správní radě klíčové dceřiné firmy ByteDance, jež vlastní licence na software, na němž aplikace fungují. Algoritmus TikToku je z velké části založený na tom Douyinu. Komunistická strana evidentně má páky na ovlivňování dění v ByteDance. Jak napsal zástupce šéfredaktora magazínu Foreign Policy a expert na Čínu James Palmer: „Kdyby Čína umožnila majiteli TikToku ByteDance uplatňovat svobodu slova a podnikatelská rozhodnutí, nikdo by s ByteDance neměl problém. Ale protože to velmi explicitně nedovoluje, měli byste ho mít!“

Zadruhé bariéra mezi TikTokem a ByteDance není tak nepropustná, jak se firma tváří. Podle investigace The Washington Post se manažeři v Pekingu podílejí na vedení firmy. Mají poslední slovo v otázkách ochrany dat Američanů, jaká videa smazat, ale například i kteří zaměstnanci smějí pracovat z domova. V Pekingu rovněž sídlí vývojářské týmy. Firma též přiznala, že Číňané mohou mít přístup k datům o Američanech. Bývalý zaměstnanec také tvrdí, že čínští komunisté využívali TikTok ke sledování prodemokratických demonstrujících během nepokojů v Hongkongu.

Zarputilý odpor Pekingu

Je rovněž podezřelé, s jakou zarputilostí Peking brání prodeji TikToku. Není to totiž poprvé, co se o to Američané snaží. S prvním zákazem přišla administrativa Donalda Trumpa. Šéfové TikToku údajně tehdy byli smíření s tím, že budou muset firmu prodat, ale do transakce se vložila čínská vláda. Zařadila algoritmy TikToku na seznam položek zakázaných k exportu a dala ByteDance najevo, aby jakoukoli dohodu přehodnotil. Trumpův zákaz následně narazil u amerických soudů a exprezident o celou záležitost ztratil zájem, když mu v průzkumech vyšlo, že krok je nepopulární u mladých a matek z předměstí.

Snahy o omezení TikToku ale dál pokračovaly. Na konci roku 2022 prezident Joe Biden podepsal zákaz TikToku na všech zařízeních vydaných federální vládou. Podobný zákaz zavedlo 33 amerických států, několik měst, třeba New York, Denver nebo Baltimore, a též téměř 20 amerických univerzit. Je to také jedna z mála věcí, které spojují republikány s demokraty. Zákon nutící TikTok k prodeji je dílem republikána Mikea Gallaghera a demokrata Rajiho Krishnamoorthiho. „Je to jedna z mála oblastí, kde měl Donald Trump pravdu,“ prohlásil ohledně TikToku demokratický senátor Mark Warner, zároveň šéf zpravodajského výboru. Bývalá guvernérka Severní Karolíny a nyní již bývalá kandidátka na prezidenta Nikki Haleyová v jedné debatě řekla, že se člověk stává o 17 % více antisemitský a prohamásovský za každých 30 minut, co v aplikaci stráví. Před TikTokem varovali i šéf americké Federální komise pro komunikaci Brendan Carr a ředitel FBI Christopher Wray.

Sám TikTok přes dva roky vyjednával s výborem pro zahraniční investice, jaké kroky by měl podniknout, aby Američany uspokojil. Přišel s takzvaným „projektem Texas“: přesune své servery do stejnojmenného státu a dohlížet na ně bude společnost Oracle. Vyjednávání ale ztroskotala, když výbor usoudil, že tyto záruky nejsou dostatečné.

Zároveň američtí politici TikTok hojně využívají. Biden již dvakrát hostil tiktokové influencery v Bílém domě a v únoru se oficiálně k síti připojil. Bývalý republikánský prezidentský kandidát Vivek Ramaswany přirovnal TikTok k nebezpečné droze, když prohlásil, že je to „digitální fentanyl z Číny“. O pět dní později si na TikToku založil účet.

Nejdramatičtějším obrácením ale prošel Donald Trump. Jako prezident vedl první neúspěšnou snahu o zákaz TikToku, nyní pokus donutit Číňany aplikaci prodat kritizuje. „Pokud se zbavíte TikToku, Facebook a Zuckeršmejd zdvojnásobí svůj byznys,“ napsal na sociální síti Truth. „Nechci, aby se Facebooku, který podváděl v posledních volbách, vedlo lépe,“ dodal. „Jsou to praví nepřátelé lidu,“ zakončil svoji stížnost.

Důvodem Trumpovy náhle nalezené náklonnosti k čínské sociální síti může být miliardář Jeff Yass. Ten je znám jako významný sponzor Republikánské strany. Je to také investor ByteDance, vlastní tam 15% podíl v hodnotě 33 miliard dolarů. Podle deníku The New York Post osobně volal republikánským kongresmanům a varoval je, že přijdou o finance, pokud budou pro protitiktokový zákon hlasovat. Lobbování v Kongresu se účastnila rovněž organizace Club for Growth, již Yass platí. Tým vedla Kellyanne Conwayová, bývalá poradkyně Donalda Trumpa.

Pár dní před Trumpovým prohlášením ohledně TikToku se Yass s Trumpem sešel. Šlo o veřejné usmíření, Club for Growth se minulý rok snažil zabránit Trumpově kandidatuře. Yass prý slíbil Trumpovi přispět na kampaň. Exprezident má momentálně kvůli svým soudním sporům nouzi o peníze. Není tak těžké si dovodit, proč by se mohl snažit Yassovi zalíbit.

Kromě Trumpa jsou proti zákazu TikToku ještě dvě další skupiny. První jsou progresivní levičáci. Například newyorský kongresman Jamaal Bowman tvrdí, že tažení proti TikToku je výsledkem republikánské xenofobie, a přirovnal je k „rudé panice“, jak se říkalo strachu z komunistické infiltrace v 50. letech.

Na Čínu po čínsku?

Druhou skupinou jsou libertariáni tvrdící, že jde o nepřípustné státní zasahování do podnikání a osobních svobod. Nejhlasitějším takovýmto kritikem je senátor Rand Paul. „Opravdu porazíme čínské komunisty tím, že se z nás stanou čínští autoritáři a zakážeme to v naší zemi?“ prohlásil.

Pokud se spojí tyto tři skupiny, tedy trumpovci, progresivisté a libertariáni, mohli by společně zabránit schválení zákona v Senátu. V případě, že zákon tuto poslední překážku překoná, začne souboj vůlí mezi Pekingem a Washingtonem. Máloco nasvědčuje tomu, že by čínští komunisté byli ochotni vzdát se svého vlivového nástroje. Z téhož důvodu Američané budou chtít vliv TikToku omezit. Influenceři a mládež sice budou brečet, ale zákonodárci argumentují, že během studené války by také USA nesnesly, aby jednu z velkých televizí vlastnil Sovětský svaz.

Souboj o TikTok je především bitvou nové studené války. Jde o snahu omezit čínskou špionáž a vliv. Ukazuje to ale také čínskou sílu. SSSR studenou válku prohrál, jelikož nedokázal vyrobit nic, co by na Západě bylo široce žádáno, svedl vyvážet jen pomýlenou ideologii. V případě TikToku má Peking mocnou zbraň právě proto, že desítky milionů lidí ji dobrovolně využívají, včetně nepřátelsky naladěných politiků. A také to ilustruje ryze transakční povahu Donalda Trumpa.