Tak je to oficiální, o Bílý dům se střetne současný prezident Joe Biden a jeho předchůdce v úřadě Donald Trump. Minulý týden proběhlo takzvané superúterý, den, kdy probíhaly primárky ve čtrnácti státech a v jednom teritoriu najednou. Trump v nich přesvědčivě zvítězil a jeho poslední vyzývatelka v souboji o republikánskou nominaci Nikki Haleyová z voleb odstoupila. Navzdory úspěchu primárky vyjevily zásadní Trumpovu slabinu.

Pokud nepočítáme stát Vermont, kde Haleyová zvítězila, tak se její výsledky pohybovaly od 12 % na Aljašce až po 42,6 % v Utahu. Celkově v primárkách Haleyová získala 31,7 %. Tito voliči představují pro Trumpa vážný problém. Haleyová byla kandidátkou takzvaných Never Trump (Nikdy Trump) republikánů, tedy členů strany v zásadní opozici proti exprezidentovi. Například v Severní Karolíně 81 % těch, kteří volili v primárkách Haleyovou, odmítá v hlavním klání volit Trumpa. Pokud se podaří tento poměr replikovat napříč Spojenými státy a nějakých 20 % republikánů by odmítlo podpořit Trumpa, mohlo by ho to stát vítězství. Volby budou těsné a Trump potřebuje každý hlas, zvlášť v „přelétavých“ státech, jako je Severní Karolína, kde se rozhoduje o budoucím prezidentovi. Sama Haleyová se odmítla za Trumpa postavit, místo toho prohlásila, že podporu si musí zasloužit.

Trump jde tedy do prezidentské volby s velkým voličským handicapem. Druhý handicap je finančně-právní. Trump bojuje v nespočtu soudních pří. Dvě již prohrál. Spisovatelce E. Jean Carrollové musí vyplatit 91 milionů dolarů a dále pokutu 364 milionů za lhaní na finančních dokumentech, když žádal o půjčku. Oba případy jsou lehce podivné. Carrollová tvrdí, že ji v polovině devadesátých let Trump sexuálně napadl. Skutek je ale již dávno promlčený, proto Carrollová zažalovala Trumpa v civilněprávním sporu a vyhrála. Trump ale na rozhodnutí soudu nebral ohled a Carrollová ho zažalovala podruhé za pomluvu a znovu zvítězila. Co se týče bank, tak ty samy uznávají, že jim nevznikla finanční újma a Trump celou půjčku splatil. Každopádně Trump drahé právníky a vysoké pokuty financuje ze své volební kampaně, takže mu nezbývá tolik peněz na její vedení.

Útěchou mu může být, že primárky vyjevily problémy i v případě Joea Bidena. Ten kandiduje bez vážného vyzývatele, nespokojení demokraté tak dávají průchod své nespokojenosti de facto vhazováním bílých lístků, tedy hlasováním pro „nezařazené“ delegáty. V primárkách Michiganu, které předcházely superúterý, takto hlasovalo asi 100 tisíc voličů neboli 13 %. V Minnesotě je to dokonce 19 %. Jde o hlasy protestující proti Bidenově politice ohledně války v Gaze. Tito voliči požadují tvrdší postoj vůči Izraeli, včetně tlaku na zastavení jeho ofenzivy v Gaze.

Biden je tak v pasti. Pokud by tito nespokojenci splnili své hrozby a nehlasovali pro něj v listopadu, mohli by mu způsobit velké komplikace. V některých státech jde opravdu o každého voliče, v roce 2016 Trump překvapivě porazil Hillary Clintonovou v Michiganu rozdílem asi 10 600 hlasů.

Bílý dům evidentně začíná lehce panikařit. V pátek Biden přednesl tradiční projev o stavu Unie. Je to jedna z mála povinností, které prezidentovi nařizuje přímo ústava. Ze suchého výčtu statistik se časem vyvinul ceremoniál prezidentské sebechvály. Letos stály za pozornost tři skutečnosti. Zaprvé, že Biden během projevu nezkolaboval, naopak působil relativně čile – na jednaosmdesátiletého může. Tím lze automaticky považovat projev za úspěšný a demokraté si mohou oddychnout, že na čas ustanou spekulace o Bidenově zdraví. Zadruhé Biden řeč pojal jako volební projev a po celou dobu útočil na republikány. Rýsují se tak kontury volební kampaně, kdy Biden bude chtít vykreslit Trumpa jako nebezpečí pro demokracii. A zatřetí Biden ohlásil plán vybudovat v Gaze dočasné molo, u kterého by mohly kotvit lodě s humanitární pomocí. Evidentně je to pokus uchlácholit kritiky jeho gazanské politiky.

Superúterý tak hlavně potvrdilo všeobecně známý fakt: v listopadu proti sobě budou kandidovat dva nepopulární staří muži. Bůh pomáhej Americe.