Evropská komise ve středu zveřejnila harmonogram, který má zajistit, aby v jednotlivých členských státech EU začal do poloviny roku 2026 platit nedávno přijatý migrační balíček. Takzvaný společný prováděcí plán k paktu o migraci a azylu, který EK přijala, stanovuje milníky pro všech 27 států a ukazuje cestu, jak normy z migračního balíčku, kterých je deset, v příštích dvou letech uvést do praxe. Každá ze zemí by nyní měla připravit vnitrostátní prováděcí plán, který do konce letošního roku předá Evropské komisi.

"Po dosažení historické dohody o paktu o migraci a azylu začala práce na tom, aby se rozsáhlý a složitý soubor legislativních aktů stal v příštích dvou letech funkční realitou. Bude se jednat o společné úsilí, přičemž komise bude členské státy podporovat v každém kroku," uvedla unijní exekutiva ve svém prohlášení.

Společný prováděcí plán rozděluje "právní, provozní a technickou činnost" do deseti stavebních prvků. "Všechny jsou v zásadě vzájemně závislé a je třeba je provádět paralelně," dodala komise.

Prvním z těchto prvků je fungování společného migračního a azylového informačního systému (Eurodac), který bude uchovávat a zpracovávat údaje o žadatelích o azyl. Druhým krokem je nový systém řízení migrace na vnějších hranicích EU, který by měl vést k "zavedení rychlých, účinných a zjednodušených azylových a návratových řízení".

Třetím prvkem je zajištění adekvátní přijímací životní úrovně pro žadatele o azyl ve vztahu k jejich potřebám, například pro žadatele o mezinárodní ochranu by mělo jít o rychlejší přístup na trh práce (šest měsíců místo devíti). Rovněž jsou potřeba spravedlivá a účinná azylová řízení a také řízení o navracení. Dále je třeba zajistit spravedlivý a účinný systém sdílení odpovědnosti v celé EU, například zavést pravidla, jejichž cílem je zabránit zneužívání systému (například povinnost žadatelů podat žádost v členském státě, do kterého vstoupí jako první).

Sedmým stavebním prvkem je podle Evropské komise zajištění toho, aby v EU fungovala solidarita, tedy aby žádný členský stát nebyl vystaven migračnímu tlaku. Osmým bodem je "připravenost, plánování pro případ nepředvídaných událostí a reakce na krize", jinými slovy budovat větší odolnost vůči vývoji migračních situací. Je třeba rovněž poskytnout nové záruky pro žadatele o azyl a zranitelné osoby, jako jsou děti. Desátý prvek pak nese název "Přesídlování, začleňování a integrace" a v dokumentu se v této pasáži uvádí, že pro úspěšnou migrační a azylovou politiku je nepostradatelné úsilí členských států o integraci a začleňování migrantů.

Společný prováděcí plán bude nyní předložen členským státům na zasedání unijních ministrů vnitra, které se koná ve čtvrtek v Lucemburku, a poté bude použit jako základ pro přípravu vnitrostátních prováděcích plánů členských států, které mají být předloženy do prosince 2024.

"Dnes předkládáme plán na další dva roky práce, který má pomoci proměnit pakt o migraci a azylu ve skutečnost. Jde o další důkaz odhodlání komise vynaložit veškeré úsilí na to, aby měly členské státy veškerou odbornou i finanční podporu, kterou potřebují k převedení právních závazků do praxe," uvedl místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas. "Ne všechny členské státy začínají ze stejné pozice, ale cílovou čáru protneme všichni společně," dodal.

Členské státy EU definitivně potvrdily migrační balíček v polovině května. Česko se při všech deseti hlasováních zdrželo, stejnou pozici zastává vláda od února. Podle premiéra Petra Fialy je pakt prvním krokem, který ale nestačí. Česká republika proto spoluzaložila skupinu zemí, které chtějí nelegální migraci čelit důrazněji. Pakt má vstoupit v platnost po dvou letech, tedy v polovině roku 2026.