Ústavní soud v Brně otevírá cestu pohlavnímu chaosu. Rozhodnutím pléna (12 : 3) končí na evropské poměry přísná praxe, kdy se pro změnu pohlaví vyžaduje chirurgický zákrok. Nově bude stačit „pouhé“ lékařské dobrozdání. Začne tedy záležet na jakémsi převažujícím názoru lékařského stavu.

Je to otevírání dveří zmatkům, které panují v duších mnoha mladých lidí. Zprávy z terénu naznačují, že i v českých zemích se „genderová dysforie“, pocit, že duše sídlí ve špatném těle, na školách skokově rozšířila. Mezi staršími lidmi přetrvává sklon myslet si, že „genderová dysforie“ je móda anglosaského světa, kterou z České republiky můžeme sledovat maximálně tak dalekohledem. Nicméně zprávy z terénu naznačují, že i u nás se pocit, že duše sídlí ve špatném těle, na školách šíří – ačkoli rozměrů společenské epidemie, jakou prodělaly Spojené státy, to zatím nedosahuje ani zdaleka.

Naopak ÚS teď bazíruje na lidské důstojnosti, což je dosti gumový termín. Avšak v posledních letech šel stejnou cestou Spolkový ústavní soud v Německu, pro naše ústavní soudce tradičně velká autorita, a i německý ústavní soud lidskou důstojností argumentuje rád a tradičně. Nutno připomenout, že tento ÚS už je zčásti soud prezidenta Pavla, přičemž jeho nominanti jsou kulturně víc progresivisté, než to bylo za Zemana, Klause, ale i Havla.

Dostáváme se k politice. Z ministerstva spravedlnosti vyšel návrh na liberalizaci podmínek, za nichž si člověk může měnit pohlaví, už za Roberta Pelikána. Ale tehdy v (Sobotkově a Babišově) vládě záměr narazil v meziresortním řízení. Ministerstvo má takový návrh v šuplíku i nadále, současný ministr Pavel Blažek ho však neprosazoval s oním rozumným argumentem, tím, že na takové změně prostě není politická shoda. A je těžko přijatelné, aby takovou změnu politikům vnucoval Ústavní soud.

Verdikt ÚS musíme vidět v kontextu. Do připomínkového řízení byl nedávno odeslán Rámcový vzdělávací program pro základní školy. V těchto „osnovách“ je genderová ideologie zcela explicitně. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková se taky nedávno zasazovala za to, aby soukromé nakladatelství Albatros nevydalo knihu americké autorky Abigail Shrierové, která je koncentrátem argumentů proti tomu, aby nezletilí podstupovali změnu pohlaví. České státní instituce v souhrnu pomalu sunou změnu pohlaví u nás směrem, který si většina společnosti rozhodně nepřeje. A to je česká společnost v tzv. mravních otázkách, jako je sexuální orientace, vysloveně tolerantní.

Ale my jsme na institucionální úrovni malé, slovanské Německo. Tam ústavní soudci taky nejdřív zrušili podmínku kastrace a nahradili ji podmínkou lékařského dobrozdání. Dnes už superpokroková vláda v Německu vybojovala pro trans lidi právo měnit pohlaví jednou ročně pouhým oznámením na úřad. Ještě je tu k napodobení maďarská cesta, kde naopak v roce 2020 provedli konzervativci úpravy v zákonech (školském, o ochraně rodiny a podobně), které jdou opačným směrem. Ale Orbán je toxické slovo.