Jihokorejská automobilka Kia nedávno představila svou budoucí nabídku, které jednoznačně dominují elektromobily. Na špici je velké SUV Kia EV9, chystají se ale i další, kompaktnější vozy. Podle generálního ředitele české Kia Arnošta Barny totiž trh nemá na výběr po rozhodnutí EU ukončit prodeje aut se spalovacími motory. V rozhovoru pro deník Echo24 hovoří i o tom, jakou očekává cenu elektrických aut během pár let, nebo proč jsou státní dotace stále pro rozvoj elektromobility klíčové.

Z nedávného oznámení nových konceptů vaší automobilky je evidentní, že chcete být jedničkou na trhu s elektromobilitou. Myslíte si, že v aktuální situaci skutečně neexistuje vhodnější cesta?

Jsem přesvědčený o tom, že v dnešní době s takto nastavenou regulací není jiná možnost, jak pokračovat v prodeji automobilů po roce 2035 a jak současně uspokojit potřeby trhu. Samozřejmě, že se bavíme buď o bateriových elektromobilech nebo o elektromobilech poháněnými vodíkovým palivovým článkem.

Technologie vodíkových vozidel, a především infrastruktura plnicích stanic není dostatečně rozšířená tak, aby tyto vozy dokázaly nabídnout v nejbližší době stejný komfort a plnily potřeby zákazníků. Proto bateriové elektromobily. V následujících letech se samozřejmě může vyvinout nová technologie, která překvapivě uvolní i jinou cestu.

Čili v zásadě lze říci, že to je logická reakce automobilek na politické rozhodnutí?

Ano, je to tak. I když dlouhodobě se snažíme vyvíjet automobily, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Proto jsme už před více než 20 lety zahájili velmi náročný výzkum pohonu, který dnes označujeme jako alternativní a z něhož se zrodily automobily s hybridním, plug-in hybridním a bateriovým pohonem, ale také funkční prototypy vozů s vodíkovým palivovým článkem.

Jak si myslíte, že by jinak přechod na dejme tomu zelenější způsoby přepravy byl rychlý, kdyby toto rozhodnutí na úrovni Evropské unie nepadlo?

Myslím, že ten trend by pravděpodobně byl stejný, ale mnohem pomalejší. Ekologičtější automobily, než jsou ty běžné spalovací, ať už benzínové nebo dieselové, by si přízeň zákazníků získávaly výrazně pomaleji, a to především z důvodu vyšší ceny. Většina trhů by zůstávala u starých automobilů a nové by adaptovala jen postupně.

Vysoká pořizovací cena je jednou z hlavních výtek vůči elektromobilům. Můžeme si trochu rozebrat, jak může do budoucna podle vás cena spadnout na přijatelnější hodnoty, kdy by elektromobily byly dostupné i pro běžné spotřebitele?

Struktura trhu je různá dle země. Na západ od našich hranic, kde je kupní síla obyvatelstva vyšší, se běžně prodávají automobily spíše dražší a tím pádem i přechod na elektromobilitu je snazší, protože zákazníci si prostě a jednoduše ty dražší vozy mohou dovolit.

V našem českém prostředí se nejvíce prodává vozů v segmentu nižší střední třídy a SUV. Ty se pohybují v cenovém rozpětí mezi půl milionem a milionem. Elektromobily se v drtivé většině prodávají nad cenovkou jednoho milionu, ale teprve v poslední době se dostávají pod tuto magickou hranici.

Kia jakožto průkopník čisté mobility je v tomto ohledu vepředu a uvádí na trh více elektromobilů než jiní výrobci. V Evropě jsme v roce 2014 začali představením elektromobilu Soul EV, později jsme uvedli model Niro, což je reprezentant v kategorii vozů nižší střední třídy, a pak velký crossover elektromobil Kia EV6, který získal evropské ocenění Automobil roku 2022.

Současný plán je, že do roku 2027 globálně představíme patnáct čistě elektrických automobilů, v Evropě by mělo být těchto automobilů jedenáct. Již před několika málo dny jsme ukázali sériový automobil EV5 a koncepty s označením EV3 a EV4. Předpokládáme, že tím, že tyto automobily jsou menších rozměrů, se během dvou tří let dostaneme do cenově přijatelných mezí, které již čeští zákazníci budou schopni akceptovat. Bavíme se o cenovém rozpětí mezi 600 a 900 tisíci.

Zůstaneme-li ještě u finančního aspektu, jak moc si myslíte, že jsou podstatné pro nastartování trhu s elektromobily různé typy státních dotací?

Dotace na nákup elektromobilu je v této oblasti naprosto zásadní. Rychlejší rozvoj elektromobility na západních trzích byl mnohdy dán právě tím, že místní vlády nákup elektromobilů podpořily, a to většinou částkami mezi 100 a 300 tisíci korunami na jeden kus.

Jak by to mělo fungovat v České republice? Měly by být státem při nákupu podporovány jen firmy, anebo i jednotliví zákazníci?

V různých zemích se tyto podpory řeší různým způsobem. Většinou jsou poskytnuty privátním uživatelům, v některých případech firmám a tato opatření jsou doprovázená naopak i negativní motivací, to znamená penalizací pro zákazníky, kteří si kupují spalovací automobily. Kombinace těchto nástrojů v minulých letech vedla k velikému boomu v prodeji elektromobilů v zemích, jako je Anglie, Francie, Německo a další.

V České republice je ale struktura trhu jiná než na západ od našich hranic. Z celkového trhu firemní zákazníci nakupují 75 procent automobilů a jen 25 procent si kupují jednotlivci ze svých zdaněných příjmů. Proto bych v našem případě považoval za klíčovou podporu nákupu elektromobilů pro firmy, protože se dá předpokládat, že soukromí uživatelé si najdou cestu k elektromobilům právě přes ojeté vozy, které si nejdříve pořídí firmy a po 3 až 5 letech tyto vozy vyřadí a umožní přístup k těmto vozům za rozumnou cenu běžným zákazníkům.

V posledních měsících přicházely právě z Německa zprávy o tom, že zájem o elektromobily značně opadl poté, co stát tyto subvence výrazně omezil. To jsou dotace natolik důležité i pro bohatší zákazníky na Západě?

Je logické, že pokud se dotace sníží, nebo odeberou, zájem o nákup v tom okamžiku klesne. To jsou zákonitosti trhu. Nemyslím si, že by poptávka zmizela úplně, spíše si myslím, že část zákazníků prostě přehodnotila své nákupní rozhodování. Ať už ve smyslu takovém, že si ekologický vůz koupí později, kdy vláda zase podporu navýší či obnoví, anebo si uživatelé takový vůz pořídili na poslední chvíli, a tudíž teď ta poptávka bude nějaký čas na trhu chybět.

V současné době se hodně hovoří i o zátěži na elektrickou síť, kterou s sebou elektromobily logicky přinášejí. Pokud po České republice vysázíme několik tisíc nabíjecích stanic, není legitimní obava, že budeme mít potíže s tím, aby to stávající síť unesla?

Tato výtka nebo pochybnost zaznívá poměrně často a většinou je formulována v souvislosti s extrémními podmínkami, například pokud dojde ke kompletní obměně vozového parku mnoha milionů vozů ze spalovacích na elektromobily. V takovém případě by naše současná elektro-rozvodná síť mohla být přetížena.

Nicméně ten vývoj samozřejmě vidíme jako postupný. Každý rok se bude prodávat více a více elektrických vozů, do roku 2035 ovšem stále ještě budeme mít velkou většinu vozového parku se spalovacími motory, a tudíž k žádnému „zhroucení“ nedojde, protože k obměně nedojde skokově, ale postupně. Do té doby se také zahustí síť dobíjecích stanic a dobíjení na nich se zrychlí.

Také se dá předpokládat, že bude narůstat počet větrníků a solárních elektráren a budou se využívat další alternativní zdroje. Se záměrem rozšít i soustavu jaderných reaktorů si myslím, že problém výroby a distribuce evropské energie nebude tak horký a do roku 2035 situaci vyřešíme.

Vrátíme-li se ještě k čistotě, častým argumentem kritiků elektromobility je způsob výroby těchto aut a to, jak jsou potřebné materiály těženy po světě v neetických podmínkách. Existuje do budoucna možnost, jak toto změnit?

Lidstvo se neustále vyvíjí, metody a technologie se neustále vyvíjejí. Kdybychom vždy jen čekali na zcela ideální technologii, lidstvo by se neposunulo nikam, protože by nebylo možné uvést na trh produkty, které nám zjednoduší práci a zajistí více blahobytu.

Máte pravdu v tom, že při výrobě baterií, které dnes všichni výrobci používají, je třeba těžit prvky jako lithium, kobalt, nikl, kadmium, a tyto prvky bohužel pocházejí i z dolů, kde dochází k velmi těžké práci a k té těžké práci některé firmy využívají i děti. Snažíme se dlouhodobě spolupracovat s dodavateli baterií, především z Jihokorejské republiky, aby se suroviny pro výrobu těchto baterií těžily v zemích, kde právě k takovémuto zneužívání otrocké práce nedochází.

Snaha přecházet na materiály, které jsou nezatěžující pro životní prostředí, je v současné chvíli nerealizovatelná proto, že je k tomu potřeba velké investice do výzkumu a vývoje. A k tomu je třeba dospět postupně.

Vedle elektromobility, jak reálně vidíte prostor pro vývoj trhu aut s alternativními pohony, respektive jinými druhy čistého paliva?

Spolupracujeme na vývoji takzvaných e-paliv, která umožňují spalování velmi chudých směsí, a ta spolupráce probíhá se saúdskoarabskou ropnou společností Aramco a také místní technickou univerzitou. Ten výzkum umožní v budoucnu využívat tato e-paliva i pro spalování ve spalovacích motorech. Ale vždy je třeba i přihlížet k legislativě. Zda tato paliva budou povolena evropskými regulatorními úřady. Zatím se zdá, že takováto možnost bude, ale čeká se na konkrétní podmínky, za jakých je budeme moci používat.

Dále, jak jsem zmínil, pracujeme delší dobu i na vývoji již patentované technologie vodíkového palivového článku. A ta umožňuje využívat ekologicky vyrobený vodík pro chemickou přeměnu na elektrickou energii v palivovém článku. Nejedná se tedy o spalování vodíku ve spalovacím motoru, ale o chemickou reakci.

Můžete při tom všem ubezpečit zákazníky, že nebudou muset řešit například medializované případy požáru elektromobilu, který se pak musel hasit několik dní ve speciálním kontejneru? Takováto videa v minulosti kolovala po sítích často.

To zkrátka v nějaké větší míře nehrozí. Značka Kia uvádí na trh vždy jen prověřené technologie, kde je bezpečnost zaručena. Technické problémy samozřejmě hrozí vždy a všude. I u současných spalovacích aut dochází k požárům jednotlivých vozů při poškození elektroinstalace. S tím se na silnici setkáváme běžně a nikdo tyto problémy příliš neřeší. U elektrických vozů jiných značek k takovýmto nehodám došlo – viděli jsme hrůzostrašná videa na internetu. Z těch videozáznamů bylo patrné, že většina těchto případů nastala v Číně nebo v Americe a my samozřejmě činíme veškerá opatření, aby vozy značky Kia byly zcela bezpečné. Aby se takové problémy, pokud možno, daly zcela eliminovat.