Země EU musí odstranit omezení pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině, prohlásil v Bruselu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Borrell s novináři mluvil před začátkem neformálního setkání unijních ministrů zahraničí, jehož hlavním tématem bude právě situace na Ukrajině. Schůzky se účastní i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Česko zastupuje Jan Lipavský.

„Musíme zrušit omezení týkající se zbraní a umožnit, aby Ukrajinci mohli mířit na cíle, odkud je Rusové bombardují,“ řekl Borrell při společném prohlášení s Kulebou. Jen v pondělí podle něj Rusko vyslalo na ukrajinská města více než 300 raket a dronů. „Je jasné, že chtějí zničit elektrickou infrastrukturu země před nadcházející zimou,“ dodal šéf unijní diplomacie s tím, že zasaženo bylo i množství nemocnic a zdravotnických zařízení. Rusko chce podle Borrella přimět Ukrajinu k úplné kapitulaci.

Podle Kuleby Ukrajina ale již několikrát prokázala, že Rusko dokáže porazit, potřebuje ale pomoc a podporu spojenců. Získat povolení k zásahům také proti legitimním vojenským cílům v Rusku, je podle něj zásadní. „Jsou to většinou místa, odkud jsou vysílány strategické bombardéry, které útočí na ukrajinské vojáky, občany i kritickou infrastrukturu,“ vysvětlil ukrajinský ministr. Když nebudou platit žádná omezení, Ukrajinci podle něj dokáží mnohem efektněji zabránit Rusku v útocích a rovněž i zlepšit situaci ukrajinských vojáků na bojištích.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ve čtvrtek ve Spojených státech, kde má mimo jiné jednat právě i o možnosti využívat západní zbraně v Rusku. „Restrikce na používání zbraní dlouhého doletu nesmí existovat, když teroristé žádná takové restrikce nemají,“ uvedl Zelenskyj na Telegramu. Amerika, Británie, Francie a další partneři mají sílu k tomu nám pomoci zastavit teror,“ doplnil Zelenskyj.

Česká republika podporuje výzvu, aby Ukrajina mohla použít poskytnuté zbraně podle vlastního uvážení. „Česko, když dodává zbraně na Ukrajinu, jejich použití neomezuje,“ řekl českým novinářům v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský. „Neklademe si podmínky a to z jediného prostého důvodu, protože Ukrajina má právo bránit se proti agresi podle mezinárodního práva a taková obrana se může odehrát i na území agresora,“ dodal ministr s tím, že bude nabádat spojence Kyjeva, aby od svých omezení ustoupili.

Podobně se už v květnu vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron, když uvedl, že by Ukrajině mělo být povoleno západní zbraně používat v Rusku proti cílům, odkud na Ukrajinu útočí Rusové. O zrušení restrikcí už v květnu mluvil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ukrajina používá západní zbraně při své operaci v Kursku.

Řada západních politiků využívání západních zbraní přímo v Rusku dlouhodobě odmítala kvůli obavám z eskalace konfliktu. Například Itálie několikrát v poslední době možnost zrušení omezení odmítla.

Na začátku srpna se k využívání západních zbraní na ruském území vyjádřil i Pentagon. „Je to v souladu s naší politikou a od samého počátku jsme Ukrajinu podporovali v obraně proti útokům, které přicházejí přes hranice, a v potřebě křížové palby,“ uvedla mluvčí Pentagona Sabrina Singhová. Ta však nechtěla upřesnit, kde Spojené státy nakreslily hranici, za kterou už Ukrajinci zbraně využívat nesmějí.