Člověk se stranou svého běžného života podívá na pátou řadu seriálu Kriminálka Anděl, vlastně to má spíš jako poslechovku k vaření a dalším domácím pracím a zajímá ho to hlavně proto, že jde přece jen o méně častý jev tuzemské produkce: totiž vrátit se k zavedeným postavám a struktuře po mnoha letech – ne po dvou, nýbrž po devíti a od první řady dokonce po patnácti. Kriminálka Anděl v roce 2008 vlastně ustavovala nejnovější éru televizních detektivek, kterých je teď jako po dešti. Nu a člověk to tedy zhlédne, respektive vyslechne, a zapláče a zasměje se. To druhé třeba proto, že seriál dokonale opisuje, jak se za ty roky rozbujela státní správa: vždyť kriminální oddělení má dvojnásobek členů, než s jakým začínalo, aniž dělá víc práce.

Tak se nabídl jeho kolega z práce, jenže ouha, tomu jako z udělání našli rakovinu. Ale hned mu nádor odoperovali, takže si po dvou epizodách mohl zase místo vody v klidu dát pivo. A tak se k transplantaci odhodlal zase manžel – tentokrát už měl testy v pořádku… No panejo, nejenže se v českých televizích vraždí za týden víc než v reálu za celý rok, ale k tomu hleďme na způsoby, jak se zachází se zdravotnictvím… Jaképak přesčasy? Kvůli čemu lékaři vlastně protestují? Nechť zhlédnou Kriminálku Anděl, jak se lečí vcukuletu.

A pak ten závěrečný díl (pozor, kdo ho ještě neviděl a snad se chtěl těšit na zajímavé zákruty, nechť dál nečte). Fandím a říkám si, třeba konečně drama: jacísi vojáci totiž vykradou obchod se zbraněmi a nekompromisně u toho ranou do týla zastřelí majitele. Kriminálka se domnívá, že tahle parta, která pak ještě v nějakém kamenolomu čórne semtex, chce spáchat atentát na vrcholné představitele Visegrádské čtyřky. No konečně něco, že by? Jenže ne, vyklube se z toho bankovní rozkrádačka. Budiž. Ale co, něco by se mohlo stát hlavnímu hrdinovi, vždyť je na to zaděláno: chystá se darovat ženě ledvinu, odchází kvůli tomu z práce, tudíž už nebude potřeba. V přestřelce policajtů s vojáky by třeba mohl pojít. A kdyby byli scenárista a producent opravdu odvážní, zemře s ním i jeho žena.

Ačkoliv to je na české prostředí přece jenom moc. Tak aspoň on by mohl zahynout a přežít v ní jako ledvina. Sice by to byla jen remíza, ale aspoň něco. Jenže ani to ne: hrdina si ani nevystřelí, všechno udělá zásahovka, která jednoho z vojáků-lupičů sejme, takže se jako z udělání použije jeho ledvina, aby byl jakože humorný paradox života, ale aby se dokonale vyzmizíkovalo potenciální drama (leda by v další sérii manželčinu mysl skrze ledvinu zcela ovládl vojákův psychopatický gen a ta pak vystřílela celou svou rodinu, leč to se jistě nestane).

Rozumím, že tuzemská produkce nemá odvahu udělat ve spotřebním seriálu něco odvážného. Ale proč velká témata devalvuje tím, že je jenom zbůhdarma načrtne? Tolik vyhozeného potenciálu, takové škody. To je práce pro skutečnou kriminálku, tohleto plýtvání.