Čínský mírový plán by mohl být základem urovnání konfliktu na Ukrajině, řekl ruský prezident Vladimir Putin po dnenším jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Moskvě. Šéf Kremlu ale současně dodal, že dosud nevidí ochotu Západu a Kyjeva jednat v tomto směru. Západ chce podle něj bojovat "až do posledního Ukrajince".

Si označil čínský postoj za nestranný. "Chtěl bych zdůraznit ohledně ukrajinského urovnání, že se trvale řídíme principy Charty OSN a zastáváme objektivní a nestranný postoj," prohlásil čínský prezident. Čína se podle něj snaží aktivně pomáhat tomu, aby obě znepřátelené strany uzavřely příměří a začaly spolu jednat. Peking se zasazuje o "mír a dialog", zdůraznil Si.

Oba vůdci podle tiskových agentur vydali společné prohlášení proti "všem jednostranným sankcím" vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN, kde Rusko i Čína patří mezi pět stálých členů s právem veta. Vyzvali také Spojené státy, aby přestaly rozvracet globální strategickou stabilitu, a varovali před zhoršováním krize na Ukrajině a jejím přechodem do "nekontrolovatelné fáze".

V Kremlu dnes Putin a Si podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci. Si Ťin-pching ocenil "konstruktivní jednání" s Putinem a hovořil o rozšíření obchodní a ekonomické spolupráce s Ruskem. Čína chce například do Ruska dodávat více elektroniky, řekl.

Podle Putina byly také dohodnuty další dodávky ruského plynu do Číny. Oba státy chtějí rozšířit své dopravní spojení, včetně silnic a mostů. Putin již na začátku jednání ujistil, že Rusko je připraveno uspokojit energetický hlad čínské ekonomiky spolehlivými dodávkami ropy a plynu.

Surovinová velmoc Rusko se po zhroucení evropského odbytiště kvůli své válce proti Ukrajině stále více orientuje na Asii. Čína získává od Ruska energetické suroviny se slevou. Objem obchodu mezi Čínou a Ruskem loni dosáhl podle Putina rekordních téměř 190 miliard amerických dolarů (asi 4,2 bilionu Kč) a letos by měl překročit 200 miliard, poznamenala agentura DPA.