Ropný kartel OPEC+, jehož členem je i Rusko, na mimořádném zasedání v neděli ohlásil snížení těžby o 1,1 milionů barelů denně. Nečekaný krok skokově zvýšil cenu této významné strategické suroviny. Zdražení se pohybovalo mezi 5-7 %. V úterý cena přibližně o procento klesla, ale vysoce nad 80 $ za barel už zůstala. Analytici očekávají zdražení cen benzínu, ale i ztížený boj s inflací. Spojené státy krok kritizovaly. Rusku naopak může přinést další finance na pokračování ve válce na Ukrajině. Nejde ale jen o cenu ropy. Rozhodnutí OPEC+ také dále signalizuje odklon Rijádu od Washingtonu.

„Je to reakce na očekávaný pokles poptávky. Kartel OPEC, na to tak to v mnoha případech reaguje, aby udržel cenu nad 80 $,“ uvedl pro Echo24 Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Pokles poptávky podle Louly souvisí s nízkým růstem HDP hlavních ekonomik odebírajících ropu. Podle pondělních statistik například americký zpracovatelský průmysl klesl nejníže za poslední tři měsíce.

„Ta reakce se samozřejmě může s určitým zpožděním projevit na čerpacích stanicích a růstem cen pohonných hmot. Ten nárůst, ale nebude tak výrazný, díky tomu, že je silná koruna, protože se kotuje v dolarech na barel, takže tam nemusí být nějaký výrazný nárůst,“ uvedl Loula.

Vliv na ceny pohonných hmot okomentoval i ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Pokud takový cenový nárůst vydrží, dočkají se výraznějšího zdražení pohonných hmot také čeští motoristé, a to od poloviny dubna. Zatím se však nemusí obávat, že by průměrná celorepubliková cena benzínu či nafty překročila úroveň 40 korun za litr. Bude se spíše pohybovat maximálně v pásmu od 35 do 38 korun za litr,“ uvedl pro média Kovanda.

Vzhledem k využívání ropy v řadě průmyslových odvětví a logistice, zvýší tato nová cena ropy i inflační tlaky v západních ekonomikách. „Pohonné hmoty používají v podstatě veškerá průmyslová odvětví. Pohonné hmoty jsou důležitou komoditou pro zásobování a logistika dopravy hraje určitou roli i v cenách produktů,“ komentoval vliv ropy na zvýšení inflačních tlaků Loula. Ten zároveň upozornil, že ropa je významnou strategickou surovinou a zároveň důležitou energetickou surovinou, která je citlivá na možné cenové výkyvy.

Omezení těžby ropy zemí OPEC+ bude mít následný inflační dopad nejen za Západě, ale i v Asii, včetně Číny. Ta sice může získat další levnou ropu z Ruska, ale i tak to může ztížit naděje čínského vedení na oživení hospodářského růstu.

Snížení těžby ukazuje odklon Saúdů od Spojených států, posiluje Rusko

V zahraničí si například The Telegraph či Financial Times všímají i politických dopadů snížení těžby kartelu. Spojené státy už ústy mluvčího národního bezpečnostního poradce označily snížení těžby za nemoudré a jako další důvod nejistoty na trhu. Analytici Finacial Times a The Telegraph upozorňují, že ze zahraničně politického hlediska má oznámení tři zásadní dopady. Zesiluje inflační tlaky a ztěžuje tak boj centrálních bank proti vysoké inflaci. Signalizuje odklon Saudské Arábie od Spojených států a zesilování vazeb autoritativních režimů Saudské Arábie, Ruska a Číny. A v neposlední řadě stoupající cena ropy pomáhá Rusku ve financování války na Ukrajině.

Jak uvedl Václav Loula zdražení pohonných hmot zvyšuje vstupy ve většině průmyslových odvětví a tím přispívá k růstu cen.

Saudská Arábie byla dlouholetým spojencem Spojených států a jedním z největších odběratelů amerických zbraní. Spojené státy se snažily, díky blízkým vazbám na autoritativní království udržet, cenu ropy nízko. Tyto blízké vazby byly nejsilnější v dobách prezidentství Donalda Trumpa. Zeslabily po vraždě novináře Džamála Chášukdžího, která byla údajně provedena na rozkaz korunního prince Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána. V posledních letech Rijád už nedodává relevantní dodávky ropy do USA, naopak přesměroval export do Asie, především do Číny. Americká administrativa od roku 2018 začala Saúdskou Arábii více kritizovat a například Joe Biden při bilaterálních setkáních požadoval setkání s králem Salmánem, místo jednání z faktickým vládcem země, korunním princem Muhammadem. Zeslabující vliv Spojených států v regionu dokazuje také navázání diplomatických styků mezi Saudskou Arábií a Íránem, které zprostředkovala Čína. Poslední kapkou bylo podle analytiků prohlášení amerických činitelů z minulého týdne, že nyní nehodlají doplňovat americké strategické zásoby ropy, protože cenu považují za vysokou.

„Je to politika Saudská Arábie na prvním místě. Saúdové vytváří nová přátelství, například s Čínou,“ uvedla Helima Croft z RBC Markets.Nord Stream 1

Rusko, které už těžbu ropy omezilo v březnu v reakci na západní sankce, může z omezení těžby významně profitovat. Podle analýzy Centra pro ekonomickou politiku každý dolar zdražení ropy přinese Rusku přibližně 2,7 miliardy dolarů ročně navíc. Současné zvýšení tak Rusku přinese mezi 20 až 30 miliardami dolarů ročně navíc.

Analytici navíc varují, že cena ropy může ještě stoupat v souvislosti se zvyšující se poptávkou v Číně, která se dostává z post-covidového útlumu. Podle odhadu analytiků se bude cena ropy pohybovat kolem 90- 100 dolarů.

Ropný kartel OPEC+ snížením těžby reagoval na pokles poptávky. Cena ropy na oznámení snížení reagovala stoupáním z hranice pod 80 dolary růstem okolo 85 dolarů. V úterý klesla severomořská ropa Brent na 84 dolarů. Americká ropa se pohybovala okolo 80 dolarů. OPEC oznámil pokles o celkem 1,1 milionu barelů denně. Konkrétně Saudská Arábie o půl milionů barelů denně, Irák o 211 000 barelů denně, Spojené arabské emiráty o 144 000, Kuvajt o 128 000, ostatní členové kartelu oznámili snížení pohybující se pod 100 000 barely denně. Rusko oznámilo prodloužení snížení těžby o 500 000 barelů denně, které dodržuje od března v reakci na ropné sankce.