Stát ve snaze ušetřit plánuje škrtnout dotace na podporu solárních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů. Jde také o poplatky pro tzv. solární barony, které do loňského roku platily ve svých fakturách domácnosti. Nově se jim do účtů zase vrátí. Jasno by o tom mělo být ve středu, podle návrhu vlády by měl nově stát platit jen čtvrtinu poplatků, zbytek si zaplatí sami spotřebitelé. Nabízelo by se přitom zaplatit poplatky z výnosů z emisních povolenek, což připouštěl i resort průmyslu. To však EU tak lehce nedovoluje.

Odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje souviselo se snahou státu alespoň částečně ulevit od tehdy prudce rostoucích cen energií. Do loňského září odběratelé elektřiny platili na podpoře OZE za každou spotřebovanou kilowatthodinu šedesát haléřů. Za každou megawatthodinu pak 599 korun, což při roční spotřebě tři megawatthodiny činilo necelé dva tisíce korun. Podporu OZE platili spotřebitelé z necelé poloviny, druhou polovinu doplácel stát.

„Co se týká odpuštění celého poplatku za OZE, jde o výjimečné opatření, které se loni zavedlo jako forma pomoci odběratelům s vysokými cenami energií. Stát tedy nyní odběratelům přispívá na každou MWh elektřiny přibližně 600 korun s daní. Celkem jde za období říjen 2022 do konce roku o pět miliard a za celý rok 2023 půjde přibližně o 37 miliard,“ uvedl už dříve pro Echo24 mluvčí resortu průmyslu Marek Vošahlík.

Ve středu má vláda rozhodovat mimo jiné o tom, kdo nakonec poplatky za OZE zaplatí. Podle návrhu nařízení vlády by měl stát hradit od nového roku zhruba jen čtvrtinu nákladů spojených s výkupem elektřiny z OZE, tedy 9,35 miliardy korun. Zbývající část budou platit spotřebitelé v cenách elektřiny v regulované složce elektřiny. Podle odhadů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) budou celkové náklady na podporu obnovitelných zdrojů v příštím roce asi 36 miliard korun.

Ministr průmyslu Jozef Síkela se původně klonil k tomu, aby celý poplatek nadále platil stát. Ministr financí Zbyněk Stanjura zase původně sliboval, že stát se nebude bát jít se solárními barony do arbitráží a že se platba lidem na faktury nevrátí. Poté však změnil rétoriku a říkal, že by se měl objem plateb pro solární podnikatele zredukovat, ovšem částečně by ho znovu měli platit i koncoví spotřebitelé.

Resort průmyslu deníku Echo24 sdělil, že by se na kompenzace mohly využít výnosy z prodeje emisních povolenek. O této možnosti mluvil i europoslanec Alexandr Vondra. „Než to sanovat ze státního rozpočtu, nebo než aby to platili lidé a podniky, přirozenější je, aby se to krylo z výnosů z emisních povolenek,“ řekl na CNN Prima News.

Výnosy z emisních povolenek, které částečně plynou i ke členským státům unie, se mohou totiž využívat již pouze pro účely související s ochranou klimatu. Výjimka by se proto musela vyjednat a pravidla změnit. „Není to jednoduchá věc. Ta legislativa příliš sešněrovává, co se z výnosu dá platit. Toto jsou náklady, které souvisí se solárním boomem před deseti až patnácti lety. Stálo by za to něco dovyjednat,“ řekl Vondra.

Poplatek za OZE by se lidem do faktur vrátil od ledna. Nejdříve by musel Energetický regulační úřad výši poplatku stanovit, proto vláda musí o podpoře na financování rozhodnout do konce tohoto měsíce.

Dotace na obnovitelné zdroje souvisejí s financováním solárních projektů v letech 2008 až 2010, což se později začalo nazývat tzv. solárním boomem a majitelé fotovoltaických elektráren solárními barony. Stát jim tehdy na projekty slíbil dvacetiletou podporu, svým způsobem se tehdy podnikatelům zavázal investici proplatit.

Půjčky, které si solární podnikatelé tehdy vzali, kvůli příslibu dvacetileté státní podpory ještě v mnoha případech nejsou splacené. Zrušení dotací, které financují fotovoltaické elektrárny, by jim tedy dost uškodilo. Není to přitom poprvé, co se snaha o zrušení podpory OZE objevila. Naráží to ale na platnou legislativu o státní podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.