O prázdninách je možné dohánět filmové resty, protože některé snímky s premiérou na jaře se znovu začínají objevovat především v menších a vesnických kinech jako nabídka ke zpestření dovolených. Týká se to hlavně děl česko-slovenské produkce, na něž jsou diváci u nás zvědavi i v delším časovém horizontu. V případě snímku Invalida o to víc, že ho doprovází šuškanda mimořádně povedené komedie, která si tropí žerty ze slovenského soužití bílých s Romy, která v tomto punktu dospěje k smířlivému konci, aniž zastírá potíže, a které se podařilo vše vyjádřit moderními výrazovými prostředky – asi jako kdyby se na Slovensku rozhodl natáčet dejme tomu Guy Ritchie. Netřeba zastírat, že pověst mnoho nelže, ale ani to, že s výsledkem je to poněkud složitější.

O čem film je: popudlivý údržbář maloměstského muzea Laco se jednoho dne rozlítí na svého syna, vyhodí mu z okna magnetofon, načež syn uteče z domu. To dopálí manželku, která dá Lacovi na výběr: buď chlapce přivede zpět, nebo odejde ona. Laco si usmyslí koupit synovi nový přehrávač, obvolá mnoho inzerátů, načež konečně sežene jeden slibný přístroj. Vypraví se pro něj, zjistí, že mu jej chtějí prodat Romové a že ho přitom chtějí vzít na hůl. Popere se s nimi, prohraje, omráčen je hozen do kanálu, jehož víko již dřív odnesli romští chlapci s úmyslem dobře je prodat. Jejich matka ovšem o tom nechce slyšet, donutí své syny poklop vrátit a pošle s nimi jejich strýce, svého bratra. Ten se jmenuje Gabo, mnoho rozumu nepobral, zato je to hodný člověk. Když najde Laca pohozeného v kanále, zachrání jej a odveze do nemocnice, kde se zjistí, že Laco po pádu ochrnul. Druhá půle filmu sleduje vozíčkářovu touhu dobrat se spravedlnosti a následně – jakmile zjistí, že standardní právní cestou to možné není – jeho přímočarou pomstu. Přitom předvede, jak je korumpovaná slovenská politika, jak politici využívají nebohých Romů pro své špinavé hry, ale zároveň jak může mezi bílým a Romákem vyrůst silné přátelství bez zištných postranních úmyslů.

Z popisu je zjevné, že film spoléhá na silnou nadsázku – ostatně i do maličkých rolí obsazuje velké slovenské hvězdy, jako jsou rapeři Rytmus a Majk Spirit, slavnou popovou píseň Úsmev od skupiny Modus předvádí v romském překladu, výtvarně spoléhá na tlumené barvy sugerující všednost, lacinost, špinavost, chudobu, jež kombinuje s dravým a nečekaným střihem. Avšak údiv a vzrušení nad postupy, jaké film předvádí, vycházejí z banální radosti, že smíme jako inovaci tuzemské produkce zhlédnout standard té zahraniční. Čili filmy jako Invalida bohužel neinovují naši kinematografii, pouze podtrhují, jak pozadu jsme oproti jiným, jejichž přínos nerozvíjíme, stačí nám pouhá nápodoba. Jedno se ovšem přiznat patří: napodobujeme přesně.

Například patří k devízám žánru už od konce devadesátých let, kdy se tyto ušmudlané mafiánské komedie o outsiderech z periferie začaly hojněji objevovat, důraz na jazyk ulice. Aneb hyperbolizují-li takovéto snímky obrazově násilí i život na okraji společnosti, využívají k tomu jako ingredienci zesilující jejich věrohodnost jazyk prostředí, v němž se odehrávají. To se podařilo i v Invalidovi: ačkoli tlumený Gabo v podání populárního Zdeňka Godly mluví univerzální cikánskou slovenštinou, ostatní Romové, ale i Laco bravurně nerudného Gregora Hološky (jehož herectví vynikne v okamžicích, kdy se postava učí ovládat svůj vztek, aby získala zpět milovanou manželku) používají slovenský dialekt, který přinejmenším necvičenému českému uchu bude znít jako neidentifikovatelná zvuková skrumáž: mizí hranice slov, takže i jejich význam. Je obohacující něco takového slyšet v českém kině, protože – přiznejme si – dávno jsme odvykli tematizovat svou řeč a vnímat, jak bohatá pořád je, jak závisí nejen na regionech, ale taky na sociálních vrstvách. Invalida nám na příkladu slovenštiny toto vědomí dopřává.

Invalida. Režie: Jonáš Karásek, scénář: Tomáš Dušička, kamera: Tomáš Juríček, hudba: Matúš Široký a Marcel Buntaj, hrají: Gregor Hološka, Zdeněk Godla, Ivo Gogál, Daniel Fischer, Sväťo Malachovský, Sáva Popovič, Helena Krajčiová, Martin Šalacha, Oľga Belešová a další. 108 minut, v kinech nyní přerývaně, původně od 20. dubna.