Běžný provoz domácností se ještě více prodraží. Dojde k tomu kvůli evropskému plánu zatížit emisními povolenkami také osobní dopravu a bydlení, respektive vytápění budov. Zákon už schválil Evropský parlament a nová kategorie povolenek, tedy speciálních zelených daní, začne platit od roku 2027. Cena jedné povolenky bude ale velmi pravděpodobně vyšší než EU očekává, a hrozí, že se fungování trhu vymkne z rukou a ceny poletí nahoru.

Reforma trhu s emisními povolenkami, na které se unijní instituce dohodly v prosinci 2022, fakticky znamená vznik dalšího trhu s povolenkami, tzv. ETS 2. Obchodování ale bude probíhat stejně jako u ETS 1, tedy u povolenek zatěžujících energetiku a těžký průmysl. Reforma trhu s povolenkami počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a také s postupným zahrnutím lodní dopravy do placeného systému a zpoplatnění emisí z letecké dopravy.

Za necelé tři roky se tedy zvednou ceny pohonných hmot a zdraží vytápění domů, protože emise z osobní dopravy a bydlení budou zdaněny emisní povolenkou.

Jak uvádí naše ministerstvo životního prostředí, v systému ETS 2 je nastaven práh pro cenu povolenky na 45 eur. „Pokud bude tržní cena vyšší, uvolní se na trh dodatečné množství povolenek, aby se cena snížila. Zároveň se tím zvýší objem výnosů z aukcí povolenek, které může stát použít na dodatečná opatření pro přechod na bezemisní vytápění či dopravu. Dále je v ETS 2 nastaven nástroj na stabilizaci trhu, který uvolní dodatečné množství povolenek nebo je z trhu stáhne, pokud by byl povolenek na trhu významný nedostatek, respektive přebytek,“ uvádí resort.

Jenže limit ceny povolenky ve výši 45 eur se vůbec nemusí vyplnit. Není tu totiž řeč o žádném cenovém stropu a mechanismus tlumení ceny zahrnutý ve schváleném zákoně nijak nezaručuje, že cena povolenek neporoste. V praxi by měl systém fungovat tak, že pokud bude cena vyšší než 45 eur za tunu uhlíku, vyvolá to uvolnění dalších povolenek na trh z tzv. rezervy stability trhu, aby se poptávka a nabídka vyladila. Jenže už teď se ví, že celkové množství emisí, na které se nové povolenky vztahují, je kolem tisíce milionů tun uhlíku za rok. A na trh by mohlo být podle plánu uvolněno pouze 20 milionů dodatečných povolenek. Tlak na růst cen by tedy byl velmi silný.

„Připravte občany na svět drahých a vzácných fosilních paliv“

„Žádný z našich modelů nepočítá s cenou 45 eur. Pravděpodobněji půjde o ceny ve výši 100 až 300 eur,“ říká k tomu Christian Flachsland, ředitel Centra pro udržitelnost na berlínské Hertie School. Pokud by cena povolenky byla 200 eur, rovnalo by se to cenové přirážce 53 centů za litr nafty a 47 centů za litr benzínu. Při současném kurzu eura lehce pod 25 korun to znamená, že benzin by mohl být o více než 13 korun dražší, nafta zhruba o 12 korun.

„Země EU by měly své občany připravit na svět, ve kterém budou fosilní paliva vzácná a drahá,“ vyjádřil se také německý europoslanec za Evropskou lidovou stranu Peter Liese.

Dopad zelených opatření na domácnosti, které bude další stupeň klimatické unijní politiky nejvíc bolet, má řešit „Sociální klimatický fond“ disponující 87 miliardami eur, které se mají přerozdělovat. Resort životního prostředí k tomu píše: „Sociální klimatický fond (financovaný z povolenek) bude moct část prostředků posílat nízkopříjmovým skupinám rovnou do kapsy, abychom zajistili, že zelená modernizace bude sociálně citlivá a spravedlivá. Česko získá z fondu přes 50 miliard korun (...) Dalších 50 miliard bude mířit na zmírnění dopadů klimatických opatření přímo do státního rozpočtu.“ Pokud se ale ceny povolenek utrhnou na hodnotu zmiňovaných 200 eur, na pomoc těm, které zelená opatření extrémně zatíží, to asi příliš nevystačí.

Reformy trhu s povolenkami jsou taktéž součástí klimatických opatření, které EU činí v rámci naplňování svého Green Dealu. Historie zeleného unijního plánu se datuje do roku 2019, kdy ho brzy po svém nástupu do funkce v prosinci představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Od té doby je také prioritou současné komise „boj s klimatickými změnami“ zhmotněný v klimatickém balíčku Fit for 55 představeném v červenci 2021.

V polovině ledna 2020 podpořili opatření na ochranu klimatu poslanci Evropského parlamentu jasnou většinou, tedy poměrem hlasů 482 ku 136 (95 europoslanců se zdrželo). Pro hlasovali čeští europoslanci z ANO, TOP 09, Pirátů a Starostů a nezávislých, proti byla ODS, SPD a KSČM. Lidovečtí poslanci se zdrželi.