Kabinet Petra Fialy ze svých vlastních interních průzkumů, které mimochodem velmi pečlivě sleduje, ví, že lidem nic nevadí víc než inflace. Zdražování, které je u nás už třetím rokem rekordní. Spouštěčem té inflace je prudký vzestup cen energií. Loni touto dobou to bylo na hraně. Když cena elektřiny na evropském trhu po několika měsících turbulencí spadla ke 400 eurům na MWh, bylo to považováno skoro za úlevu. Vládou garantovaný strop se pak pro zákazníky nastavil na 240 eurech za MWh. Dnes jsme úplně jinde. Ceny se samozřejmě nevrátily za 40 eur za MWh, kde se pohybovaly před energetickou krizí a ruským napadením Ukrajiny. Tam už se asi hned tak nevrátí. V Evropě roste a poroste spotřeba elektřiny a naopak ubývá při dekarbonizačním tažení zdrojů. Tahle konstelace nižší ceny logicky přinést nemůže.

Aktuálně se ale na evropském trhu elektřina obchoduje za 120 eur za MWh. To by mohlo přinést snížení cen. Jenže ta silová, volně obchodovaná, neregulovaná cena je jen jednou částí účtů za elektřinu, který dostává každá domácnost a firma. Druhou je ta regulovaná. A ta má příští rok podle prohlášení nezávislého Energetického regulačního úřadu vzrůst o 71 procent. Detaily se budou dolaďovat v příštích zhruba třech týdnech. To číslo si regulátoři nevymysleli. Jen propočetli dopady čistě politických rozhodnutí. Vláda chce na účty za elektřinu vrátit povinný poplatek za obnovitelné zdroje za 18 miliard korun. Ten jsme platili roky a loni v energetické krizi ho stát přesunul do rozpočtu, aby lidem a firmám účty zvýšil. Když letos ohlašoval při konsolidačním balíčku konec dotačního byznysu, jeden z největších dotačních škrtů byl právě tento příspěvek. Teď vidíme, že se jen vrací lidem na účty za elektřinu.

Podobný příběh je dalších 38 miliard na podporu přenosu a distribuce. Investice do rozvodu elektřiny. I to loni platil stát. A také tato platba se teď přesouvá na faktury. Výsledkem je růst regulované části o 71 procent.

To číslo vyvolalo zděšení. Premiér ale hned začal uklidňovat, že v celkovém součtu stoupnou většině rodin ceny maximálně o jednotky procent. To pak v rozhovoru potvrdil i generální ředitel největšího dodavatele ČEZ Daniel Beneš. Oba mají pravdu. Tím, že klesá volně obchodovaná část ceny, mohly by jít dolů celkové účty. Ale protože se zvyšuje ta regulovaná o zmíněných 71 procent, celkové faktury vzrostou jen o pár procent. Vláda tedy schová všechno to zdražení regulované části ceny do celkového zlevnění elektřiny na evropském trhu.

Lidé už si zvykli?

Zjevně doufá, že si toho lidé nevšimnou. Že už si zvykli na vysoké ceny a zdražování. A teď vlastně s úlevou přijmou, že jim účty stoupají „jen“ o jednotky procent.

Ta kamufláž ale vládě neprojde dlouho. Konečné ceny pro domácnosti i firmy pravidelně srovnává statistický úřad Evropské unie Eurostat. Takže se brzy objeví statistika, že v ostatních zemích Evropy ceny elektřiny pro zákazníky proti loňsku klesají. Jen u nás budou stoupat. Byť mírně, jak odhaduje premiér Petr Fiala. Ten moc dobře ví, že srovnávání Eurostatu vyvolává obrovskou pozornost. Takže by se měl připravit na dotazy, proč všude v Evropě elektřina lidem a firmám zlevňuje, jen u nás stále zdražuje.

V minulých dnech se rozjela debata, jestli by se ta povinná dotace solárníkům nedala zaplatit z peněz, které stát získá z povolenek. Ministři vytvořili exemplární informační chaos, z něhož vyplynulo, že prý nedá. Mohou se platit jen nové věci. A ty soláry, co dotujeme přes účty za elektřinu, už tady stojí roky. Pak je ale otázka, jestli se z povolenek nedá zaplatit něco z těch „dekarbonizačních investic“ a peníze určené na ně naopak využít na to, abychom všichni nemuseli znovu začít platit dotace solárníkům. Staronovou energetickou daň. Nikdo z vlády včetně samého premiéra jasně neodpovídá. Za to zvýšení cen elektřiny vláda politicky zaplatí. Andreji Babišovi mimořádně levně nahrála na smeč.