Už jsme si zvykli, že velké obchodní domy se sklady vypadají zpravidla jako rozměrné oplechované krabice stojící u rušných výpadovek. Je to efektivní situace jak pro prodávající, kteří mají k dispozici velké pozemky, tak pro nakupující, kteří k nim snadno zajedou vlastním automobilem, bez problémů zaparkují a odvezou si i rozměrnější zboží. Tak fungují i prodejny IKEA. Švédský výrobce nábytku si nicméně svou vůbec první experimentální prodejnou v centru velkoměsta osahává nové modely provozu, které reagují na radikálně nové chování zákazníků.

Neztratit zákazníka

Projekt nové prodejny IKEA u vídeňského vlakového nádraží Westbahnhof se prezentuje bohulibě. Už v zadání architektonické soutěže stálo, že budova má být primárně „dobrým sousedem“. Co to znamená? To, že má do části města přinést něco navíc, z čeho mohou profitovat i ti, kteří oblíbený konferenční stolek Lack nebo plastové květiny Fejka s díky odmítnou. „Tato budova významně přispívá k budoucnosti živého a ekologického města a také k budoucnosti maloobchodu, městská prodejna IKEA má vynikající napojení na systém veřejné dopravy a příjemnou střešní terasu. Je to zkrátka dobrý soused,“ říkají autoři návrhu z úspěšného vídeňského studia Querkraft Architekten.

IKEA v minulosti už několikrát projevila prozíravost a schopnost předvídat nastupující trendy, díky kterým zvyšuje svůj obrat. Důvody toho, proč se firma rozhodla postavit obchod v centru Vídně, a ne v nějaké z okrajových čtvrtí, jsou nicméně zcela pragmatické. Dvě třetiny obyvatel centrální části Vídně se totiž po městě pohybují výhradně pomocí MHD, na kole nebo pěšky a vlastní auto už ani nevlastní. A právě o tuto cílovou skupinu IKEA nechce přijít, proto se rozhodla zaparkovat jim přímo před nosem. Vstříc jim vychází také obchodním modelem – zákazníci si na místě produkty vyzkoušejí, a pokud si koupí ten, který si bez auta nedokážou sami odvézt, doručí jim ho prodejce domů ještě týž den.

Stále živo

Vídeň se pravidelně umisťuje na předních příčkách v kvalitě života, které přispívá pestrý mix služeb v rámci města. Postavit do jejího centra obří monofunkční stavbu, která by byla využívána jen během otvírací doby, by z pohledu dnešního udržitelného rozvoje měst nedávalo smysl. IKEA se proto spojila s francouzskou sítí hotelů Jo&Joe, která využívá horní dvě podlaží. V parteru stavby jsou navíc další služby a prodejny, aby místo mohlo co nejvíc žít a saturovalo potřeby místních.

Ateliér Querkraft Architekten stavbu pojal jako sedmipodlažní kvádr, který zvenčí může připomínat regálové systémy IKEA. Šlo o chytrý tah z několika důvodů. Jednoduchá nosná konstrukce ze železobetonu v rastru 10 x 10 m umožňuje variabilní uspořádávání vložených modulů a zároveň vytváří členitou strukturu fasád, kde může najít místo množství zelené ve velkých nádobách. Celkem je tu na sto šedesát stromků a keřů, které mají své prostředí v létě ochlazovat až o jeden a půl stupně Celsia. Uplatnění vegetace v rámci architektury vychází vstříc také vídeňské strategii vysazovat v ulicích co nejvíc zeleně čelící tepelným ostrovům.

Opravdu přívětivá městská budova by nicméně měla lidem sloužit nejen v případě, že si chtějí něco koupit. A také proto vídeňská IKEA disponuje veřejně přístupnou terasou, kde si člověk může sednout do stínu stromů i přístřešků z fotovoltaických panelů – a jestli si k tomu dá kávu nebo drink, už je jen na něm. Švédská značka nábytku svůj zájem o udržitelnost v širokém smyslu slova bere vážně a snaží se nastolovat nová řešení dřív, než jsou po ní vyžadována na úrovni států a samospráv. Také proto chystá další podobou prodejnu v Kodani a ve spolupráci se švédskou královnou se zaměřuje na vývoj modulárního bydlení pro lidi v důchodovém věku. IKEA už dokázala způsobit revoluci v interiérovém designu, a proto se můžeme domnívat, že velký vliv bude mít v rámci svých nových snah také na architekturu.