Spojené státy americké klesly na své historicky nejnižší místo v každoročním žebříčku nejšťastnějších zemí světa. Podle každoročního průzkumu, který zveřejnila Univerzita v Oxfordu ve spolupráci s agenturou Gallup a Organizací spojených národů, se USA umístily až na 24. místě ze 147 hodnocených zemí. Informoval o tom server WorldNetDaily.

Zpráva hodnotí míru štěstí obyvatel na základě jejich průměrného hodnocení kvality života v období let 2022 až 2024 — tedy ještě během prezidentství Joea Bidena. Na prvním místě se již osmým rokem za sebou umístilo Finsko, jehož obyvatelé dosáhli průměrného skóre 7,736 z 10. Následují další severské země: Dánsko, Island a Švédsko, které si zachovaly své vysoké pozice i z předchozích let. Naopak nejnešťastnější zemí světa zůstává Afghánistán. Česká republika si meziročně o dvě příčky pohoršila a zaujala 20. místo.

Pokles Spojených států na z 23. na 24. místo je významný a odráží hlubokou nespokojenost obyvatel se stavem země, píše server WorldNetDaily. Během Bidenova funkčního období čelily USA řadě problémů – prudkému nárůstu nelegální migrace, vysoké kriminalitě, inflaci a všeobecné krizi životních nákladů. Výsledky voleb, které přivedly zpět do Bílého domu Donalda Trumpa, potvrdily nespokojenost voličů s předchozím vedením.

Zpráva rovněž upozorňuje na zajímavé sociální trendy. Například sdílení jídla s ostatními je silně spojeno s pocitem pohody. Počet lidí, kteří jedí sami, se v USA za posledních 20 let zvýšil o 53 %. Velikost domácnosti má podle výzkumu rovněž významný vliv na štěstí – nejspokojenější jsou lidé žijící ve čtyř- až pětičlenných domácnostech, zejména v Mexiku a Evropě.

Významným faktorem spojeným s vyšší mírou štěstí je podle zprávy i manželství. Konzervativní think tank Heritage Foundation ve své zprávě z listopadu 2024 uvedl, že manželský svazek přispívá nejen k vyššímu příjmu domácnosti, ale i k lepšímu psychickému zdraví.

Na sociální izolaci a její důsledky upozornil i bývalý hlavní zdravotní poradce USA Vivek Murthy ve své zprávě z roku 2023. „Osamělost není jen špatný pocit – škodí jak jednotlivci, tak celé společnosti. Je spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, demence, mrtvice, deprese, úzkostí a předčasného úmrtí,“ uvedl Murthy. Dále dodal, že dopad sociální izolace na úmrtnost je srovnatelný s kouřením 15 cigaret denně a větší než v případě obezity či fyzické nečinnosti.

Hodnocení v žebříčku „World Happiness Report“ vychází z rozsáhlých dat získaných v průzkumech Gallup World Poll, které každoročně oslovují více než 100 000 lidí ve více než 140 zemích. V každé zemi je zpravidla dotazováno přibližně 1 000 respondentů.