Návrh penzijních změn míří na vládu a s ním i poslední ze dvou dodatků, definice takzvaných náročných povolání, která mají získat nárok na nekrácený předčasný důchod. Nástup bude pro všechny strany postupný, ačkoliv se mluví – zatím – o 120 tisících zaměstnanců, v reálu půjde podle ministerstva práce v počátcích maximálně o tisíce. Může za to i způsob výpočtu, doložit zpětně odpracované roky půjde maximálně deset let před začátek platnosti zákona.

Předčasné důchody patřily v určitém ohledu k důvodům, proč tak rapidně odstartovaly změny v penzích. Kvůli mimořádným valorizacím se nevídanému počtu lidí vyplatilo vstoupit do důchodu dříve a roky 2022 a 2023 tak zažily pro rozpočet neslavné „rekordy“ v žádostech.

V dlouhodobém měřítku odcházelo v posledních deseti letech do předčasného důchodu většinou kolem 30 % seniorů a seniorek. Ministerstvo práce se v návrhu penzijních změn odkazuje na analýzy, podle kterých zhruba ve 20 % případů dochází k odchodu do předčasné penze kvůli zdravotním důvodům či ztrátě zaměstnání. Právě pro zaměstnance zatížené vybranými faktory, které škodí zdraví, tak mají penzijní změny přinést možnost odejít do důchodu dříve, aniž by se jim kvůli tomu penze krátila. Výpadek mají zaplatit podnikatelé na zvýšených odvodech, které se mají v rámci několika let postupně navyšovat.

Postupně bude ale docházet i k samotným předčasným odchodům. Kromě faktu, že ze zvažovaných 120 tisíc lidí nejsou všichni v předdůchodovém věku, hraje roli i stanovený výpočet. Ačkoliv se mluví o odchodu až o pět let dřív, takovou možnost získají lidé až za desítky let.

Pokud by člověk odpracoval v rizikovém prostředí 2200 směn – tedy deset let, mohl by jít do penze bez krácení částky o rok a čtvrt dřív. O dva a půl roku dřív na odpočinek by mohli jít lidé po odpracování 4400 směn, tedy 20 let v náročné profesi. Za každých dalších 74 směn by to pak mohlo být dřív o další měsíc. Celkem by to mělo být nejvýš pět let.

Háček vězí v tom, že zaměstnavatelé mají ze zákona povinnost archivovat údaje o směnách jen deset let. To se má nyní změnit, z pohledu nynějších zaměstnanců, kteří jsou blízko důchodového věku, to už však příliš nezmění. I pokud pracovali v náročném provozu 30 let, dosáhnout mohou po začátku platnosti zákona jen k první „metě“, tedy deseti letům práce, která jim tak umožní odejít do penze bez krácení o rok a čtvrt dříve. Zaměstnavatelé by měli automaticky doložit evidenci od roku 2015.

Výčet profesí s možností dřívější penze má vycházet z nynějších čtyř kategorií prací. Kvůli překračování limitů hluku, prachu a dalších rizikových faktorů jsou ve třetí a čtvrté kategorii potřeba ochranné pomůcky, ve čtvrté kategorii je i při jejich používání vysoké riziko ohrožení zdraví. Shoda je na tom, aby dřívější penze byla možná pro všechny pracovníky čtvrté kategorie, tedy asi pro 18 000 lidí. Zatímco odbory požadují rozšířit seznam na výrazně více profesí, zaměstnavatelé se naopak obávají odchodu přílišného počtu lidí. Chybí jim analýzy dopadů na trh práce a navrhují zavést dřívější důchod ve dvou fázích. Nejprve by byl pro čtvrtou kategorii, později pak pro přesněji stanovené pracovníky ze třetí kategorie.

Ačkoliv ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví o tom, že výpadek pracovních sil nenastane především kvůli postupnému náběhu, důvodová zpráva k návrhu už je opatrnější. „Nelze vyloučit, že díky tomuto opatření odejdou do starobního důchodu dříve i osoby, které by jinak možnost předčasného starobního důchodu nevyužily, a důsledkem pak může být i ztráta části produktivní pracovní síly pro národní hospodářství v některých profesích nebo odvětvích,“ stojí v důvodové zprávě. Podle ministra má však dojít v počátcích k odchodu maximálně jednotek tisíc lidí.

Debatovat má o změnách ministr práce ještě s opozicí. Pro tu patří otázka náročných profesí k oblastem, v které se proti návrhu striktně vymezují. ANO i SPD také volají po dodatečných analýzách, které mají zhodnotit dopad výběru desítek tisíc náročných profesí ve třetí kategorii.

Systém důchodového pojištění skončil loni v dosud nejvyšším schodku 72,8 miliardy korun. Odpovídá to zhruba procentu HDP. Pokud by se úpravy neprovedly, v polovině století by deficit podle odhadů dosahoval ročně pěti procent HDP, v dnešních cenách tedy kolem 350 miliard korun.