Ruští poslanci ve čtvrtek v prvním čtení schválili návrh státního rozpočtu na příští rok a rozpočtový výhled pro další dva roky, uvedla ruská média. Návrh počítá se zvýšením obranných výdajů v příštím roce o 30 procent, napsala agentura AFP, která připomněla, že v letošním roce výdaje Ruska na armádu vzrostly o 70 procent. Příští rok tak mají být na obranu a bezpečnost vynaloženy dvě pětiny výdajů ruského rozpočtu, a to bez započtení řady položek, vedených jako tajné, dodala AFP.

Pro návrh tříletého rozpočtu na roky 2025 až 2027 hlasovalo 314 poslanců, 78 se zdrželo a jediný hlasoval proti. Druhé čtení má následovat zřejmě 14. listopadu. Po schválení rozpočtu poslanci bude zapotřebí, aby zákon schválili ruští senátoři a podepsal prezident Vladimir Putin.

Návrh počítá s tím, že rozpočty v příštích třech letech budou hospodařit s deficitem. Schodek má v příštím roce činit 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v roce 2026 stoupne na 0,9 procenta a v roce 2027 to bude činit 1,1 procenta HDP, napsal list Kommersant.

Výdaje na obranu mají příští rok vzrůst na 13,5 bilionu rublů (asi 3,25 bilionu korun). Budou tak činit 6,3 procenta HDP a 32 procent celkových rozpočtových výdajů, napsala dříve agentura Reuters poté, co ruská vláda představila návrh rozpočtu. V roce 2022, kdy Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině, výdaje na armádu činily 5,5 bilionu rublů. Výdaje na obranu budou příští rok dvojnásobné ve srovnání s výdaji na sociální potřeby, jako důchody, sociální kompenzace a dotace. Ty mají příští rok činit 6,5 bilionu rublů, dodal Reuters.

Ruská vláda podle serveru The Moscow Times v rozpočtu seškrtala peníze na velké projekty třeba ve zdravotnictví, aby ušetřila peníze na válku. Vojenské výdaje přitom dosáhnou rekordní výše od sovětských dob.

Podíl výdajů souvisejících s armádou v rozpočtu podle AFP nenechává žádný prostor pro pochyby o odhodlání Kremlu uspět ve válce proti Ukrajině bez ohledu na ekonomické náklady a lidské životy, navzdory pomoci, kterou Západ poskytuje Kyjevu.

Od rozpoutání války Kreml do značné míry přestavěl ruskou ekonomiku na válečné koleje. Do zbrojovek nastoupily statisíce nových zaměstnanců. Kreml počítá s tím, že konflikt potrvá dlouho, a nezdá se, že by jej znepokojovala rizika závislosti ruské ekonomiky na vojenských zakázkách, zatímco inflace, jejíž míra přesahuje 8,6 procenta, snižuje koupěschopnost Rusů, poznamenala AFP.

Upozornila, že výdaje na vnitřní bezpečnost, tedy hlavně na potlačování odpůrců Kremlu, mají příští rok stoupnout na 3,46 bilionu rublů (asi 833 miliard korun), což bude představuje téměř desetinu výdajů ruského státu.

Aby vláda naplnila rostoucí rozpočet, počítá od Nového roku se zvýšením daní z vysokých příjmů a z podniků, což se jeví jako způsob, jak pokračovat ve financování ofenzivy na Ukrajině a souvisejících výdajů. Ale v ruské ekonomice stále přetrvávají strukturální problémy, jako je kromě inflace i nedostatek pracovních sil, což je zřejmý důsledek odchodu statisíců mužů na frontu či do ciziny.

Krátkodobě je však situace udržitelná, poznamenala AFP s připomínkou, že Mezinárodní měnový fond tento týden revidoval prognózy růstu ruské ekonomiky, která by měla na konci roku vzrůst o 3,6 procenta.