Vláda podpořila modernizaci železniční trati z Prahy na Letiště Václava Havla a na Kladno a úseku Nemanice-Ševětín na trati z Prahy do Českých Budějovic formou PPP projektů, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Chce tyto projekty využívat i pro další stavby železniční a dálniční dopravní infrastruktury, řekl dnes po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Rychlý rozvoj dopravních staveb je podle něj základní pro konkurenceschopnost Česka.

Země, kterou se nedá projet v rozumném čase od hranice k hranici, podle Fialy nemůže být konkurenceschopná. Rozvoj dopravní infrastruktury je podle něj z minulosti zanedbaný. "Abychom stavěli dost rychle, musíme kromě prostředků ze státního rozpočtu a maximálního možného využití evropských prostředků spolupracovat se soukromými subjekty," řekl premiér.

V současnosti se formou PPP projektu staví úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, vláda už dříve schválila využití této metody i pro připravované úseky dálnice D35, která má být alternativním spojením východu a západu země. Dnes kabinet pověřil ministra dopravy Martina Kupku (ODS), aby pokračoval v přípravě těchto projektů i pro železnici z Prahy na Kladno a poslední nemodernizovaný úsek trati do Českých Budějovic.

S výstavbou trati z Prahy na pražské letiště a do Kladna formou PPP projektu nesouhlasí Petr Šlegr, vedoucí Centra pro efektivní dopravu. Uvedl, že nákladně vybudované nové spojení letiště s centrem Prahy cestu nezrychlí. Cestovní doba bude podle něj při použití autobusu a metra stále kratší, nebo přinejhorším srovnatelná s tím vlakovým. Autobusy mají totiž kratší intervaly a staví přímo před dveřmi terminálu. "Stanice vlaku na letišti bude od Terminálu 1 vzdálena několik stovek metrů," dodal.

Dalším problémem je podle Šlegra nejistota ohledně tunelové trasy mezi Veleslavínem a Výstavištěm. "Hrozí, že se za 31 miliard Kč postaví ostrovní desetikilometrový úsek, kde vlak bude pendlovat mezi letištěm a Veleslavínem, kde si cestující z letiště přestoupí na stávající metro. Tento vlak navíc nebude rychlejší než trolejbus, který se již realizuje," řekl Šlegr s tím, že náklady do trolejbusového spojení jsou ve výši jedné miliardy, náklady na vlakové se odhadují přinejmenším na 50 miliard.

"Máme dobrou zkušenost s právě probíhající dostavbou dálnice D4, která je prvním velkým PPP projektem u nás. Chceme prověřit, kde dále bychom tuto formu financování mohli využít. PPP projekty nejsou všespásné, ale zkušenosti i z jiných zemí ukazují, že jako doplňkový nástroj k zajištění výstavby dopravní infrastruktury fungují," uvedl Kupka v tiskové zprávě.

Ministerstvo dopravy by také mělo zpracovat studie proveditelnosti PPP projektů pro severní obchvat Pražského okruhu, středočeské úseky dálnice D3 nebo dosud nezahájené úseky D55. Studie by se měly týkat i připravovaných vysokorychlostních tratí na Moravě. "Jedná se o první krok k prověření, zdali je pro stát výhodné realizovat tyto dopravní stavby pomocí PPP projektů," uvedl Kupka.

Nedávno Kupka řekl, že v příštích deseti letech bude stát potřebovat investovat do rozvoje dopravní infrastruktury, na opravy a údržbu 2,8 bilionu Kč. V průměru bude potřeba zajistit pro rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury 182 miliard korun ročně. Podle ministra tak bude nutné zajistit větší vějíř finančních nástrojů. Mimo PPP projekty například úvěry od Evropské investiční banky.