OBILÍ Z UKRAJINY A RUSKA

DATA: Kolik se do Česka vozí obilovin z Ukrajiny a kolik z Ruska? Zemědělci mají obavy

OBILÍ Z UKRAJINY A RUSKA
DATA: Kolik se do Česka vozí obilovin z Ukrajiny a kolik z Ruska? Zemědělci mají obavy

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Na evropské úrovni se v posledních dnech a týdnech velmi intenzivně řeší dovoz obilovin jak z Ruska, tak z Ukrajiny. Čeští zemědělci podle svých slov vítají zvýšení cla na ruské a běloruské obiloviny, hlavním problémem je ale podle nich dovoz z Ukrajiny. Data dokládají, že import obilovin z Ukrajiny násobně překračuje ten z Ruska, navíc v čase strmě stoupá. Agrární komora ČR uvádí, že válkou napadené Ukrajině je potřeba pomáhat, ale ne na úkor českých zemědělců.

Problémem, který podle ministra zemědělství Marka Výborného „pálí farmáře a zemědělce v celé Evropě, jsou nízké výkupní ceny komodit na Evropské komoditní burze“, a proto i na to je potřeba reagovat. Vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu se v souvislosti s tímto tématem minulý týden dohodli, že EU znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Právě na tyto dovozy si zemědělci stěžují a chtějí je omezit. EU ale zároveň nechce přestat podporovat Ukrajinu a její vývozy, protože Kyjev tak získává finance pro pokračování své obrany vůči ruské agresi.

České ministerstvo zemědělství situaci na zemědělských trzích monitoruje. „Objemy dovozu obilovin z Ruské federace a Běloruska do ČR jsou ve srovnání s dovozy z Ukrajiny malé. ČR podporuje liberalizaci dovozu ukrajinského zboží do EU, s ohledem na snížení dopadů nadměrných dovozů z Ukrajiny na evropský trh se v současné době nastavují mechanismy pro případné zavedení ochranných opatření,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MZe Vojtěch Bílý.

Minulý pátek Evropská komise v rámci probíhající Evropské rady představila, jako flexibilnější nástroj se stejným účinkem, návrh na zavedení prohibitivních cel na dovozy obilovin a olejnin z Ruska a Běloruska ve výši 90 EUR za tunu nebo 50 % za tunu s cílem zabránit vstupu těchto produktů na evropský trh a zabránit Rusku a Bělorusku v zisku z prodeje těchto produktů. „Zavedení cla umožňuje i nadále transport přes území EU, pojišťování a transport na plavidlech EU do třetích zemí, jejichž potravinové zabezpečení tak nebude ohroženo,“ dodal Bílý.

Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) o dovozu obilovin z Ukrajiny a z Ruské federace ukazují velké rozdíly. Import z Ukrajiny v posledních letech strmě stoupá. Ještě v roce 2020 bylo do Česka dovezeno 1773 tun obilí, v roce 2022 více než 27 tisíc tun a v roce 2023 se jednalo už o 87 753 tun obilovin. Nejvíce zastoupenou položkou je kukuřice a pšenice. Naopak dovoz z Ruska od roku 2020 nepřekonal hranici 500 tun. „Z Běloruska se v uplynulých dvou letech žádné dovozy obilovin do ČR neuskutečnily. V lednu 2024 z Ruska nebyl do ČR uskutečněn žádný dovoz,“ řekl pro Echo24 Bílý.

Agrární komora: Aktuální systém pomáhá překupníkům

Česká republika byla jednou ze zemí, která společně s Polskem a pobaltskými státy zaslala EK dopis, ve kterém k zavedení restrikcí vůči Moskvě vyzývala. Dopis za ČR podepsal ministr zemědělství Výborný. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal pro Echo24 řekl, že čeští zemědělci zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu vítají.

„Současně je třeba zdůraznit, že je nezbytné řešit především dovozy obilovin a olejnin z Ukrajiny. Je neoddiskutovatelné, že tamním zemědělcům je třeba pomoci, ale nesmí to být za cenu poškozování našich pěstitelů a chovatelů. Aktuálně nastavený systém navíc pomáhá spíše překupníkům, ale ukrajinským a evropským zemědělcům naopak ubližuje, řekl pro Echo24 Doležal.

Nyní se podle něj mluví o omezení dovozu ovsa z Ukrajiny, ale nikoliv už hlavních obilovin jako pšenice nebo ječmen. „Buď došlo k omylu, nebo to lze považovat za nějaký lobbistický kousek. Problém s produkcí ve třetích zemích spočívá v tom, že nemusí odpovídat vysokým standardům, jaké platí v Evropě. Neříkáme, že je neplní, ale zkrátka nemusí. Následkem toho lze vyrobit tyto zemědělské komodity s daleko nižšími náklady, než jaké si mohou dovolit zemědělci v Evropě, a dochází k pokřivení evropského trhu a snižování konkurenceschopnosti našich chovatelů a pěstitelů,” dodal šéf AK ČR.

Jan Křovák