OBILÍ Z UKRAJINY A RUSKA

DATA: Kolik se do Česka vozí obilovin z Ukrajiny a kolik z Ruska? Zemědělci mají obavy

OBILÍ Z UKRAJINY A RUSKA
DATA: Kolik se do Česka vozí obilovin z Ukrajiny a kolik z Ruska? Zemědělci mají obavy

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Na evropské úrovni se v posledních dnech a týdnech velmi intenzivně řeší dovoz obilovin jak z Ruska, tak z Ukrajiny. Čeští zemědělci podle svých slov vítají zvýšení cla na ruské a běloruské obiloviny, hlavním problémem je ale podle nich dovoz z Ukrajiny. Data dokládají, že import obilovin z Ukrajiny násobně překračuje ten z Ruska, navíc v čase strmě stoupá. Agrární komora ČR uvádí, že válkou napadené Ukrajině je potřeba pomáhat, ale ne na úkor českých zemědělců.

Problémem, který podle ministra zemědělství Marka Výborného „pálí farmáře a zemědělce v celé Evropě, jsou nízké výkupní ceny komodit na Evropské komoditní burze“, a proto i na to je potřeba reagovat. Vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu se v souvislosti s tímto tématem minulý týden dohodli, že EU znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Právě na tyto dovozy si zemědělci stěžují a chtějí je omezit. EU ale zároveň nechce přestat podporovat Ukrajinu a její vývozy, protože Kyjev tak získává finance pro pokračování své obrany vůči ruské agresi.

České ministerstvo zemědělství situaci na zemědělských trzích monitoruje. „Objemy dovozu obilovin z Ruské federace a Běloruska do ČR jsou ve srovnání s dovozy z Ukrajiny malé. ČR podporuje liberalizaci dovozu ukrajinského zboží do EU, s ohledem na snížení dopadů nadměrných dovozů z Ukrajiny na evropský trh se v současné době nastavují mechanismy pro případné zavedení ochranných opatření,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MZe Vojtěch Bílý.

Minulý pátek Evropská komise v rámci probíhající Evropské rady představila, jako flexibilnější nástroj se stejným účinkem, návrh na zavedení prohibitivních cel na dovozy obilovin a olejnin z Ruska a Běloruska ve výši 90 EUR za tunu nebo 50 % za tunu s cílem zabránit vstupu těchto produktů na evropský trh a zabránit Rusku a Bělorusku v zisku z prodeje těchto produktů. „Zavedení cla umožňuje i nadále transport přes území EU, pojišťování a transport na plavidlech EU do třetích zemí, jejichž potravinové zabezpečení tak nebude ohroženo,“ dodal Bílý.

Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) o dovozu obilovin z Ukrajiny a z Ruské federace ukazují velké rozdíly. Import z Ukrajiny v posledních letech strmě stoupá. Ještě v roce 2020 bylo do Česka dovezeno 1773 tun obilí, v roce 2022 více než 27 tisíc tun a v roce 2023 se jednalo už o 87 753 tun obilovin. Nejvíce zastoupenou položkou je kukuřice a pšenice. Naopak dovoz z Ruska od roku 2020 nepřekonal hranici 500 tun. „Z Běloruska se v uplynulých dvou letech žádné dovozy obilovin do ČR neuskutečnily. V lednu 2024 z Ruska nebyl do ČR uskutečněn žádný dovoz,“ řekl pro Echo24 Bílý.

Agrární komora: Aktuální systém pomáhá překupníkům

Česká republika byla jednou ze zemí, která společně s Polskem a pobaltskými státy zaslala EK dopis, ve kterém k zavedení restrikcí vůči Moskvě vyzývala. Dopis za ČR podepsal ministr zemědělství Výborný. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal pro Echo24 řekl, že čeští zemědělci zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu vítají.

„Současně je třeba zdůraznit, že je nezbytné řešit především dovozy obilovin a olejnin z Ukrajiny. Je neoddiskutovatelné, že tamním zemědělcům je třeba pomoci, ale nesmí to být za cenu poškozování našich pěstitelů a chovatelů. Aktuálně nastavený systém navíc pomáhá spíše překupníkům, ale ukrajinským a evropským zemědělcům naopak ubližuje, řekl pro Echo24 Doležal.

Nyní se podle něj mluví o omezení dovozu ovsa z Ukrajiny, ale nikoliv už hlavních obilovin jako pšenice nebo ječmen. „Buď došlo k omylu, nebo to lze považovat za nějaký lobbistický kousek. Problém s produkcí ve třetích zemích spočívá v tom, že nemusí odpovídat vysokým standardům, jaké platí v Evropě. Neříkáme, že je neplní, ale zkrátka nemusí. Následkem toho lze vyrobit tyto zemědělské komodity s daleko nižšími náklady, než jaké si mohou dovolit zemědělci v Evropě, a dochází k pokřivení evropského trhu a snižování konkurenceschopnosti našich chovatelů a pěstitelů,” dodal šéf AK ČR.

Jan Křovák