Zatímco Západ vyjadřuje pochybnosti o tom, že se Ukrajině podaří dosáhnout stanovených cílů, Ukrajincům „stačí“ postoupit o pouhých 10 až 15 km, píše ve své analýze expert na obranu a bezpečnost Jan Kallberg. Ukrajinská armáda totiž podle něj nemusí dosáhnout břehů Azovského moře, ale postačí, když do dostřelové vzdálenosti systémů HIMARS dostane ruskou pozemní komunikační linii. Šéf sboru náčelníků americké armády Mark Milley ovšem postup Ukrajinců označil za velmi pomalý.

Šéf americké armády generál Mark Milley v pátek podle deníku Ukrajinska pravda uvedl, že ukrajinským vojákům se podařilo překonat první linii obrany, kterou Rusko připravovalo několik měsíců. Postup ukrajinské protiofenzivy přesto označil za „velmi pomalý“. Velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj podle listu The Wall Street Journal (WSJ) nedávno řekl americkým činitelům, že ukrajinští vojáci jsou ve své ofenzívě na pokraji průlomu.

Američané totiž v poslední době naléhají na Ukrajince, že jejich pokrok je velmi pomalý. Kyjev se ale brání. „Nechápete podstatu tohoto konfliktu. Není to boj proti povstalcům. Je to Kursk,“ řekl prý Zalužnyj Američanům podle jednoho z představitelů USA s odkazem na bitvu z druhé světové války, která nakonec umožnila sovětské armádě získat iniciativu na bojišti.

S kritikou Ukrajiny nesouhlasí ani vedoucí pracovník programu Transatlantická obrana a bezpečnost v Centru pro analýzu evropské politiky (CEPA) Jan Kallberg. „Bezútěšnost nedávných západních komentářů je zarážející – ukrajinská protiofenzíva podle nich dosáhla jen malého pokroku,“ píše v úvodu své eseje Kallberg. Podle něj je tento přístup špatný. „Ačkoliv by bylo skvělé, kdyby ukrajinská vojska prorazila až k břehům Azovského moře, nemusí. Místo toho mohou dosáhnout významného operačního výsledku tím, že dostanou ruskou pozemní komunikační linii (GLOC) pod svá děla,“ vysvětluje.

„Přibližně 22. srpna osvobodily ukrajinské jednotky vesnici Robotyne, vzdálenou asi 90 km od Azovského moře, což je vzhledem k obrovskému úsilí ruských útočníků o její opevnění a udržení velký úspěch,“ uvádí dál Kallberg. Odtud musí podle něj Ukrajinci postoupit o dalších 10 až 15 kilometrů, aby se jim podařilo přerušit silniční a železniční spoje, které jsou klíčovým logistickým koridorem. Poté by měly přijít na řadu dělostřelecké systémy HIMARS a samohybné raketomety M270 MLRS, jejichž dosah je asi 80 až 90 kilometrů.

„Ruští velitelé si tedy nebudou myslet, že mají za zády 90 km prostoru, se kterým si mohou hrát. Jedinou jejich útěchou je, že Ukrajinci nemohou umístit dělostřelectvo MLRS na přední okraj bojového prostoru; tyto jednotky jsou nesmírně cenné a musí být použity z bezpečnějších pozic 10 až 15 kilometrů za frontovou linií?" vysvětluje Kallberg. Ukrajina se podle něj aktuálně blíží k tomuto cíli na několika místech podél fronty a nabízí se možnost, že její raketové dělostřelectvo bude moci zasáhnout ruský pozemní most z různých úhlů.