Česká republika se podle jednoho z členů bankovní rady ČNB Tomáše Holuba už částečně propadla do takzvané mzdově-inflační spirály, kdy stoupající ceny vyvolávají požadavky na vyšší výdělky, což znovu roztáčí zdražování. Holub před tím varoval ve své úterní prognóze pro letošní jaro. Jen v poslední době se vedly diskuze o úpravě platů učitelů, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zase oznámil, že připravuje změny platových tabulek, kde by měly zmizet odměny pod minimální mzdou a navýšit se platy mladých, nastupujících zaměstnanců.

Podle Holuba je možné pozorovat „částečné naplnění“ rizika mzdově-inflační spirály. „Hlavním úkolem měnové politiky je takovému vývoji bránit. Při dvouciferné inflaci se tento úkol stává prioritou před případnými negativními dopady zvýšení úrokových sazeb do reálné ekonomiky v situaci velmi nízké míry nezaměstnanosti,“ prohlásil.

„Tlak na růst nominálních mezd je navyšován také průsakem vysoké inflace a požadavky zaměstnanců na kompenzaci
loňského i letošního propadu reálných příjmů. Někteří významní zaměstnavatelé již oznámili nárůst mezd svým zaměstnancům dvoucifernými tempy. Riziko mzdově-inflační spirály je významným proinflačním rizikem prognózy,“ vysvětluje člen rady.

Tomáš Holub patří k zastáncům navyšování úrokových sazeb, které má inflaci pomoci zmírnit. Takové prohlášení tak míří přímo proti zbývajícím členům rady centrální banky v čele s guvernérem Alešem Michlem, kteří zvýšení odmítají. Základní úroková sazba je nyní na sedmi procentech, podle Michla a ostatních by nyní navýšení už nepomohlo a spíše by zasáhlo reálnou ekonomiku.

Navyšovat chce ledaskdo

Diskuze o navýšení výdělků se vzhledem ke stále vysokým cenám vedou téměř všude. Růst životních nákladů v porovnání se mzdou, a nedostatek financí patří podle nedávného průzkumu stravenkové firmy Up ČR k nejčastějším tématům, která zaměstnanci řeší.

Ministerstvo práce mimo jiné i v reakci na to oznámilo, že připravuje změny platových tabulek, které stanovují výši výdělků ve veřejném sektoru. Nově nastavit by se měly do konce volebního období. Vyšší by mohly být pak třeba nástupní platy pro mladé. Odstranit se mají tarify pod minimální mzdou. Plat by se pak zvedl podle délky praxe zhruba o 1700 až 2600 korun měsíčně.

Podle Jurečky se na revizi platových tabulek dohodla „vláda napříč resorty“ loni na podzim. Na úpravě pracuje skupina zástupců všech ministerstev a některých státních institucí. „Hledáme cestu, jak se dívat na budoucí revizi v oblasti platových tříd a stupňů tak, abychom řešili problém, který státní správa má,“ řekl Jurečka. Mezi nimi zdůraznil především to, že se státní správě nedaří přitáhnout mladé začínající pracovníky a také některé platy pod úrovní současné minimální mzdy.

Zvedat se platy mají také v justici, třebaže pomaleji, než se dříve předpokládalo, a v nejbližší době se má rozhodnout o tom, jestli 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství budou mít od příštího roku zákonem zaručenu jen učitelé, nebo všichni pedagogičtí pracovníci.

Varování ekonomů

„Pokud by se česká ekonomika opravdu ocitla ve mzdově-inflační spirále, byť částečné, znamená to, že celkové zkrocení inflace si vyžádá delší čas a napáchá větší ekonomické a sociální škody, než se dosud předpokládalo. K úplnému zkrocení inflace totiž může být s vyšší pravděpodobností třeba například znatelnějšího nárůstu míry nezaměstnanosti,“ myslí si ekonom Lukáš Kovanda. Při velmi nízké nezaměstnanosti, jako je v tuzemsku, si totiž zaměstnavatelé nemohou dovolit propouštět, protože by neměli kde brát, a musí proto často vyslyšet požadavky na vyšší odměny.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek redakci dříve řekl, že hrozba roztočení inflaci je jedním z hlavních problémů nynějška. „Přidávání ve firmách, pokud se k tomu přidá i stát, opravdu výrazně zvyšuje riziko mzdově inflační spirály. Byl by to největší ekonomický problém, kterému bychom čelili,“ řekl deníku Echo24.

Otázkou je, o kolik by zase ceny poskočily. To by záviselo na tom, o kolik by se mzdy zvedaly a kde by na to firmy braly. „Je tu ale kvalitativní riziko, že by ta inflace mohla být vyšší, než se očekává,“ varuje Marek, který právě s ekonomickými otázkami radí prezidentu Petru Pavlovi.

Ekonom Roklenu Pavel Peterka má za to, že volání po vyšším odměňování je logické, stát ale podle něj nemá moc manévrovacího prostoru. „Zatímco penzistům se stát snažil co možná nejvíce kompenzovat růst cen, tak u učitelů, policistů a dalších složek státu reálná mzda výrazně klesá. A nyní v situaci, kdy významnou část krizových peněz na dluh spořádal důchodový systém, nemá stát příliš možností, jak navyšovat mzdy ve veřejném sektoru. Leda by si opět půjčil, což by šlo proti nastavené politice hledání úspor,“ míní.

Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.