Vláda Petra Fialy (ODS) prožila první rok ve funkci, který byl poznamenán především ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenou krizí. S tou se pojí vysoká inflace, drahé energie a propad životní úrovně. Pro rok 2023 vláda slibuje, že do konce března představí revizi programového prohlášení, která může výrazně ovlivnit její další působení. Mezi konkrétní sliby, o nichž premiér Fiala a členové jeho vlády hovoří, jsou například důchodová reforma, novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek, ale třeba také podpora bydlení.

Česká ekonomika v příštím roce zpomalí. Podle predikcí ministerstva financí a České národní banky (ČNB) za celý rok vykáže pokles HDP, analytici očekávají slabý růst do jednoho procenta. Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I proto podle analytiků nepřikročí ČNB dříve než v polovině roku ke snižování základních úrokových sazeb. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že na jaře chce vláda navrhnout sadu opatření ke snížení strukturálního deficitu, což je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Konkrétní kroky nezmínil, koalice se na opatřeních podle Stanjury ještě nedohodla.

O revizi programového prohlášení mluvil poprvé premiér Fiala po jednání vlády na začátku listopadu. Reagoval mimo jiné na návrh opatření Národní ekonomické rady vlády (NERV), která by měla vést ke zlepšení salda státního rozpočtu. „Musíme to udělat, protože když jsme ho psali, nemohli jsme vědět, že Rusko zaútočí na Ukrajinu, že Evropa bude čelit takovéto masivní krizi, že proti nám povede Vladimir Putin takto silnou energetickou válku. Budeme programové prohlášení vlády upravovat a to je příležitost některé návrhy NERV přijmout,“ řekl Fiala. NERV mimo jiné navrhuje výšit spotřební daň z tabáku a alkoholu, návrat zdanění fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy či zvýšení věku pro odchod do důchodu, ale i zpomalit růst samotných důchodů.

Během prosince informoval vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) o tom, že revize programového prohlášení by měla být hotová do konce března. „U této aktualizace budeme určitě vést debaty, některé kapitoly nebudou významné zásahy potřebovat, ale kapitoly, které jsou spojené s rozpočtem, s výdaji a příjmy nebo s oblastí energetiky, tak o tom určitě budeme diskutovat a všeobecná shoda byla na tom, že bychom to chtěli mít do konce března,“ řekl Jurečka na dotaz deníku Echo24.

Fiala opakovaně mluví o tom, že daně zvyšovat nechce. „Reagujeme na tu situaci a jeden dočasný daňový nástroj už jsme schválili ve sněmovně, to je ta válečná daň (windfall tax). My nechceme zvyšovat celkové daňové zatížení, to nicméně neznamená, že nemůžeme hovořit o úpravě jednotlivých daní s tím, že když nějakou zvýšíme, tak jinou chceme snížit, na tom jsme se v programovém prohlášení domluvili a nehodláme na tom nic měnit,“ řekl Fiala s tím, že je přesvědčen, že stát má rezervy na výdajové straně rozpočtu.

Právě revize důchodového systému, o níž mluví i NERV, je tím, co vláda pro příští rok slíbila i v původním programovém prohlášení. Echo24 již informovalo, že MPSV v pracovním návrhu zvažuje pozvolné zvyšování věku odchodu do důchodu. Podle ministra Jurečky důchodový deficit začne narůstat po roce 2032–2033. „Posunutí té hranice tak není v roce 2024 nezbytně nutné. Nezbytně nutné bude kolem roku 2030. Budoucí vláda se tomu nevyhne,“ řekl ministr. Pro srovnání v devadesátých letech se penze vyplácely zhruba 1,7 milionům seniorů, dnes je příjemců skoro o polovinu víc.

MPSV má nyní připraven pracovní návrh, z něhož vyplývá, že věk odchodu do penze by se mohl postupně zvyšovat věk ze současných 65 let až na hranici 68 roků. K této razantní změně by nedošlo najednou, naopak by se zvedal postupně o měsíc za rok. Přes úroveň 65 let by se podle výpočtů začal překlápět počínaje rokem 2034 a na 68 let bychom se zmíněným tempem dostali v roce 2070. Mluvčí MPSV Jakub Augusta deníku Echo24 řekl, že žádný legislativní proces zatím neběží, platí prý ale, že ministerstvo se kloní k opatřením na posílení finanční udržitelnosti. Nyní pouze probíhají jednání na odborné úrovni, například v rámci poradního týmu ministra Jurečky nebo NERVu. MPSV vyčísluje dopady v krátkém, středním i dlouhodobém horizontu, případné další kroky se podle Augusty mohou objevit v rámci debat nad celkovou podobou důchodové reformy, kterou chce MPSV předložit v druhé polovině příštího roku. Jurečka chce příští rok ve vládní koalici jednat o zvýšení rodičovské. Podle vývoje rozpočtu ho bude navrhovat.

Klíčové bude jednání vlády na trhu s energiemi, protože jak upozornilo Echo24, není letošní zima zdaleka jedinou, která bude problematická. Premiér Fiala i ministr Jozef Síkela se chválili ve svém bilancování za to, jak zvládli naplnit zásobníky na tuto zimu, ministerstvo průmyslu a obchodu deníku Echo24 řeklo, že na příští rok bude energií pro české občany dostatek. MPO se snaží stále hledat nové zdroje plynu kromě Ruska, hodně si slibuje od deklarace, kterou Síkela podepsal s Alžírskem. Nejvýznamnějším zdrojem plynu pro EU se podle MPO stává zkapalněný zemní plyn (LNG). Vedle možných potrubních dodávek z Norska se proto zaměřujeme právě na LNG. S USA i se státy z dalších oblastí, ze kterých by se mohl LNG dovážet, například Katar či Kanada, probíhají nebo již proběhla jednání o možnosti budoucích dodávek.