Přistoupení Ukrajiny k EU v roce 2030 je realistický cíl. V rozhovoru pro ukrajinský deník Evropská pravda to dnes řekla Katarína Mathernová, která se tento měsíc stala velvyslankyní Evropské Unie na Ukrajině. Kyjev však tvrdí, že bude připraven na vstup už do dvou let. Maďarský premiér Viktor Orbán dnes podle agentury AP zpochybnil možnost, že by Evropská unie v dohledné době zahájila jednání o vstupu Ukrajiny do sedmadvacítky.

"Od eskalace války, od invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku jsem všem v Bruselu vysvětlovala, že na Ukrajině plyne čas jinak. To, co jinde trvá měsíce, se zde může stát během týdnů či dnů," řekla Pravdě Mathernová. "Takže si myslím, že rok 2030 je realistický termín, pokud pracujete velmi, velmi tvrdě."

Ukrajinská strana zatím dává najevo, že se opravdu tvrdě pracovat snaží. Tento týden v rozhovoru pro zpravodajský web Politico prohlásil ukrajinský premiér Denys Šmyhal, že jeho vláda vyvíjí "maximální úsilí, abychom zajistili, že Ukrajina se stane plnohodnotným členem Evropské unie." Podle něj bude země ke vstupu do EU připravena do dvou let.

Mathernová je zkušená slovenská diplomatka, která dříve vedla Ukrajinskou podpůrnou skupinu, která je poradním orgánem Evropské komise. Ulehčit Ukrajině cestu do EU si vytyčila jako jeden z hlavních cílů svého působení v zemi. V tomto ohledu se chce opřít i o zkušenosti ze své vlasti. "Mezi našimi zeměmi existuje mnoho paralel, a je mnoho lekcí, které je možné sdílet a i to bude důležitou součástí mojí práce," prohlásila.

I am sharing my priorities as EU Ambassador to Ukraine:

✔️support Ukraine’s reforms as an 🇪🇺 candidate country

✔️ continue to ensure that 🇪🇺 assistance for 🇺🇦 war effort and resilience is managed in the most impactful possible way 1/2 pic.twitter.com/0TKddSDwu7

— Katarina Mathernova 🇪🇺 (@kmathernova) September 28, 2023

Podle Mathernové se na ukrajinské členství v EU kromě země samotné musí chystat i unie. "EU musí být připravena expandovat ze současných 27 členských států. Bez změn v systému hlasování, v systému rozhodování se ale nemůže počet členů EU rozšiřovat do nekonečna," představila jednu z možných institucionálních překážek. Především Francie a Německo tlačí na změnu unijních smluv, kdy chtějí zrušit právo veta v těch oblastech, které ještě zbývají, a nahradit ho kvalifikovanou většinou. To především státy střední Evropy odmítají.

Jinou možnou variantou, kterou rovněž zamýšlejí Berlín a Paříž, je vícerychlostní EU, tedy různá míra integrace. To pro Ukrajinu Šmyhal odmítl. Jasně prohlásil, že Kyjev se nespokojí s nabídkou nějakého druhořadého členství. Psali jsme o tom zde.

Zřejmě nejzásadnější otázce - zda bude Ukrajina přijata do EU i v případě, že část jejího území bude nadále okupována - se však Mathernová vyhnula. "Do jisté míry je dobrou zprávou, že proces přípravy na rozšíření nějakou dobu trvá, a doufejme, že do té doby budou územní problémy vyřešeny," odmítla sdělit jasné stanovisko.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes podle agentury AP zpochybnil možnost, že by Evropská unie v dohledné době zahájila jednání o vstupu Ukrajiny do sedmadvacítky. Uvedl, že je nereálné zahájit přístupový proces se zemí, která je ve válce. Státy EU mají v prosinci rozhodnout, zda umožní Ukrajině zahájit přístupové rozhovory, což by vyžadovalo jednomyslnou podporu všech 27 členů. Maďarsko podle diplomatů může být překážkou, podotkla agentura Reuters.

"We don't know the size of Ukraine," Orban on Ukraine's EU accession talks

"We don't know how big the territory of this country is because the war is still going on, we don't know how big its population is because they are fleeing. To admit a country to the #EU without knowing… pic.twitter.com/7SwYYeRwvW

— NEXTA (@nexta_tv) September 29, 2023