Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nevylučuje, že by se mohly zvedat daně firmám, tedy daně z příjmu právnických osob. V rozhovoru pro server Lidovky.cz řekl, že by se vyšší zdanění firem mohlo objevit v chystaném vládním úsporném balíčku.

Zmíněná daň přinesla vloni státnímu rozpočtu 228,7 miliardy korun, aktuálně je její sazba nastavena mna 19 procent z příjmu. Podle Jurečky by ale mohla růst. „Firemní daně rozhodně nejsou vyjmuty z našeho hledání, jak napravit státní rozpočet,“ uvedl ministr v interview.

Podle něj by takový krok i dával smysl. „Tady si myslím, že je k tomu i principiálně silné odůvodnění. Máme za sebou tři roky, kdy jsme byli všichni velmi solidární vůči firemnímu sektoru. Ze strany státního rozpočtu, tedy všech poplatníků, tady byla veliká solidarita jak za covidu, tak i teď v době ekonomické a energetické krize. A já jednoznačně odmítám, aby tady byla kapitalizace zisků a socializace ztrát, tedy že když jsou firmy v potížích, tak jim pomáháme, když se jim daří, zisk si ponechají,“ zdůvodňuje Jurečka.

Vládní balíček

Vláda Petra Fialy má svůj plán na reformu veřejných financí představit asi do poloviny května. Názory koaličních stran ohledně konsolidačního balíčku se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) postupně sbližují. Češi musí počítat se škrty, ale patrně i se zvyšováním některých daní.

„Jednání pokročila. Platí, že dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Názory se postupně sbližují,“ řekl Stanjura. „Jsou dílčí dohody, ale mnoho z dílčích dohod souvisí s tím, jaká bude celková dohoda. Na něčem je souhlas, na něčem podmínečný souhlas,“ doplnil. Výsledkem bude podle něj jednomyslný návrh vládní koalice, za kterým budou stát všichni ministři, koaliční poslanci i senátoři, dodal.

Podle Stanjury to není tak, že by byly domluveny úspory na výdajové straně a opatření na příjmové straně nikoli. „Souvisí to spolu. Klademe důraz na úspory, tam chceme, aby to číslo bylo vyšší,“ řekl.

Premiér Petr Fiala (ODS) i Stanjura už dříve uvedli, že balíček by měl snížit strukturální deficit asi o procento HDP, tedy o 70 miliard korun. Loni byl tento schodek 2,6 procenta HDP. Podle některých ekonomů i politiků by ozdravování financí mělo být ale rychlejší. Ministr financí uvedl, že 70 miliard je minimem. Podle některých zdrojů by škrty v kombinaci s příjmy mohly dosáhnout až 120 miliard.