Na sociální síti Twitter si mezi lidmi sledujícími válku na Ukrajině získal značnou popularitu účet @visegrad24. Má 325 tisíc sledovatelů a retweetují ho občas i komentátoři a analytici „ze struktur“. Občas bývá označován za nedůvěryhodný, ale podle dojmu autora tohoto textu nepravdivé informace šíří jen vzácně, ne výrazně častěji než mnoho jiných v mlze války. To označení může být zabarveno spíš tím, že ten účet o sobě neříká, kdo to je. Žádná jména. Sledovatel ovšem snadno usoudí, že válku prezentuje z polského pohledu (rozhodně ne z pohledu zemí visegrádské čtyřky, takový společný pohled není a maďarské pohledy účet pomíjí).

Teď jsme se tedy dověděli, kdo za ním stojí. Je to polský novinář Adam Starzyński a Brit Stefan Tompson. A mají praxi v polských provládních médiích a dostali od státu peníze – fondu spojenému s nimi bylo loni v říjnu úřadem vlády přiděleno na tento úkol 1,4 milionu zlotých (asi sedm milionů korun).

Dověděli jsme se to díky článku mladého maďarského politologa Ivána Lászlóa Nagye pro časopis Visegrad Insight s titulkem Polské misinformace využívající maďarský recept: Podivný případ Visegrad24. Text je ukázkou toho, jak se míjejí dva mediální žánry a kultury. Autor tvrdí, že polský účet „předstírá, že je zpravodajská agentura, ale jen přebaluje materiál s konzervativním spinem“. Nepředstírá. Je to z formálního hlediska agregátor a z obsahového propaganda. Lidé by se měli víc k propagandě hlásit, svět, v němž by se bralo na vědomí, že spousta mediálního obsahu je propaganda, by byl lepší. Úspěch účtu – o ničem globálně úspěšnějším z naší části Evropy nevím – spočívá ve šťastné kombinaci poptávky a citu pro žánr. Pro vyjádření emoce, že Ukrajinci jsou lepší a odvážnější a chytřejší a Rusům to nandají. Stojí na pochopení toho, jak dnes média fungují – pár kultovních postav jako Trump zakrývá, že lidé cítí k médiím malou loajalitu, necítí se vázáni podporovat veškerou jejich agendu, a tudíž je nezajímá, kdo je produkuje, že jeho název přesně neodpovídá obsahu atd. Způsob, jakým Orbán „zmasil“ maďarskou mediální scénu, je jiný problém. @Visegrad24 na žádném maďarském receptu nestojí, však taky žádné maďarské médium takový úspěch mimo Maďarsko nemá.

Zato maďarský autor pro vystrašení čtenáře popisuje účet přívlastky jako „pravicový“ ve smyslu špatný a informuje, že autor Visegrádu taky provozoval „ultrakonzervativní twitterový účet @BasedPoland“. Je to, řečeno slovy krizových komunikátorů našeho ministerstva vnitra, snaha o prebunking, snaha naočkovat publikum, aby se bálo. Ve skutečnosti je @Visegrad24 úspěšný a užitečný právě tím, že v anglofonním prostoru ruší představu, že člověk musí přijímat politické názory v balíčcích. Že spolu s podporou Ukrajiny musí taky uctívat LGBTQ+, nosit dodnes respirátor a bojovat proti „populismu“. Jak dokazuje italská premiérka Giorgia Meloniová, lze podporovat Ukrajinu, a přitom být based.

A co se týče denunciace skrz financování, to máte těžké, Visegrad Insight je zase financován polskou nadací, která je financována západními nadacemi, jež mohou pro někoho být stejně diskreditující jako grant polské vlády. A pokud by u nás vybraná média měla být dotována vládou, nebudeme si mít co vyčítat.

Twitter Files, akce, kdy Elon Musk umožnil vybraným novinářům přístup k interní komunikaci firmy z minulých let, přinášejí svým kampaňovitým způsobem co chvíli něco zajímavého. Naposled epizodu z roku 2018, kdy se Twitterem šířil jistý hashtag související s vyšetřováním Trumpa, je zbytečné teď jít do detailů. Demokraté a média tvrdili, že je šířen ruskými boty, a to na základě analýzy jedné jediné výzkumné skupiny, jež svou metodologii nezveřejňovala. Ve Twitteru věděli, že ta analýza je chybná, že o žádnou ruskou manipulaci nejde. Ale nebyli schopni či ochotni to důrazně veřejně říct. O kolika takových lžích bychom se jinak nedověděli a o kolika se nikdy nedovíme? I u nás musí platit, že tvrzení, že něco je ruská manipulace, pokud možno nesmí být prezentováno v modu „věřte nám“. Nakonec vám nebude věřit nikdo nic.