Lithium, kov budoucnosti, který měl Česku zajistit miliardové zisky, zažil nečekaně strmý pád ceny. Kromě lithia klesají i ceny mědi a kobaltu. Tedy kovů, které jsou důležité pro výrobu elektroaut a baterií. O příčinách nečekaného zlevnění kovů píší například New York Times.

Lithium a jeho využití bylo jedním z hlavním témat sněmovních voleb v roce 2017 a vyvolalo spory v tehdejší vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL, a to kvůli memorandu s australskou firmou European Metals Holdings ohledně geologického průzkumu ze strany tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka (ČSSD). Průzkum měl probíhat na Cínovci, celkem se v České republice odhadují zásoby podzemního lithia na 840 000 tun. Jedná se o 1-3 % celosvětových zásob lithia. Andrej Babiš mluvil až o 2000 miliardách korun, o které memorandum s australskou firmou obere "naše lidi".

Vzhledem k zvyšující se poptávce a strategické důležitosti tohoto měkkého kovu se očekávalo, že jeho cena bude v následujících letech stoupat. Nyní však jeho cena na jednom z největších trhů s elektromobilitou – v Číně – zažila raketový propad. Ještě v listopadu se na čínské burze obchodoval za 600 000 jüanů za tunu. Nyní však jeho cena překvapivě raketově klesla a to až k současné hodnotě pod 280 000 jüany za tunu. Navíc klesly i ceny kobaltu a hliníku, dalších surovin, potřebných k výrobě baterií a elektromobilů. Právě v těchto oblastech se předpokládá největší využití lithia.

Odborníci se neshodnou na jasně dané příčině propadu a jeho dostupnosti. Pokles ceny však analytici nevidí jako trvalý. „V blízké budoucnosti očekáváme velký nárůst ceny,“ uvádí analytik Ryan Melsert šéf American Battery Technology. Podle jeho mínění se jedná o dočasný výkyv způsobený krátkodobým výpadkem prodejů elektroaut v Číně. Tam přestaly vyplácet některé dotace elektromobilnímu průmyslu, což vedlo ke krátkodobému ochlazení poptávky.

Druhým faktorem, který analytici zmiňují, je naopak stále stoupající těžební a zpracovatelský průmysl lithia. Masivní rozvoj těžby tohoto měkkého kovu, kterého je v zemi velké množství (a který ještě pár let zpět neměl současnou strategickou hodnotu) vede k převisu nabídky nad poptávkou a logickému poklesu ceny.

V souvislosti s jeho strategickým potenciálem americké ministerstvo energetiky vypsalo granty na rozvoj těžby a zpracování lithia v hodnotě tří miliard dolarů. Také velcí hráči na automobilovém trhu jako General Motors či Tesla investovali do vlastních závodů na zpracování lithia. Rozvoj těžby a zpracování však předběhl rozvoj samotné elektromobility. „Bylo období, kdy věřili, že elektromobilita zažije rapidní růst. Představu, však dohnala realita,“ uvedl Vivek Chidambaram z Accenture.

Vzhledem k rychlému rozvoji tohoto odvětví očekává, že ceny lithia bude v následujících letech velmi kolísat. Otázku vzbuzuje i vývoj pevných baterií, které jsou na spotřebu lithia mnohem náročnější, než současné typy baterií. Do rozvoje lithiového průmyslu se masivně investuje i v Evropě. V minulých dnech například automobilka Volkswagen oznámila investice do nově vzniklé divize PowerCo. Měla by se podílet na těžbě a výrobě baterií. V příštích pěti letech do ní chce Volkswagen investovat 180 miliard eur a udělat z ní globálního dodavatele baterií. Evropská komise navíc v minulých dnech představila návrhy, jak by Evropa mohla být v zelených technologiích a bateriích soběstačnější. Návrhy se týkají i rychlejší povolování těžby lithia a budování zpracovatelských závodů.

Skupina ČEZ mluví v současnosti o zahájení těžby na Cínovci v letech 2026 -2028. Energetický gigant o případné těžbě chce rozhodnout letos.