Očekávání bylo velké. Aranžmá teatrální. Za pět minut dvanáct. V této show kabinet Petra Fialy představil svoji důchodovou reformu a recept na snižování státních dluhů, které se kvůli neustálému zvyšování výdajů vymkly kontrole. Nechme teď stranou penzijní reformu, která mění penze na roky dopředu. Zpřísňuje předčasné důchody, odsouvá konec pracovní kariéry a zároveň slibuje speciální podmínky pro některé profese. Zaslouží si to hlubší analýzu a komentář, které přinese Echo v nejbližších dnech.

Vládní strategie na snižování dluhů ze začátku show vypadala slibně. Premiér Petr Fiala mluvil o tom, jak se vláda chystá udělat přítrž rozbujelé dotační ekonomice. Otřel se o zvyšování daní. Ale mluvil o zvýšení daní z „neřestí“. Alkoholu, cigaret, hazardu. Po povinné rétorické show všech předsedů koaličních stran, kteří kromě obecných frází nic neřekli, nastoupila fakta. Nejdřív Marian Jurečka s již zmiňovanými penzemi, kde jsou zásahy, které na první pohled vypadají jako posun správným směrem. Zaslouží si ale pohled hlubší. Ďábel bývá v detailech a tady jako nebezpečné místo vypadají speciální penze pro některé profese. Něco, co roky měla Francie a co Emmanuel Macron teď po desítkách let za obrovských politických nákladů rušil.

Pak si vzal slovo Zbyněk Stanjura a ohlásil 11. květen jako velký den obratu od nekontrolovaných státních dluhů. Opět, stejně jako Petr Fiala, ohlásil přítrž dotačnímu byznysu. Zrušení národních dotací za 54,4 miliardy korun. To jsou zcela konkrétní peníze, které stát posílá zcela konkrétním lidem a firmám. Přerozdělování v nejčistší možné formě. Nejvíc zvrhlá role státu, o které Nejvyšší kontrolní úřad sepsal velmi precizní výroční zprávu za rok 2022. Ministři ji několikrát citovali, takže ji zjevně znali.

Číslo vypadá na první pohled dobře. 20 miliard dotací sebere vláda průmyslovým firmám, 10 miliard zemědělcům. Jenže sám ministr financí Zbyněk Stanjura před pár týdny upozorňoval, že těch národních dotací a pseudodotací je v rozpočtu kolem 500 miliard. Škrtá se tedy jen zhruba 11 procent. To stejné platí třeba u průmyslových firem. Zmíněných 20 miliard je jen 18,8 procenta dotací, které jim stát posílá.

Ty nejtvrdší zásahy ale přišly nakonec. Zbyněk Stanjura ohlásil zvýšení všech přímých daní. Zvyšuje se daň z příjmu firem z 19 na 21 procent. Zvedá se o 0,6 procenta sociální pojištění, což je vůbec ta nejškodlivější přímá rovná daň. Na násobek vzroste daň z nemovitostí. A lidem s platem nad trojnásobek průměrné mzdy v zemi (což je aktuálně 130 236 korun) se zvedne daň na 23 procent. Nyní platili 23 procent ti, kdo vydělávali nad čtyřnásobek průměrného platu (173 648 korun). Zruší se ještě některé odpočty z daní. Prakticky to znamená, že vláda zvedá úplně všechny přímé daně. ODS přitom dala voličům slib, že právě zvýšení přímých daní nikdy nedovolí. Ministr financí to opakoval ještě na tiskové konferenci před měsícem, kdy poprvé ohlásil zásah do národních dotací.

Celkově spolu se změnou sazeb DPH chce stát příští rok na daních vybrat o 31,3 miliardy korun víc. V roce 2025 skoro 70 miliard korun.

Dá se tedy říct, že vláda sahá ke zvýšení přímých daní, protože nebyla schopna dost výrazně zrušit dotace. Důvod je zřejmý. Příliš mnoho straníků z vládní koalice a spřízněných zájmových skupin, které jsou na vládní penězovody navázaní.

Kabinet v čele s ODS zvyšuje přímé daně, aby dál mohl platit dotační byznys. To rozhodnutí je pozoruhodné i politicky. Zpravidla je chytré dělat zásahy do příjmů a výdajů tak, aby zasáhly spíš voliče opozice než vládního tábora. Tady především ODS a také Piráti střílí nejvíc do zájmů svých vlastních voličů, kterým slibovali, že daně nezvednou.

Škrty dotací by naopak výrazně více zasáhly ten druh byznysu, který reprezentuje český dotační král, lídr opozice Andrej Babiš.