V nadcházejícím školním roce čekají žáky devátých tříd patrně revoluční změny. Přijít jich má hned několik, od radikálních změn v hygienických normách po digitalizaci přijímacího řízení i relevanci, kterou u přijímacího řízení mají známky z posledních vysvědčení. Upouštění od klasického způsobu známkování je směr, kterým míří v dlouhodobém horizontu nynější vedení ministerstva školství. Někteří odborníci dlouhodobě upozorňují, že zohledňování známek v současnosti znamená nerovné podmínky kvůli výrazným rozdílům v kvalitě škol či individuálnímu přístupu k hodnocení žáků.

Společným jmenovatelem v případě chystaných změn jsou přetížené školní kapacity a snaha modernizovat přijímací řízení. Tomu odpovídá i tempo, v kterém se je snaží ministerstvo i poslanci dovést do finále. Chtějí se tak vyhnout opakování situace z jara, kdy veřejný prostor plnila videa zoufalých rodičů stojících ve frontách kvůli přihláškám do druhých kol. Patnáct let opomenutá demografická křivka má přitom na konci příštího školního roku udeřit ještě ve větším měřítku.

Spolu s návrhy, které mají podle předkladatelů ulehčit navyšování kapacit, se tak chystají změny i v samotném systému přijímacího řízení. Mají ideálně ulevit školám i žákům a jejich rodičům při výběru škol a ulehčit administrativně celý proces. Mezi nimi se pak má objevit i konec jedné z povinných kategorií hodnocení při přijímačkách, tedy zohledňování známek na posledních vysvědčeních ze základní školy.

Nyní musí střední školy brát výsledky žáků v potaz povinně, ačkoliv mohou rozhodovat o tom, jak velkou váhu v celkovém bodovém hodnocení přijímacích zkoušek mají mít. To by se ale mělo změnit, školy mají dostat možnost zcela toto kritérium vypustit. To jde ruku v ruce s dlouhodobým záměrem nynějšího vedení ministerstva školství. To už v návrhu nového dlouhodobého záměru vzdělávání na příští čtyři roky zmiňuje, že se má od známek jako povinného kritéria ustupovat - a to jak v případě středních škol, tak těch vysokých. Důležitější je však v tomto ohledu právě změna školského zákona, který povinnosti ředitelům určuje.

Například podle loňské studie centra IDEA CERGE-EI panují mezi základními školami v Česku značné rozdíly v přísnosti známkování. „Klasifikace žáků se stejnými akademickými výsledky se mezi školami liší v průměru o celý klasifikační stupeň,“ uvedli autoři výzkumu. Zároveň podle nich znamenají známky pro rodiče a děti zásadní ukazatel, který předurčuje jejich další studijní ambice.

„Při stejných dovednostech mají žáci z přísně známkujících škol nižší studijní ambice oproti žákům z mírně známkujících škol. Známky na vysvědčení také často představují jedno z přijímacích kritérií na středních školách a víceletých gymnáziích. Rozdíly v přísnosti známkování a zásadní role známek při plánování budoucí vzdělávací dráhy mohou tedy vést k chybným rozhodnutím žáků a rodičů, neefektivitám ve vzdělávacím systému a k suboptimální alokaci talentů,“ dodávají autoři studie.

Změny ohledně známek však nemusí skončit u přijímacích zkoušek, ministerstvo školství míří také k tomu, aby se přestalo upřednostňovat či využívat klasické známkování. Resort změny v hodnocení připravuje v souvislosti s novými učebními plány pro školy. Výkon dítěte v polovině a na konci školního roku by se tak nově měl posuzovat podle několika kritérií, která se budou odvíjet od výukových cílů. Zvažuje se nejprve „pilotní“ provoz v nižších ročnících základních škol, nejdříve se však mluví o školním roce 2025/2026. Podle resortu hodnocení známkou komplikuje až znemožňuje důsledné sledování individuálního pokroku žáka. Zvláště pro prvňáčky je podle ministerstva známkování demotivující a pravděpodobně souvisí s častými odklady školní docházky v Česku.

Náhradu známkování nebo kombinace známek a jiných forem hodnocení už nyní školský zákon umožňuje. V českých ZŠ ale klasifikace převažuje. Pokud navržené nahrazení známek schválí vláda, plánuje úřad pro učitele připravit metodickou podporu. V případě, že bude zrušení známek na vysvědčení v prvním až třetím ročníku úspěšné, chce resort navrhnout změnu i pro další třídy. Návrh má však i kritiky, v únorovém průzkumu agentury STEM se pak 53 % respondentů vyslovilo proti konci tradičního známkování v prvních třídách.