Předvolební slib koalice Spolu i závazek z programového prohlášení vlády se otřásá v základech. Členské strany vládní koalice totiž čím dál hlasitěji volají po tom, aby ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) do tzv. konsolidačního balíčku, který má zlepšit saldo veřejných financí, zahrnul i zvýšení některých daní. O progresivním zdanění příjmů hovoří jak hnutí STAN, tak lidovci. Podobně pak STAN a TOP 09 volají po zvýšení základní sazby DPH. Na případném zvýšení daně z příjmu musí podle ministerstva financí být politická shoda.

Ministr financí Stanjura i premiér Petr Fiala (oba ODS) opakovaně uvádí, že daně zvyšovat nechtějí. Ostatně šlo o součást předvolebního programu ODS a jde i o součást programového prohlášení vlády. Hnutí STAN nicméně ve svých opatření, o kterých tento týden informoval deník Echo24, navrhuje zvýšit sazby daně z příjmu. Spoluautor sady opatření a šéf rozpočtového výboru Josef Bernard pro Seznam Zprávy uvádí, že se nejedná o balíček, nicméně jde o soubor vlastních návrhů. Bernard uvedl, že je nutné navýšit celé spektrum daní.

Podle informací z materiálu, který má k dispozici TV Nova, by pásma mohla být mezi 17 % a 21 %. Pro ty, kteří pobírají více než 160 tisíc měsíčně by pak mělo jít o 31 % s tím, že touto sazbou by se danila jen ta část příjmu, která je nad stanovenou hranicí. Přínos do státního rozpočtu by mohl být až 50 miliard ročně. Daň z příjmu právnických osob by se pak dle materiálu mohla zvýšit o dvě procenta.

Součástí opatření hnutí STAN je také zásah do DPH. Nyní existující tři sazby by dle materiálu ponechali, základní sazba by se ale zvýšila z 21 % na 23 %. Do desetiprocentní sazby by se měly podle Starostů a nezávislých přesunout základní potraviny. Toto opatření by dle dokumentu přineslo do státní pokladny až 40 miliard ročně. Stanjura navrhuje podle posledních informací zjednodušit systém DPH a sjednotit sníženou sazbu na 13 nebo 14 procentech, základní sazbu pak ponechat na nynější úrovni. Podle něj by tento postup byl spíše rozpočtově neutrální. Josef Bernard uvedl, že tyto návrhy nejsou ničím tajným, ministr Stanjura je s nimi průběžně seznamován.

TOP 09 chce radši vyšší DPH než daň z příjmu

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09) již koncem února deníku Echo24 sdělil, že sice souhlasí se sjednocením snížené sazby, samotné parametry by si ale představitelé strany představovali jinak. „TOP 09 má odlišný pohled na výši výsledné snížené sazby ve výši 13 či 14 procent tak, jak ji navrhuje pan ministr Stanjura. TOP 09 by ponechala současnou sníženou 10% sazbu s tím, že by do ní byly zařazeny pouze sociálně citlivé položky, například základní potraviny či léky,“ uvedl pro Echo24 Nový.

„Takto by bylo zabráněno růstu ceny některých výrobků a služeb, které se v současné době nacházejí ve snížených sazbách, zároveň by byla ochráněna sociálně slabší část společnosti. Z důvodu potřeby snížit deficit státního rozpočtu by TOP 09 preferovala zvýšení základní sazby na 22 %,“ dodal Nový s tím, že takto navrhované změny by tedy nebyly rozpočtově neutrální, jak navrhuje Stanjura, ale měly by potřebný fiskální efekt doprovázený příslušnou sociální ochranou.

TOP 09 opakovaně říká, že by reálný dopad konsolidace měl být alespoň na úrovni 100 miliard korun. Předseda poslaneckého klubu strany Jan Jakob deníku Echo24 řekl, že TOP 09 zvyšovat příjmové daně nechce. „Budeme projednávat několik variant nastavení snížených sazeb i základní sazbu DPH,“ uvedl Jakob. „Jako TOP 09 preferujeme zdanění spotřeby před zdaněním výkonu, tedy zvýšení DPH před zvýšením příjmových dani. Byť se asi nevyhneme kombinaci obojího,“ dodal pro Echo24 Jakob.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš deníku Echo24 řekl, že ohledně úprav DPH strana podporuje snížení počtu sazeb DPH, aby byly daně jednodušší. „Nesmí to ale jakkoliv ohrozit dostupnost potřebných věcí typu léky. Piráti chtějí do snížené sazby přidat i zeleninu a ovoce a také investice do úspor energií, protože to jsou věci, ve kterých chceme lidi podpořit,“ uvedl Bartoš. „Slazené nápoje by se naopak měly přesunout do vyšší sazby. Dále jsme navrhli, aby byly případné vyšší sazby lidem platícím daně kompenzovány tím, že dostanou vyšší slevu na dani, tedy že jim v peněžence zůstane měsíčně o několik stovek navíc, což jsme už jednou jako Piráti prosadili,“ dodal ministr pro místní rozvoj.

Poslanec za KDU-ČSL a člen rozpočtového výboru Michael Kohajda deníku Echo24 řekl, že lidovci jsou ochotni se bavit i o úsporách nad zmíněnou hranici 70 miliard, například větším zdaněním firem či progresivní daní. „U právnických osob si dovedeme představit dočasné navýšení (navrhujeme na dva roky) sazby daně o 1 nebo 2 procentní body, tedy na 20 nebo 21 %,“ řekl pro Echo24 Kohajda.

„U fyzických osob navrhujeme vrátit zdanění osob s příjmem nad 48násobek průměrné mzdy na úroveň před zrušením „superhrubé mzdy“, tedy zhruba k sazbě 27 %. U méně vydělávajících osob pak navrhujeme zvýšení sazby o 1 nebo 2 procentní body oproti současnosti, což však bude stále o čtyři až pět procentních bodů méně než před zrušením ‚superhrubé mzdy‘,“ nastínil Kohajda návrhy lidovců s tím, že současně ale KDU-ČSL navrhuje zvýšit měsíční slevu na poplatníka na 3 000 korun, což by prospělo zejména pracujícím osobám s nejnižšími příjmy.

U DPH chtějí lidovci zachovat tři sazby. „Do druhé snížené desetiprocentní sazby navrhujeme oproti současnosti přeřadit základní potraviny a ponechat v ní i pitnou vodu, zdravotnické potřeby, léky nebo kojeneckou výživu. U základních potravin by tak důsledkem přeřazení do nižší sazby daně bylo jejich zlevnění,“ nastínil Kohajda. „Dovedeme si představit, pokud budou koaliční partneři souhlasit s tímto snížením sazby u základních potravin, že my budeme naopak souhlasit s dočasným navýšením základní sazby DPH o 1 nebo 2 procentní body,“ dodal.

Piráti představili už začátkem února svůj vlastní balíček ve výši 140 miliard. Podle předsedy Ivana Bartoše by tato sada opatření přinesla zmíněných 140 miliard, aniž by zatížila domácnosti či živnostníky. „Tyto návrhy chceme prioritně řešit. Jde například o pozitivní prorůstová opatření typu usnadnit více lidem vstup na trh práce jako jsou rodiče s malými dětmi či lidé v dluhových pastech, což samo o sobě přinese až 35 miliard,“ uvedl pro Echo24 Bartoš. Mezi dalšími opatřeními zmínil daňovou optimalizaci, digitalizaci či jednotné inkasní místo.

Mluvčí ministerstva financí Stefan Fous deníku Echo24 Fous pro Echo24 řekl, případné úpravy daně z příjmů fyzických osob jsou ryze politickou otázkou, u které ve vládní koalici v současnosti nepanuje shoda. „Bude tedy záviset na budoucích politických jednáních,“ uvedl Fous.