Robert Kennedy mladší chce být prezidentem

Šílený americký princ

Robert Kennedy mladší chce být prezidentem
Šílený americký princ

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Spojené státy jsou republika, která oficiálně zakázala veškeré šlechtické tituly. To ale neznamená, že americká aristokracie neexistuje. První přistěhovalci, kapitáni průmyslu, podnikatelé, vytvořili vládnoucí vrstvu, jež se tradičně uchází o ty nejvyšší posty v zemi. Morganové, Rockefellerové, Bushové a samozřejmě ten nejznámější americký rod, Kennedyové, to jsou nefalšovaná americká knížata. Každá rodina má nějakou černou ovci. Kennedyové jich mají rovnou několik. Zakladatel rodu Joseph Kennedy byl antisemita, který podporoval appeasement s Hitlerem. Ted Kennedy sjel v opilosti autem z mostu. Sebe dokázal zachránit, sekretářka jedoucí s ním se utopila. Nynější roli rodinného podivína hraje Robert Kennedy mladší, vyzývatel Joea Bidena o prezidentskou nominaci.

Joseph Kennedy byl finančně i politicky úspěšný člověk. Byl prvním šéfem americké komise pro cenné papíry a sloužil jako velvyslanec v Londýně. Věděl, že sám na nejvyšší metu nemá. Veškeré snahy vložil do svých synů, formoval je s jediným cílem, udělat z nich prezidenty USA. Je těžké nevěřit, že Joseph Kennedy tím nepřivodil své rodině nějakou kletbu.

Nejdřív své snahy a sny vložil do nejstaršího syna, Josepha Kennedyho mladšího. V roce 1940 se účastnil jako delegát sjezdu Demokratické strany a v roce 1946 plánoval kandidovat do Kongresu. V roce 1944 však zemřel během války v Pacifiku. Joseph starší přesunul své naděje na Johna Kennedyho, jenž to do Bílého domu opravdu dotáhl; jeho mandát ukončil atentát v Dallasu.

Politické naděje rodiny se v tu chvíli upřely na Roberta Kennedyho staršího, zdrobněle přezdívaného Bobby. Ten zahájil svou politickou kariéru jako asistent republikánského senátora Josepha McCarthyho, obávaného lovce komunistů, jenž je hledal i tam, kde nebyli. V roce 1960 nastoupil do prezidentské kampaně svého bratra Johna, kterému dělal pravou ruku. Když John Kennedy vyhrál, Bobby nastoupil do jeho vlády jako generální prokurátor, funkce kombinující vrchního státního zástupce a ministra spravedlnosti. Tam proslul jako neúnavný pronásledovatel organizovaného zločinu. Po bratrově smrti k velké úlevě nového prezidenta Lyndona Johnsona, se kterým se nesnášeli, odešel z administrativy, aby mohl kandidovat do Senátu. Po zvolení v roce 1965 se tento bývalý postrach komunistů a mafiánů překvapivě vyprofiloval jako jeden z nejliberálnější zákonodárců. Podporoval boj za práva černochů a stal se nejhlasitějším kritikem války ve Vietnamu.

Do prezidentských primárek v roce 1968 proti Johnsonovi naskočil celkem neznámý senátor Eugene McCarthy (žádná příbuznost s Josephem McCarthym), jenž kandidoval jako protiválečný kandidát. K velkému šoku všech v prvním klání v New Hampshire získal 43 % hlasů a Johnson 49 %. Pro úřadujícího prezidenta žalostně málo. Johnson ohlásil, že se nebude ucházet o znovuzvolení, čehož využil Robert Kennedy a oznámil kandidaturu na prezidenta. (K velké zlosti McCarthyho, jenž měl oprávněný pocit, že vykonal špinavou práci a Kennedy nyní slízne smetanu.) Vše se vyvíjelo dobře, Kennedy byl favoritem do 5. června 1968, kdy ho krátce po vítězství v kalifornských primárkách v tanečním sále hotelu The Ambassador zastřelil palestinský terorista s nepravděpodobným jménem Sirhan Sirhan, jako pomstu za Kennedyho podporu Izraele v šestidenní válce. Z Roberta Kennedyho staršího se tím stal liberální mučedník, zabitý na prahu vrcholu své slávy, jenž by vyvedl USA z vietnamské války o několik let a desítky tisíc životů dřív.

Stojí za to dodat, že Bobby Kennedy, na rozdíl od svých bratrů Johna a Teda, senátora v letech 1962 až 2009, byl rodinný typ. O nevěrách Johna Kennedyho kolují legendy a ani Ted nebyl schopen uvázat se pouze jedné ženě. I když i o Bobbym kolují zkazky, že měl poměr s Marilyn Monroe, historici se shodují, že v tomto případě jde opravdu jen o pomluvy. Bobby Kennedy byl hluboce věřící katolík, se svou ženou Ethel měl jedenáct dětí.

Robert Kennedy ml. oznamuje svou kandidaturu na prezidenta USA. Boston 19. dubna 2023 - Foto: Profimedia

Robert Kennedy mladší je třetí nejstarší z potomků Kennedyho staršího. V jeho případě jablko padlo daleko od stromu. Narodil se v roce 1954. Zatímco jeho otec byl tak pruderní, že mu v rodině přezdívali Černý Robert, Bobby junior byl vyhozen ze dvou internátních škol za užívání drog. V roce 1970 dostal třináctiměsíční podmínku za držení marihuany. Vystudoval práva a v roce 1982 nastoupil do kanceláře státního zástupce na Manhattanu, v červenci 1983 rezignoval, protože neudělal advokátní zkoušky. Téhož roku v září byl zatčen za držení heroinu. Výměnou za přiznání dostal dvouletou podmínku a veřejně prospěšné práce. V roce 1985 konečně advokátní zkoušky složil a stal se environmentálním právníkem. Kromě slavného jména proslul především jako konspirační teoretik a odpůrce očkování.

Začal s tím v devadesátých letech, když tvrdil, že očkování způsobuje alergii na buráky, brzy to však povýšil na autismus. Tvrdí, že Bill Gates skrze vakcíny implantuje lidem čipy. Signál 5G prý mění lidem DNA, způsobuje rakovinu a je součástí světové špionážní sítě. Věří, že jeho strýce i otce zabila CIA, a podpořil propuštění Sirhana z vězení. Wi-fi podle něho poškozuje mozek a za růstem masových vražd v USA prý stojí předpisování antidepresiv jako prozac.

Kennedy mladší byl vždy muž levice. Nesnáší kapitalismus a chtěl postavit bratry Kochovy, americké miliardáře, před soud v Haagu. Navrhoval obžalovat americké energetické firmy Southern Company a Exxon z velezrady. Je obdivovatelem venezuelského autoritáře Huga Cháveze. Tvrdil, že George Bush zfalšoval výsledek prezidentských voleb v roce 2004. Samozřejmě je velký bojovník proti globálnímu oteplování.

Dlouho levici asociace s Kennedym mladším nijak nevadila. V roce 2005 byl hostem v talk show Jona Stewarta, kde hlásal svoje bludy bez větší konfrontace. V té době antivaxerství bylo záležitostí hlavně progresivistických kruhů. Šířily ho „zdravě“ žijící biomatky, které nechtěly do svých dětí píchat nic „chemického“, nejrůznější zastydlí hipíci, vyznavači přírodního životního stylu a nadšenci horující pro alternativní medicínu, vždy inklinující spíš k demokratům. Jejich odpírání vedlo k návratu původně v Americe vymýcených nemocí, jako jsou třeba spalničky. V ultraliberálním San Francisku a okolí proočkování proti spalničkám ve školkách dosahuje pouze 50 %, ve zbytku Kalifornie je to 97 %.

Letos Kennedy prošel náhlou metamorfózou. Z šíleného levičáckého strýčka se proměnil v ohrožení demokracie a samotné vědy. Je druhým příchodem Donalda Trumpa, jeho zrcadlovým obrazem u demokratů, jenž musí být zastaven, než tu stranu zničí.

Za růst Kennedyho může jednak pandemie covidu. V USA, stejně jako ve zbytku světa, byla reakce chaotická. Školy byly v některých státech zavřené snad nejdéle ve vyspělém světě, uvalování lockdownů bylo drakonické, zároveň však nahodilé. Na jednou stranu Kalifornie nebo New York zavíraly svatostánky, což později Nejvyšší soud označil za porušování práva na vyznání, na druhou stranu medicínští experti prohlásili, že účast na demonstracích Black Lives Matter je v pořádku, protože boj proti rasismu je také záležitostí veřejného zdraví. Když se začalo ukazovat, že covidové vakcíny nezabraňují šíření, jen mírní průběh nemoci, najednou Kennedy, celý život brojící proti medicínským expertům, začal vypadat pro část lidí jako prorok, ne šílenec.

Druhý faktor za vzestupem Bobbyho mladšího je Joe Biden. Osmdesátiletému prezidentovi rychle ubývají síly a není příliš populární ani ve vlastní straně. Momentálně si 54 % Američanů myslí, že vykonává špatnou práci, a 42,1 %, že dobrou. Část demokratů je ochotna volit v primárkách kohokoli, kdo není Biden. Koalice rozčarovaných z Bidena, šílenců a obdivovatelů klanu Kennedyů se spojila a zajistila Bobbymu nějakých 20 % v průzkumech mezi demokraty. To je pro takového blázna mimořádně vysoké číslo. Je nepravděpodobné, že Kennedy by mohl Bidena sesadit, může však sehrát pro někoho stejnou roli, jako sehrál McCarthy pro jeho otce v roce 1968.

Demokratický establishment proto panikaří a snaží se kolem Kennedyho vytvořit sanitární kordon a nepouštět ho na veřejnost. Příběh vzestupu tohoto muže je také příběhem úpadku tradičních médií. Kennedy totiž obchází nejrůznější podcasty, mluví s novináři menších zpravodajských serverů a chodí do místních rádiových talk show. Výsledkem je, že se o něm mluví, i když mainstreamová média se snaží tvářit, že neexistuje.

Předminulý týden byl v podcastu Joea Rogana, jednoho z nejpopulárnějších takovýchto pořadů na světě, běžně má přes deset milionů posluchačů. Tam Kennedy šířil své konspirační teorie, včetně té, že očkování způsobuje autismus. Proti tomu se ozval profesor Peter Hotez, jeden nejrenomovanějších amerických vakcinologů. Rogan prohlásil, že věnuje 100 tisíc dolarů charitě podle Hotezova výběru, pokud bude profesor souhlasit s debatou s Kennedym v jeho pořadu. Hotez to odmítl, nicméně to vyvolalo obří diskusi, zda je lepší blázny porazit argumenty, nebo jim takto nezařizovat publicitu. Výsledek je, že o Kennedym se mluví víc než jindy a Hotez vypadá jako zbabělec.

Demokraty podporující média se proto snaží aspoň všem vsugerovat, že Robert Kennedy junior nemá s americkou levicí nic společného, ve straně se ocitl vlastně náhodou a ve skutečnosti je republikán. Je pravda, že mezi radikálnější částí Republikánské strany má řadu fanoušků. Během covidu se antivaxerství zahnízdilo právě i na pravici. Kennedy navíc slibuje uzavření jižní hranice, aby zastavil příliv migrantů, a je tvrdě proti jakékoli pomoci Ukrajině, což jsou populární témata mezi částí republikánů. Taktně však mlčí o jeho 20procentní podpoře mezi demokraty. Víra v konspirace evidentně není záležitostí jen jedné strany.