Bývalý velitel NATO v Evropě generál Richard Shirreff varoval, že pokud Západ nezvýší svou podporu Ukrajiny, existuje riziko, že NATO bude muset do tří let vstoupit do přímého konfliktu s Ruskem. Britský generál, autor knihy Válka s Ruskem, to řekl tento týden v rozsáhlém rozhovoru pro gruzínské vysílání Rádia Svoboda s tím, že evropské země musí zvýšit zbrojení na 5 procent HDP a přejít na válečnou ekonomiku, aby mohly nyní Ukrajinu zásobovat zbraněmi a připravit se na tuto válku.

Podle Shirreffa je válka na Ukrajině ve zlomovém bodě a Západ potřebuje zintenzivnit a zvýšit svou podporu Ukrajině, aby porazila Rusko.

„Buď Západ dá nyní Ukrajině všechny potřebné „nástroje“, které skutečně potřebuje k provedení práce v sérii trvalých protiofenziv, nebo bude Západ čelit – myslím NATO – velmi reálné možnosti, že za dva až tři roky bude muset potenciálně zasáhnout na podporu Ukrajinců k dosažení konečného vítězství,“ řekl bývalý zástupce velitele sil NATO v Evropě.

Výsledek podle něj může být jen jeden a to vítězství. Toto je válka Ruska nejen s Ukrajinou, ale je to válka se Západem, prohlásil. Současnou situaci v Evropě přirovnal k situaci před vypuknutím druhé světové války a Vladimira Putina přirovnal k Adolfu Hitlerovi. „V Evropě se znovu objevil krvavý autokrat, připravený způsobovat nevýslovné utrpení mírumilovným demokratickým sousedům, aby uspokojil své mocenské ambice,“ řekl Shirreff a dodal, že se opakuje to, co se stalo v letech 1939-1945.

Jeho komentáře přicházejí v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil evropské metropole, kde mu vedoucí představitelé přislíbili další dodávky zbraní před očekávanou jarní ukrajinskou ofenzivou. A o víkendu pak žádal o pomoc země G7 v Hirošimě. Z USA následně dostane balíček nové podpory v hodnotě 375 milionů dolarů.

Britský generál Shirreff k očekávané ukrajinské protiofenzivě řekl, že by byl rád, kdyby Kyjev dosáhl katastrofální porážky Ruska, ale myslí si, že šance na to není vysoká. „Myslím, že uspějí, ale zdá se mi, že vzhledem k velkému ukrajinskému území, které bylo okupováno Ruskem, bychom se měli zaměřit na to, že to pravděpodobně bude ještě dlouhá kampaň, série protiofenziv - souběžné, sekvenční - každá z nich pravděpodobně zabere dost času, než se připraví sestavy jednotek,“ uvedl a poukázal na to, že mezitím musí Ukrajina samozřejmě stále bránit frontovou linii v délce více než 1000 kilometrů na východě proti pokračujícím ruským opotřebovacím útokům. „Takže spíše předpokládám, že nedojde k jediné protiofenzivě a než Ukrajina dosáhne všech svých vojenských cílů – do Vánoc to neskončí – myslím, že se zde potenciálně díváme na dvou nebo tříletou kampaň,“ uvedl někdejší zástupce velitele sil NATO v Evropě.

Západ podle něho musí Ukrajinu podporovat, aby dlouhodobou válku zvládla. „A to znamená zásadní změnu myšlení v zemích NATO, které musí začít efektivně vyvíjet a investovat do válečné ekonomiky..," řekl generál, který stále poukazuje na nutné „zdvojnásobení“ pomoci. To podle něj také znamená dát Ukrajině letouny F-16 a munici, kterou potřebují. „A to znamená zavést válečnou ekonomiku u každého západního partnera, aby se zvýšily zásoby munice a schopnosti a dalšího vojenského vybavení. A také „zdvojnásobení“ znamená vybudování vlastních vojenských sil NATO. Takže bych viděl, aby se výdaje na obranu zvýšily na 4 nebo 5 procent HDP. A to znamená přijmout způsob myšlení, který říká: Musíme být připraveni na nejhorší případ." „Říkám to od samého začátku války. Západ musí být připraven na nejhorší případ. Co je "nejhorší případ"? Je to válka s Ruskem. K tomu jsme daleko, (ale) k tomuto (novému myšlení) prostě nedochází," dodal.

Západ přitom podle něj nekončí na hranicích Polska a Pobaltí, ale patří do něj Ukrajina, Moldavsko i Gruzie, proto by všechny tyto tři země měly být členy NATO. Od letošního summitu NATO ve Vilniusu Shirreff očekává, že země aliance poskytnou Ukrajině dvoustranné bezpečnostní záruky, což by podle něj mohlo vést k tomu, že Kyjev by se mohl stát členem NATO už i v roce 2024.