Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že cílem výpadu směrem do Kurské oblasti je vytvoření nárazníkové zóny. Nestojí za ukrajinským tažením ale ve skutečnosti něco úplně jiného? Ani odborníci se doteď na motivu neshodnou. Vysvětlení, proč se Ukrajinci rozhodli pro lokální ofenzivu, může být víc, od rozptýlení ruských sil až po zlepšení vyjednávací pozice při budoucích mírových jednáních.

Ukrajinci nyní kontrolují nejméně tisíc kilometrů čtverečných ruského území a obsadili asi 90 obcí v Kurské oblasti na západě Ruska. Rusku se tento vpád nepodařilo zastavit, což prezident Vladimir Putin označil za „problém“ a selhání bezpečnostních složek. Rusové takový útok jednoznačně nečekali a zaskočil je.

O hlavním ukrajinském cíli od počátku panují pochybnosti. Prezident Zelenskyj nejdřív tvrdil, že mu jde o ochranu obyvatel v pohraničí před soustavným ruským ostřelováním. Poté prohlásil, že hlavní úkol ukrajinských sil spočívá ve zničení ruského potenciálu napadat Ukrajinu. „Zejména to znamená vytvoření nárazníkové zóny na agresorově území, a to je naše operace v Kurské oblasti,“ řekl ukrajinský prezident.

Po vypuknutí ukrajinské operace 6. srpna se všeobecně předpokládalo, že půjde o jednorázový výpad, který má za cíl podlomit ruskou morálku a vyvolat chaos. Nakonec se ale operace protáhla a překvapené ruské jednotky nejen že nezvládly odrazit a vypudit ukrajinské vojáky ze svého území, ale dokonce jim dovolily opevnit se a dodnes pokračovat v územních ziscích. V tuto chvíli už je víceméně jasné, že Ukrajinci ustupovat ze svých pozic nebudou, pokud k tomu nebudou přímo donuceni.

Co nám tato operace prozrazuje o průběhu války a předpovídá spíše možnou eskalaci konfliktu, nebo jde o předzvěst blížícího se míru? Vysvětlení, proč se ukrajinský generální štáb rozhodl poslat tisíce vojáků do Ruska, se nabízejí tři. Jednotlivé verze pro deník Echo24 okomentoval politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Symbolický význam – Útoky na ruskou energetickou infrastrukturu nebo krátkodobé výpady některých jednotek jsme v uplynulých měsících mohli vidět poměrně často. Přímo vyslání ukrajinské armády na ruské území je ale úplnou novinkou. Symbolika takového útoku může spočívat v podlomení ruské morálky i znemožnění ruského velení. Na to, aby šlo o jedinou motivaci Ukrajinců, trvá ale operace už moc dlouho.

„Nepřipadá mi, že by to dávalo velký smysl, protože zdroje použité na tu operaci byly příliš velké, jde o více než tři brigády, což není v současné situaci pro Ukrajinu úplně málo, vzhledem k vývoji třeba u Pokrovsku. Trvá to přes dva týdny a Ukrajinci jsou v oblasti stále aktivní, takže to naštěstí jen PR akce nebyla. Na to jsou tam příliš dlouho. A byla by to podle mě obrovská chyba,“ říká Kofroň.

Rozptýlení ruských sil – Nabízí se také varianta, že Ukrajincům šlo v podstatě o otevření nové fronty v ruském týlu, čímž by se jim podařilo rozptýlit nepřátelské síly, které se teď musí bezpodmínečně zaměřit i na obranu vlastního území.

„Otevření nové fronty dává smysl. Základní kalkul zřejmě spočívá v tom, že Rusové budou muset zareagovat a ideálně vyslat domů část jednotek z klíčových zón na horké frontě, což se ale zatím nestalo. V dlouhodobém horizontu to může donutit Rusy více si hlídat hranice, což upoutá více lépe vycvičených jednotek. To by Ukrajincům odlehčilo,“ popisuje Kofroň.

Zlepšení vyjednávací pozice – Aktuální vpád Ukrajinců na ruské území by mohl paradoxně značit i blížící se mírová jednání. Tím, že Ukrajinci zaberou část ruského území si mohou připravit lepší výchozí pozici a pokud vydrží dostatečně dlouho, mohou pak své zisky směnit za Ruskem okupovaná území.

„Pokud Ukrajinci udrží to území dostatečně dlouho, minimálně čtyři nebo pět měsíců, protože ta vyjednávání asi nezačnou dříve než proběhnou americké prezidentské volby, což o spoustě věcí leccos napoví pro obě válčící strany, může se to stát předmětem nějakého vyjednávání. Ale pozor. Ukrajinci budou držet třeba tisíc nebo dva tisíce čtverečných kilometrů ruského území, kdežto Rusové mají pod kontrolou nějakých 60 až 70 tisíc kilometrů, když nepočítáme Krym. Takže je tam gigantický nepoměr. Ukrajinci by to mohli směnit třeba za území pod Charkovem, které kontrolují Rusové. To by asi šlo, ale nedělejme si iluze, že by to Ukrajina mohla vyměnit třeba za celou Ruskem okupovanou část Záporožské oblasti,“ dodává Jan Kofroň.

Velmi pravděpodobně může jít o kombinaci posledních dvou možností. Ukrajinci podle Kofroně zatím nepřekročili pomyslnou červenou linii, která by vyprovokovala Moskvu k výraznější akci a celý konflikt eskalovala. „Kdyby to trvalo delší dobu a Ukrajinci se dostali k nějakému hodnotnému cíli, podařilo by se jim například přetnout silnici z Kursku do Belgorodu nebo něco podobného, už by to pro Rusy představovalo objektivní vojenskou hrozbu.“ Další vývoj bude záviset na tom, jak se ruský generální štáb rozhodne ukrajinský vpád řešit, zda v Kurské oblasti nasadí k potlačení ukrajinského útoku lokální síly a brance, anebo stáhnou z Ukrajiny část dobře vycvičené armády a poleví v tlaku v klíčových oblastech na frontě.