Vyřešit alarmující problém s neudržitelným systémem starobních důchodů by měla být pro vládu priorita. Na stole je zatím alespoň snížení mimořádných valorizací, kterým by stát ušetřil téměř 20 miliard korun. Kabinet ústy premiéra slibuje i „systémové řešení“ a celkovou úpravu valorizačního mechanismu. Objevily se i poměrně radikální návrhy na dočasnou úplnou stopku pro pravidelné řádné valorizace. Co si o tomto návrhu myslet?

Penze se mají kvůli inflaci mimořádně valorizovat od června. Podle nynějších pravidel by se zásluhový procentní díl důchodu zvedl o 11,5 procenta a průměrný starobní důchod by rostl o 1770 korun. Vláda ale navrhla jednorázově přidání omezit a navýšit zásluhový díl o 2,3 procenta a k tomu o 400 korun, průměrný starobní důchod by se navýšil o 760 korun. Zadlužení by se zbrzdilo o 19 miliard korun. Místo 34,4 miliardy na dluh navíc by se vyplatilo 15,4 miliardy korun.

Sněmovna návrh po dlouhých obstrukcích opozice kvůli prosazování novely ve stavu legislativní nouze schválila, novela se nelíbila ale ani senátním výborům, ale ve středu ji Senát schválil. Zatím není jasné, zda se ji nerozhodne vetovat nově zvolený prezident Petr Pavel. Vládní kabinet je ale přesvědčen, že novelu o nižším červnovém růstu penzí je nutné přijmout kvůli nepředvídatelnému nárůstu inflace.

odle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda navíc počítá se systémovým řešením a úpravou obecného valorizačního mechanismu penzí včetně předčasných důchodů. Ti, kdo valorizační mechanismus vytvořili, si podle Fialy uměli představit maximálně pětiprocentní inflaci. „My teď musíme reagovat na mimořádnou valorizaci ve výši, ve které ji nikdo nečekal, aby nám to nenavýšilo základnu na pořád do budoucna. Teď by to bylo 35 miliard, příští rok 58 miliard. To nejde,“ tvrdí Fiala.

Současný starobní důchod dosahuje v průměru 19 440 korun, což je již nyní historicky nejvyšší číslo. A zároveň máme nyní rekordní poměr průměrného důchodu vůči průměrné mzdě. Ten vždy dosahoval přibližně 41 procent a dnes je na 50 procentech. A na tuto výši se penze dostaly během pouze zhruba roku a půl. Reálné mzdy se naopak rekordně propadají, loni meziročně klesly o 7,5 procenta.

Ačkoliv se tak jedná o politicky velmi neprůchodné řešení, objevují se i návrhy na nejen současné jednorázové snížení valorizací, ale úplné pozastavení i řádných valorizací důchodů. A to do doby, než by průměrný důchod neklesl na přijatelnější hranici vůči průměrné mzdě, než je současných více než 50 procent.

„Z nejvíce chráněných nejvíce perzekvovanými“

Někteří ekonomové ale varují před tím, že by se  jednalo o velice nebezpečný nápad. „Důchody na 40 procentech průměrných mezd není nějaká magická hranice, která by byla udržitelnější než 50 procent. Současný výskok byl navíc vytvořen jen tím, že růst cen, v historii ojediněle, předběhl růst mezd. Už letos to znovu nebude platit,“ řekl redakci Echo24 ekonom Petr Bartoň.

„Kdo navrhuje, aby se argumentovalo nějakou cílovým procentem z mezd, nechápe politickou a ústavně-právní realitu dneška. K Ústavnímu soudu se nižší valorizace dostane proto, že prý byla porušena legitimní očekávání důchodců. Pokud nyní budeme argumentovat zacílením důchodů třeba na 42 procentech, vytvoříme tím legitimní očekávání důchodců na důchody na úrovni 42 procent mezd. V budoucnu tím budou vlády přinuceny zvedat důchody rychleji než za současného vzorečku. Mzdy totiž téměř vždy rostou rychleji než inflace, a tak taková valorizace podle mezd by zbankrotovala stát ještě rychleji, než ta současná,“ pokračuje Bartoň.

Pokud důchodcům nepokryjeme ani část zvýšené inflace, stanou se z nejvíce chráněných nejvíce perzekvovanými, myslí si Bartoň. „Podinflační valorizace se dá obhájit poukazem na předchozí nadinflační valorizace, které napravuje. Ale zrušit indexaci úplně je nebezpečná myšlenka. Nejen pro důchodce, ale i pro všechny,“ uzavírá ekonom.

Poměrně striktní je naopak hlavní ekonom České spořitelny Michal Skořepa. „Relace důchodů a mezd, kterou budeme pokládat za správnou, je čistě politickým rozhodnutím: neexistuje žádná ekonomická teorie, která by říkala, že průměrný důchod má být nejlépe tolik a tolik procent průměrné mzdy. Existuje ale samozřejmě velmi jasný limit, kterému se toto rozhodnutí musí podřídit, a to sice dlouhodobá udržitelnost veřejných financí. Jde o jednoduchou matematiku: čím vyšší relativní příjmy si podle nás senioři zaslouží, tím nižší čisté příjmy za svou práci musejí akceptovat nynější nebo budoucí ekonomicky aktivní generace,“ sdělil deníku Echo24.

Skořepa tvrdí, že pokud by vláda dostatečně nesnížila čisté příjmy ekonomicky aktivních generací výrazným navýšením daňové zátěže, pak je nevyhnutné zřetelně snížit relativní příjmy seniorů. „Ať už zpomalením či dokonce přechodným zastavením valorizací, nebo zvýšením věku pro odchod do důchodu,“ tvrdí ekonom.

Penze se skládají ze dvou částí. Solidární pevná výměra je stejná pro všechny a zásluhový procentní díl odráží odpracovanou dobu, odvody z výdělků a počet vychovaných dětí. Důchody se valorizují vždy od ledna o růst cen a od roku 2018 o polovinu růstu reálných mezd, do té doby to bylo o třetinu růstu. Přidávaná částka se rozloží mezi zásluhový a solidární díl, který musí odpovídat deseti procentům průměrné mzdy. Mimořádně se pak důchody zvedají, pokud ceny od posledního navýšení vzrostly aspoň o pět procent. O tolik, o kolik se zdražilo, se upraví zásluhový díl důchodu. Lidé s vyšší penzí si tak polepší víc.