Evropská unie by se mohla stát zbrojním centrem demokratických zemí a vytvořit si vlastní zásoby zbraní, které by členské země mohly použít v případě vojenské pohotovosti. Uvedl to kandidát na eurokomisaře pro obranu, Litevec Andrius Kubilius. Podle něj by buď mohly pro státy platit kritéria, kolik mají mít jakých obranných materiálů ve skladech, případně by mohlo dojít k fúzi obranných trhů.

„Můžeme se zabývat různými nápady. Možná by EU, respektive Evropská komise měly nakoupit nějaké vybavení a nechat ho ve svých skladech,“ řekl v rozhovoru pro server Politico s tím, že v případě nutnosti by toto vybavení mohly použít právě členské státy. Tento návrh by podle expertů znamenal revoluci ve fungování EU, která byla založena jako mírový projekt po druhé světové válce. Dokonce i fond, z něhož se částečně hradí státům zbraně, které posílají na Ukrajinu, se nazývá Evropský mírový nástroj.

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová vytvořila nový post komisaře pro obranu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu v plném rozsahu a na potřebu pomoci evropským zemím znovu se vyzbrojit a pokračovat v dodávkách zbraní do Kyjeva. Skladování zbraní by však zasáhlo do výsadních práv, která si členské země bedlivě střeží a které se zdráhají, aby Brusel převzal vedoucí úlohu v oblasti obrany.

Nadšeno by pak podle pozorovatelů nebylo ani NATO. Odstupující generální tajemník Jens Stoltenberg minulý týden důrazně varoval EU, aby se vyhýbala oblastem, ve kterých NATO operuje, tedy především právě obrana.

„Vítám větší úsilí EU v oblasti obrany, pokud se tak děje způsobem, který neduplikuje NATO nebo mu nekonkuruje,“ řekl s odkazem na snahy EU o vytvoření vlastních sil rychlé reakce, které by mohly zasahovat do oblastí, jako je stanovení norem pro zbraně a munici, stejně jako plánování a cíle vojenských schopností. „Musí existovat jeden soubor standardů, jeden soubor cílů v oblasti schopností, jedna struktura velení, a tou je NATO,“ řekl Stoltenberg.

„Evropské země, které jsou členy NATO, již mají požadavky na zásoby munice v rámci dlouhodobého procesu obranného plánování NATO,“ uvedla Oana Lungescuová, bývalá mluvčí NATO a nyní významná vědecká pracovnice londýnského Royal United Services Institute. „Tyto požadavky týkající se zásob munice a vojenských kapacit nejsou vytaženy ze vzduchu, ale vypracovány na základě nových obranných plánů NATO.“

Bývalý litevský premiér Kubilius trvá na tom, že se nesnaží „vystrkovat růžky“ na území NATO. „Musíme si s NATO sednout, protože se nesnažíme vstupovat do toho, co dělá NATO,“ řekl s tím, že EU a NATO se ve skutečnosti liší, protože ‚NATO nemůže shánět peníze‘.

„Pokud NATO žádá členské země, aby vydávaly na obranu alespoň 2 % HDP, a některé z nich pak nedosáhnou svého cíle, co může NATO dělat? Mohou akorát obviňovat jeden druhého,“ uvedl Kubilius s tím, že ačkoli má ale EU finanční pravomoci, „není to tak snadné“.

Pokud chce mít EU vliv, měl by blok v příštím sedmiletém rozpočtu EU vyčlenit ‚alespoň‘ 100 miliard eur. A to je podle něj jen začátek. Potřeby EU jsou ve skutečnosti mnohem větší, sama von der Leyenová uvedla, že blok potřebuje v příštím desetiletí 500 miliard eur na „dodatečné investice do obrany“.

„Nechceme být pokušením pro Putina“

Všechny způsoby, jak tuto částku získat, jsou politicky problematické. Kubiliusových 100 miliard eur by představovalo asi 10 % výdajů rozpočtu EU – obrovskou částku, která je téměř desetinásobkem současné částky vyčleněné na bezpečnost a obranu.

Dalším způsobem, jak tyto peníze získat, by byla emise společného dluhu, jak to unie učinila v reakci na pandemii. Kubilius zmínil „dlouhodobé nástroje“ jako cestu, kterou je třeba se vydat, ačkoli proti ní ostře vystupují spořivější členské země, jako je Německo a Nizozemsko.

Von der Leyenová Kubiliuse ve svém „misijním dopise“ požádala, aby Kubilius strávil prvních 100 dní prací na vizi budoucnosti evropské obrany. Již nyní Kubilius načrtává nápady na obrannou unii podobnou tomu, co EU učinila se svým projektem energetické unie – posílení energetické bezpečnosti bloku integrací energetických trhů členských zemí.

Také v oblasti obrany by blok mohl „mít vojenská bezpečnostní kritéria (deklarující), že každá země musí mít ve svých skladech takové a takové množství dělostřeleckých granátů,“ řekl Kubilius. Tento plán by podle Politica mohl pomoci sjednotit roztříštěný obranný sektor bloku, který je rozdělen na 27 samostatných trhů.

„Nebál bych se diskutovat o tom, jak můžeme umožnit fúzi a mít větší společnosti zabývající se výrobou obranné techniky,“ řekl Kubilius s tím, že větší obranné firmy by nejen mohly lépe konkurovat svým americkým rivalům, kteří v současnosti dominují evropskému trhu se zbraněmi, ale také vyrábět to, co je pro nás potřebné, dodal Kubilius.

Jako bývalý vůdce země, která sousedí s Ruskem a která má dlouhou a trpkou historickou zkušenost s tím, že je podmaněnou kolonií Kremlu, měl Kubilius ostré varování, pokud EU nedosáhne svých cílů v oblasti konsolidace obranného průmyslu. „Buď budeme mít jasný plán, jak se připravit. Nebo budeme pro Putina vždycky pokušením,“ řekl.