Ruský generál Sergej Surovikin má pověst brutálního velitele, který nebere ohledy ani na civilní oběti. A podruhé budí otázky i v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině, kde už se v minulosti účastnil rošády ve velení invazních sil. Nyní panují spekulace, zda si nezvolil „špatnou“ stranu při víkendové vzpouře Wagnerovců, a nečeká na verdikt v nechvalně proslulé moskevské věznici Lefortovo.

Muž, který si vysloužil přezdívky jako „generál Armagedon“ či „řezník ze Sýrie“ je spjatý svou kariérou s koncem Sovětského svazu a celým moderním obdobím ruské armády. Rodák ze sibiřského Novosibirsku začínal svou kariéru ke konci 80. let v Afghánistánu, později prošel celou řadou nejen válečných konfliktů.

Pětapadesátiletý ruský generál je spojován například s násilným potlačením nepokojů v roce 1990 v tádžikistánské metropoli Dušanbe. V roce 1991 na sebe upozornil během pokusu o státní převrat v tehdejším Sovětském svazu, který zosnovali konzervativní komunisté. Surovikin podle médií velel divizi, která projela barikádami postavenými prodemokratickými demonstranty. Při střetu tehdy zemřeli tři lidé.

Později se účastnil druhé rusko-čečenské války. Nejvíce známý je však v souvislosti se svým velením ruským silám v Sýrii, kde Moskva zasahovala, aby podpořila režim diktátora Bašára Asada. Podle agentury AP tam Surovikin dohlížel na bombardování, které zničilo velkou část syrského města Halab (Aleppo).

Po několika měsících, při nichž se zapsal jako mimořádně brutální velitel, se podle agentury Reuters obrátila situace ve prospěch Bašára Asada, Surovikin získal nejvyšší vyznamenání Ruské federace a později i povýšení. Nevládní organizace Human Rights Watch ho zařadila na seznam velitelů, „kteří mohou nést velitelskou odpovědnost“ za porušování lidských práv během ofenzivy v syrské provincii Idlib v letech 2019 až 2020, kdy syrské a ruské síly podnikly desítky leteckých a pozemních útoků na civilní cíle a infrastrukturu, přičemž zasahovaly domy, školy, zdravotnická zařízení a trhy.

Velení ruských invazních sil na Ukrajině se Surovikin ujal v říjnu loňského roku a na svém kontě měl například ústup z okupovaného Chersonu, který Ukrajinci po měsících osvobodili, či měl stát také za zimním zintenzivněním útoků na ukrajinskou infrastrukturu. Od ledna ho však na tomto postu velitele invazních vojsk nahradil náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, Surovikin působil jako jeho zástupce.

Co čeká Surovikina nyní zůstává nejasné. Nic o něm není známo od soboty, kdy se objevil na videu, ve kterém apeloval na vůdce Wagnerovců Jevgenije Prigožina, aby zastavil vzpouru. K Prigožinovi měl mít Surovikin blízko. Spekuluje se, zda nevěděl o chystané vzpouře či ji dokonce nepodporoval. Na videozáznamu vypadal vyčerpaně a nebylo jasné, zda nemluví pod nátlakem, uvedla agentura Reuters. Od té doby se objevily jen nepotvrzené zprávy, že ho vyslýchají bezpečnostní složky.

List The Moscow Times již ve středu napsal s odkazem na dva anonymní zdroje blízké ministerstvu obrany, že byl Surovikin zadržen. Zadržení podle nich souvisí s ozbrojenou vzpourou wagnerovců, ve které si generál údajně vybral špatnou stranu. List Financial Times s odvoláním na své tři zdroje informace o zadržení potvrdil. Není ale jasné, jestli byl Surovikin zadržen jako jeden z organizátorů vzpoury, nebo jen kvůli výslechu. Surovikinova dcera Veronika naproti tomu ve čtvrtek v rozhovoru s ruským kanálem Baza uvedla, že generál „nebyl zadržen a všechno je v pořádku“.