V posledních týdnech se stále častěji objevují návrhy možného budoucího uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem. Nyní se k tomu vyjádřil teď už bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg. Ten v rozhovoru pro Financial Times jako příklad možného budoucího uspořádání uvedl vstup Západního Německa do NATO nebo bezpečnostní garance Spojených států Japonsku, které se nevztahují na sporné území Kurilských ostrovů. Stoltenberg navíc není jediný, kdo o podobné možnosti mluví. Španělský deník El Pais píše, že Západ teď na Kyjev silně tlačí, aby s Moskvou jednal a učinil ústupky.

Kurilské ostrovy v roce 1945 obsadil Sovětský svaz, když v posledních dnech druhé světové války vyhlásil válku Japonsku. Japonsku v současnosti poskytují bezpečnostní Spojené státy. V případě, že by však vypukl konflikt u Kurilských ostrovů, které si Japonsko stále nárokuje, na pomoc by Japonsku nepřišly.

Podobně udal jako příklad Západní Německo, kterému NATO v roce 1955 poskytlo bezpečnostní deštník.

O podobném řešení v červenci napsala pro prestižní Foreign Affairs americká studenoválečná historička M. E. Sarotteová, která připomněla, že někteří členové NATO se staly členy Aliance s určitými podmínkami. Například zakládající člen NATO Dánsko vstoupilo s podmínkou, že na jeho území nebude trvalá základna NATO. Sarotteová v podobné paralele nabízí čtyři podmínky pro Ukrajinu.

Ukrajina by podle ní měla měla vytyčit novou hranici, která by byla dobře bránitelná. Měla by souhlasit, že na jejím území nebudou trvalé základny NATO ani jaderné zbraně, pokud nebude napadena a vzdát se využívání síly za touto hranicí, pokud nebude napadena.

Podobně v minulosti mluvil bývalý náměstek amerického ministra zahraničí Dan Fried či bývalý představitel USA při NATO Kurt Volker. Někteří analytici však upozorňují, že Rusko by podobné podmínky nepřijalo, protože popírají jeho vyřčené cíle pro válku vůči Ukrajině. Tedy požadavek na zastavení příklonu k západním institucím a neutralita Kyjeva.

Řada analytiků upozorňuje, že základním předpokladem těchto úvah je však jasně definovaná a respektovaná hranice. O tom ostatně mluvil i Jens Stoltenberg. "Kde je vůle, tam existují způsoby, jak najít řešení. Ale potřebujete linii, která definuje, kde se uplatní článek 5, a Ukrajina musí kontrolovat celé území až k této hranici," uvedl Stoltenberg. O tom, že se bude asi muset Ukrajina "dočasně" vzdát části svého území, hovořil již v září český prezident Petr Pavel.

O proměnách nálad politiků i veřejnosti vůči dohodě s Ruskem psalo v minulých dnech i Echo24. Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují na mírné proměny ve vnímání konfliktu ze strany ukrajinské populace. Průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu v létě ukázal, že 57 procent respondentů si myslí, že Ukrajina by se měla zapojit do mírových jednání s Ruskem, oproti 33 procentům o rok dříve.

Jak v pátek napsal španělský list El Pais, západní partneři zahájili novou etapu nátlaku na Kyjev, aby byl vstřícnější, pokud jde o podmínky pro ukončení války. Denk uvádí, že mnoho pozorovatelů označilo výsledky cesty prezidenta Volodymyra Zelenského do Spojených států na konci září za katastrofální. Republikáni tak dali jasně najevo, že hlavní prioritou Kyjeva mají být ústupky Rusku, aby válku ukončil.