„Neexistuje shoda na oficiálním vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu, ale nic by nemělo být vyloučeno.“ Francouzský prezident Emmanuel Macron překvapil v únoru ostrým výrokem ohledně možného vyslání jednotek NATO na Ukrajinu. V reakci na přítomnost severokorejské armády na frontě teď zaznívají výzvy k přehodnocení Macronova plánu.

Jihokorejské tajné služby na konci října jako první informovaly, že KLDR posílá do Ruska své vojáky. Jde celkem o 12 tisíc mužů a někteří z nich už jsou nasazeni v ruské Kurské oblasti, kde mají klást odpor lokální ukrajinské ofenzivě. Později mohou být nasazeni i na území Ukrajiny. Obavy z eskalace konfliktu jsou přirozené.

Do rusko-ukrajinské války se totiž poprvé přímo zapojila třetí země, navíc vojenská velmoc se čtvrtou největší armádou a rozvinutým jaderným programem. Zdaleka tedy nejde pouze o materiální nebo technologickou podporu, do které se na obou stranách zapojuje už dlouho řada států. Na té ukrajinské nejen státy EU a NATO a na ruské třeba Írán nebo právě Severní Korea.

Soul byl s podporou Ukrajiny do této chvíle opatrný. Jihokorejská armáda má možná polovinu vojáků co Pchjongjang, ale rozhodně vyniká, a to i v globální měřítku, pokud jde o moderní vybavení a palebnou sílu. Zdá se však, že severokorejské zapojení do konfliktu odšpuntovalo poslední záklopky a jihokorejská vláda začala hovořit nejen o přezkoumání dodávek pokročilých zbraní, ale rovněž o možném vyslání „odpovídajícího počtu“ vlastních vojáků, včetně zpravodajských důstojníků specializovaných na Severní Koreu.

Otevřené severokorejské angažmá na straně Ruska ve válce proti Ukrajině v neposlední řadě znovu otevřelo debaty o oživení Macronova plánu, aby NATO vyslalo na Ukrajinu některé své jednotky, které by mohly cvičit ukrajinské vojáky přímo na Ukrajině, což by ušetřilo peníze i čas vynaložený na transport Ukrajinců na Západ. Vyzývá k tomu třeba litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.

Možné to je, říká generál Šedivý

„Stále zaostáváme, reagujeme na eskalaci, místo abychom ji zvrátili. Macronovy myšlenky by měly být revidovány, lépe pozdě než nikdy,“ uvedl šéf litevské diplomacie. Podle bývalého náčelníka generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého by některé alianční státy skutečně mohly rozhodnout o vyslání jednotek pod vlastním velením na Ukrajinu. Nutně by to ale provázela určitá rizika.

„Formálně by to podle mého šlo. Například Spojené státy vedly samostatně operaci v Afghánistánu a vedle toho fungovala mise Severoatlantické aliance. Podobně v Iráku. Muselo by to být ale ošetřeno bilaterální smlouvou mezi daným státem, který se k tomu rozhodl, a Ukrajinou.“ V takovém případě by ale Rusko mohlo považovat stát, který se rozhodl vyslat na Ukrajinu své vojáky, za vojenský cíl.

„Proto by se daný stát musel vyvázat z článku pět o kolektivní obraně. Potom by se ale mohlo stát, že na něj Rusové zaútočí a ostatní alianční země nebudou mít povinnost tomuto státu pomoci,“ vysvětluje Šedivý.

Globální konflikt již začal?

V posledních dnech se objevilo několik komentářů, které tvrdí, že válka na Ukrajině přerůstá s příchodem severokorejských vojáků v globální konflikt a třetí světovou válku. V britském deníku The Daily Telegraph o tom píše například americký novinář a pozorovatel ukrajinského konfliktu David Axe.

Šéf JPMorgan, jedné z nejstarších světových bank, Jamie Dimon zase minulý týden v projevu na americkém Institutu mezinárodních financí prohlásil, že probíhající konflikty na Ukrajině a Blízkém východě už rozpoutaly třetí světovou válku. O jeho slovech informoval v úterý časopis Newsweek.

O Rusku, Severní Koreji a Íránu přitom hovořil jako o „ose zla“ podporované Čínou. „Mluví o tom, že to udělají teď, nebudou čekat dvacet let. Pokud čtete historii, tak víte, že riziko tohoto kroku je mimořádné,“ řekl Dimon a zároveň varoval před použitím jaderných zbraní.