Rusko už zase straší jadernými zbraněmi. V průběhu minulého týdne řada západních zemí, od Česka přes Francii a Německo až USA, dovolila Ukrajině používat jimi dodané zbraně na území Ruska. Vladimir Putin začal temně naznačovat, že to může vést ke světovému konfliktu a použití atomovek. Je to běžná Putinova eskalační rétorika, které je potřeba se vysmát.

Dosavadní pravidla používání západních zbraní na Ukrajině byla postavená na hlavu. Ukrajinci je směli používat na svém územím, čehož Rusové hojně využívali k beztrestnému ostřelování ukrajinských pozic a měst. Věděli, že dokud pálí z Ruska, možnosti ukrajinské odvety jsou dost omezené. To se ukázalo jako klíčové při nedávném ruském výpadu na Charkov. Ukrajinci dobře věděli, že u hranice se koncentrují ruské síly, ale nemohli s tím nic dělat. Stejně tak měli jen omezené možnosti, jak zlikvidovat pozice dělostřelectva bombardujícího Charkov. V podstatě byli nuceni bojovat s jednou rukou za zády. Povolení nasadit Západem dodané zbraně i v Rusku je narovnáním této nevýhody.

Putin by nerad o tento trumf přišel. Proto jeho strašení jadernými zbraněmi. Doufá, že tím donutí Západ vycouvat od tohoto kroku a on si zachová možnost beztrestně útočit. Když varuje před eskalací, je to z jeho strany neuvěřitelné chucpe. Jestli někdo situaci neustále eskaluje, je to Kreml. Bylo to Rusko, kdo zahájil válku na Donbase a anektoval Krym, a bylo to Rusko, kdo spustil plnohodnotnou invazi Ukrajiny a nyní straší bezprecedentním jaderným útokem.

Jedná se jen o plané řeči. Putin již jednou jadernou kartu vytáhl. Stalo se tak na začátku války, když se jeho třídenní speciální operace proměnila ve vyčerpávající válku a Rusové byli odraženi od Kyjeva. Tehdy se z Moskvy linula temná varování o nasazení jaderných zbraní s cílem odstrašit Západ od dodávek zbraní Ukrajině. Nic se nestalo.

Ukrajina sice dosud nesměla západními zbraněmi zasahovat ruské území, činila ale tak svými vlastními. Ukrajinské drony již několik měsíců poměrně úspěšně útočí na rafinerie i na vojenské základny hluboko uvnitř ruského území. Putin i tak jaderných bomb nevyužil. Navíc západní zbraně jsou již dávno nasazovány na Krymu. Svět sice jeho anexi nikdy neuznal, ale z hlediska Ruska není rozdíl mezi Krymem a třeba Bělgorodskou oblastí. Znovu žádné náznaky, že by se Kreml chystal k jadernému úderu.

Putin vede diplomatickou válku velmi chytře. Vede ofenzivu a svými výroky neustále staví Západ před strategická dilemata. Účinnost této strategie je o to větší, že politici na Západě jsou spíše holubičí povahy. Je třeba, aby to byl Západ, kdo bude klást Putinovi červené linie a stavět ho před strategická těžká rozhodnutí.

Krok správným směrem bylo prohlášení polského ministra zahraničí Radosława Sikorského. „Američané Rusům řekli, že pokud odpálí jadernou bombu, i když nikoho nezabije, zasáhnou všechny jejich pozice na Ukrajině konvenčními zbraněmi, všechny je zničí,“ řekl Sikorski deníku The Guardian. Ať je to pravda, nebo ne, Rusy to muselo minimálně znejistět.

Překvapivě nejlépe tento koncept chápe Donald Trump, i když spíše instinktivně, než že by se jednalo o koherentní politiku. Často považován za blízkého Putinovi a možného sabotéra americké pomoci Ukrajině, pokud by se vrátil do Bílého domu, již jsme v Echu několikrát psali, že jeho pozice je složitější. Ano, tvrdí, že by dokázal vyjednat mír mezi Ruskem a Ukrajinou během 24 hodin. Zároveň ale prohlásil, že pokud by Putin nespolupracoval, tak by vyzbrojil Kyjev jak nikdo jiný. Taktéž tvrdil, že by v reakci na invazi nechal bombardovat Kreml.

Nyní tuto myšlenku zopakoval na shromáždění dárců jeho kampaně. Na ruskou invazi na Ukrajinu by prý reagoval bombardováním Moskvy a na případnou čínskou invazi Tchaj-wanu by odpověděl bombardováním Pekingu.

Bombardování Moskvy Západem by byl přece jenom asi krok již za hranou. Ale dodat Putinovi materiál na noční můry by se hodilo.