O tom, jak má vypadat nejlepší architektonická produkce dneška, má Královský institut britských architektů až překvapivě jasnou představu – soudě aspoň podle letošních nominací na jednu z nejsledovanějších architektonických cen planety, Stirlingovu cenu.

Londýn a cihly

„Máte cihly raději v červené, hnědé nebo šedé barvě? A preferujete stavby na severu, jihu, nebo snad na východě Londýna?“ glosoval shortlist ceny kritik The Guardianu Oliver Wainwright. Šlo totiž o velmi sourodou šestici projektů, které definují cihlové fasády a poloha v anglické metropoli. To však nijak nesnižuje výjimečnost a aktuálnost vítězného díla, kterým se stalo nové komunitní centrum Johna Mordena při domově důchodců Morden College na jihovýchodě Londýna. Je to přitom vskutku exkluzivní domov seniorů, jelikož přístup do něj mají pouze lidé ve finanční nouzi, kteří však během života zastávali manažerské a jiné vedoucí pozice.

Pokles porodnosti a prodlužování střední délky života má za důsledek stále dramatičtější stárnutí populace, čemuž čelí státy po celém světě. Uznávaný dánský urbanista Jan Gehl označuje právě tento fenomén za vůbec největší výzvu pro města s ohledem na budoucnost, tak aby dokázala zajistit kvalitní život pro takový počet lidí v důchodovém věku. Výjimkou není ani Británie, kde má být do roku 2030 dva miliony seniorů bez vlastních dětí, tedy zcela závislých na sociálním systému země. A protože architektura je do značné míry formálním odrazem společnosti a jejích témat, stávají se tyto otázky důležitými tématy také architektů a architektek globální scény.

Pocit známého

Jedním z nejlepších důkazů toho je aktuální vítěz Stirlingovy ceny z dílny londýnské architektonické kanceláře Mæ. Soubor tvoří několik objektů přirozeně propojených do jednoho celku, který pamatuje na tradice britské architektury, posouvá je však znatelně a velmi vkusně do dnešní doby. Nové komunitní centrum vzniklo u historické budovy domova důchodců, který provozuje charita Morden College založená již koncem 17. století. Právě využívání tradičních prvků a materiálů je v případě domovů pro seniory vítané, protože uživatelům přináší pocit něčeho důvěrně známého, čímž navozuje i pocit bezpečí. Lidé nemají nepříjemný pocit, že se ocitli v anonymní instituci, ale lépe navazují nová přátelství a pokračují v aktivním životě.

Přestože je komunitní centrum pojímající ošetřovny, kavárnu, uměleckou galerii, kadeřnictví i manikúru zvenčí zahaleno do fasád z režných cihel hnědé barvy, jde o dřevostavby s konstrukcí z CLT panelů (desek z křížem lepených vrstev dřeva vyznačujících se skvělými konstrukčními vlastnostmi). Panely jsou pohledově přiznány v celém interiéru a přinášejí do něj útulnost. Dřevostavby gradují vysokými komíny, které tu jsou především kvůli kompozici stavby a namísto kouře z krbů odvádějí v létě přebytečné teplo. Společně s intimním dvorem lemovaným kolonádou jsou i architektonickým odkazem na sousední historickou stavbu. Svou podobou i principy rozvíjení starých motivů má stavba blízko také k loňskému vítězi Stirlingovy ceny, knihovně Cambridgeské univerzity (viz č. 44/2022).

Architektonický koncept stavby však především usiluje o posílení sociálních vazeb mezi seniory a seniorkami, aby netrpěli samotou, která se silně podepisuje na rozpoložení lidí nejen v důchodovém věku – osamění a sociální izolace mají mezi seniory a seniorkami na svědomí dvojnásobný počet úmrtí než obezita. „Tato robustní budova poskytuje pohodlí a vřelost a je vybavena promyšlenými prvky, které mají zabraňovat izolaci. Ukazuje, že budovy samy o sobě mohou být terapeutické – podporovat péči a navozovat pocit sounáležitosti. Skvělá architektura působí na lidi tak, aby se jim dařilo, a tato budova toho příkladně dosahuje,“ shrnula to předsedkyně poroty Stirlingovy ceny Ellen van Loonová.