Maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek zveřejnil dopis adresovaný šéfům zemí Evropské unie, v němž představil své dojmy z nedávné série návštěv u největších protivníků bloku, které znepokojily mnoho jeho spojenců. Schůzky, které uskutečnil pod záštitou samozvané „mírové mise“, označil za pokus o zprostředkování ukončení ruské války na Ukrajině, informoval server ABC News. Celý dokument deník Echo24 publikoval zde.

Obránovy návštěvy vyvolaly velký odpor mezi vedoucími představiteli EU, kteří mu vytkli, že se setkal s ruským Vladimirem Putinem a čínským Si Ťin-pchingem, aniž by to předem konzultoval se svými evropskými partnery. Byl také kritizován za to, že podkopává jednotu EU v otázce Ukrajiny a že vytváří falešný dojem, že zastupuje celý blok.

V Orbánově desetibodovém dopise se uvádí, že Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, s nimiž se tento měsíc rovněž setkal, pravděpodobně nevyvinou iniciativu k příměří nebo mírovým jednáním, která by vedla k ukončení války. Válčící strany, jak napsal, „nezačnou hledat východisko z konfliktu bez výrazného vnějšího zapojení“. Navrhuje, aby EU - kterou spolu se Spojenými státy a Čínou označuje za jediné globální mocnosti, které mohou ovlivnit vývoj konfliktu - „kopírovala proválečnou politiku USA“, přičemž by se měla s Washingtonem rozejít a pokračovat v úsilí o příměří.

Dopis obdržel i český premiér Petr Fiala, jak jsme již dříve informovali zde. Mluvčí vlády Lucie Ješátková pro Echo24 potvrdila, že se předseda vlády s obsahem dopisu seznámil. „Pan premiér nicméně necítí potřebu se k němu veřejně vyjadřovat,“ sdělila redakci Ješátková.

Orbán dlouho mátl své západní partnery tím, že usiloval o vřelé vztahy s Putinem, které se staly ještě znepokojivějšími, když Moskva v roce 2022 zahájila plnou invazi na Ukrajinu. Rovněž energicky lobboval za čínské investice a Číně příznivější hospodářskou politiku, zatímco většina zemí EU se snaží vliv Pekingu omezit.

Běžně vystupoval jako spoiler ve snahách EU pomoci Kyjevu a uvalit sankce na Moskvu za její válku na Ukrajině a dlouho se rozcházel se svými spojenci a prosazoval okamžité zastavení bojů, aniž by nastínil, co by to mohlo znamenat pro územní celistvost Ukrajiny nebo její budoucí bezpečnost.

Orbánovy nedávné návštěvy Kyjeva, Moskvy a Pekingu - stejně jako setkání s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolaly značný hněv evropských hlavních měst a vedly některé vlády k úvahám o bojkotu nadcházejících neformálních jednání v Budapešti souvisejících s půlročním rotujícím předsednictvím Maďarska v EU.

Orbán, který Trumpa podpořil v jeho úsilí o znovuzískání prezidentského úřadu v USA, v dopise uvedl, že bývalý prezident bude v případě listopadového volebního vítězství, které označil za „pravděpodobné“, působit jako „mírový zprostředkovatel“.

Trump, jak napsal, „nebude čekat až do své inaugurace, ale bude připraven jednat jako mírový zprostředkovatel okamžitě. Má k tomu podrobné a dobře podložené plány“. Přesto se zdá, že Orbán potvrdil obavy Ukrajiny a mnoha členů NATO, že Trump jako prezident pravděpodobně dohlédne na omezení americké finanční a zbrojní podpory Kyjevu. Pokud Trump vyhraje volby, napsal, „poměr finanční zátěže mezi USA a EU se výrazně změní v neprospěch EU, pokud jde o finanční podporu Ukrajiny“.