Na zemi je momentálně už více jak 8 miliard lidí. Devítimiliardového milníku dosáhne populace až za 15 let. Do budoucna se obecně očekává celkové zpomalení růstu populace. Ten už dávno zpomalil v Číně, která tak v budoucnu s největší pravděpodobností přijde o prvenství, co se počtu obyvatel týká. Nejlidnatější zemí se pak stane Indie.

15. listopadu loňského roku dosáhla světová populace milníku 8 miliard lidí. Podle odhadů OSN se ale tempo celkového růstu populace zpomalí a devět miliard lidí bude na planetě v roce 2037, deset miliard pak kolem roku 2050. Vůbec nejvyšší číslo, na které by celosvětová populace mohla vyrůst, je podle odhadů OSN 11 miliard, jež by mohly na planetě žít kolem roku 2100. Některé studie však očekávají vrchol populace dříve, například podle Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě by největší počet lidí na Zemi (9,7 miliardy) mohl být v roce 2064 a poté bude klesat.

Indie jako první země překonala milník 100 milionů obyvatel již okolo roku 700, Čína až kolem roku 1200. V počtu obyvatel pak Čína předstihla Indii až v 17. století. Indie primát nejlidnatější země světa získala nakrátko zpět na přelomu 17. a 18. století, ale zhruba od poloviny 18. století byla v čele opět Čína.

V roce 1949 založil Komunistický vůdce Mao Ce-tung Čínskou lidovou republiku a následně v zemi zahájil radikální politické a ekonomické reformy, které vedly k největšímu hladomoru v dějinách, při němž zahynuly desítky milionů lidí. Jedním z Maových cílů bylo posílit zemi díky populačnímu růstu, tudíž Čína podporovala porodnost a zakládání rodin s více dětmi. V období Maovy vlády (v letech 1949 až 1976) se počet obyvatel v zemi zvýšil z 540 milionů na 940 milionů a průměrná čínská rodina měla čtyři děti. Miliardu obyvatel překonala Čína podle výsledků sčítání lidu v roce 1982.

Čína v roce 1979 zavedla pod heslem jedna rodina - jedno dítě přísnou populační politiku, která omezila počet nově narozených dětí v městských rodinách na jedno a ve vesnických na dvě. Opatření byla průběžně zmírňována, takže si postupně směli dvě děti pořídit kromě obyvatel venkova také zástupci etnických menšin a od listopadu 2013 i páry, kde alespoň jeden rodič byl jedináček. V roce 2015 Peking rozhodl, že umožní všem párům mít dvě děti a od roku 2021 mohou mít rodiny tři děti. Trend klesající porodnosti se však nezastavil, v roce 2021 se v zemi narodilo zhruba 10,6 milionu dětí, což je o 12 procent méně než v roce 2020.

Přehled deseti nejlidnatějších zemí světa:

Zdroj: WorldData

Z výsledků sčítání lidu, které čínský statistický úřad provedl před třemi lety, vyplývá, že čínská populace rostla v letech 2010 až 2020 nejpomaleji od zavedení politiky jednoho dítěte v roce 1979. Populace v pevninské Číně vzrostla za tuto dekádu o 5,38 procenta na 1,41 miliardy. Ještě v roce 2019 experti OSN věřili, že Čína dosáhne svého populačního vrcholu v letech 2031 až 2032. Nyní OSN předpovídá, že populace Číny se do roku 2050 zmenší až o 109 milionů lidí.

Za to počet obyvatel v Indie bude i nadále růst. Země měla na počátku 20. století 238 milionů lidí, o 50 let později to již bylo přes 360 milionů a miliardy obyvatel země dosáhla v roce 2000. Od získání nezávislosti v roce 1947 se tak počet země zčtyřnásobil. Do roku 2030 by Indie měla být domovem více než 1,5 miliardy lidí a podle odhadů by měla její populace do roku 2050 dosáhnout 1,6 až 1,7 miliardy obyvatel a měla by se tak stát nejlidnatějším státem na světě.

Deset nejlidnatějších zemí světa podle odhadu v roce 2050:

Zdroj: francouzský Národní institut demografických studií (INED)