Německo plánuje odložit vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance během nadcházejícího summitu NATO ve Vilniusu, napsal krátce před schůzkou aliance britský list The Telegraph. Kyjev žádá jasný signál ohledně svého budoucího členství. Spojenci ale zřejmě nejsou v této otázce zcela jednotní. Dalším ožehavým tématem jsou pokračující tahanice kolem přijetí Švédska, očekávají se také debaty o dalším posilování východního křídla NATO a výdajích členských zemí na obranu.

Summit NATO se bude konat v úterý a ve středu, 11. a 12. července v litevském Vilniusu. Půjde o druhou vrcholnou schůzkou NATO, která se bude odehrávat na pozadí ruské agrese proti Ukrajině. Loni na konci června lídři aliance v Madridu slíbili napadené zemi podporu „tak dlouho, jak to bude třeba“.

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga nadcházející summit potvrdí víceletý plán podpory Ukrajiny, který má dále sladit její armádní standardy s těmi aliančními. K summitu se ve středu odpoledne připojí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, byť není jasné, zda bude na místě osobně.

Prezident Turecka, které udržuje diplomatické styky jak s Ukrajinou, tak s Ruskem, Recep Tayyip Erdogan, před dvěma dny po schůzce se Zelenským prohlásil, že si Ukrajina podle něj zaslouží stát se členem NATO.

Očekává se, že by Ukrajina mohla být do aliance přijata, jakmile skončí válka s Ruskem. Britský deník The Telegraph nicméně krátce před summitem napsal, že se Německo chystá pozdržet účinnost ukrajinské pozvánky do aliance. Údajně kvůli obavám z konfliktu mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí.

„Berlín se staví odmítavě k vyhlídce na nabídku okamžitého členství,“ řekl deníku nejmenovaný zdroj zevnitř aliance. Německo podle něj chce čas na vypracování záruk, které by případné členství „v podstatě zablokovaly“. „Berlín nechce, aby Vladimir Putin potenciálně testoval článek 5,“ dodal zdroj. Podle často skloňovaného článku 5 alianční smlouvy má každý členský stát právo v případě napadení vnějším agresorem požádat spojence o vojenský zásah.

Některé členské státy v čele s Polskem a pobaltskými zeměmi mezitím hovoří o potřebě nabídnout Ukrajině jasnou perspektivu a litevský prezident Gitanas Nauséda dokonce pohrozil vetem společného prohlášení, nebude-li v něm výraznější příslib pro Ukrajinu týkající se členství. Čeští představitelé zase volají po vyjasnění podmínek, za jakých by se mohla Ukrajina ke vstupu do aliance posunout.

Severoatlantická aliance Ukrajině přislíbila členství už v roce 2008, na žádných obrysech přístupového procesu se však neshodla a není jasné, zda se na tom tento týden něco změní. Jak uvádí agentura AP, mezi členy paktu přetrvávají obavy, že přijetí Ukrajiny by bylo v Moskvě vnímáno jako provokace a mohlo by vyústit v další eskalaci konfliktu.

Stoltenberg na páteční tiskové konferenci vyjádřil naději, že se lídři shodnou na tom, jak Ukrajinu posunout blíže členství. Hovořit o konkrétním časovém rámci je však podle něj předčasné. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan zase uvedl, že summit zváží, jaké kroky jsou na ukrajinské cestě do aliance nutné, žádný posun ale nenastínil.

Hlavním českým zástupcem bude ve Vilniusu prezident Pavel, společně s ním do Litvy míří také šéf české diplomacie Jan Lipavský a ministryně obrany Jana Černochová. Na summitu bude zastoupeno celkem 31 členských zemí poté, co do aliance na jaře vstoupilo Finsko.