Zdroje tu nejsou. Práce do vysokého věku prospívá zdraví a prodlužuje život
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Zdroje tu nejsou. Oznámil ministr práce Marian Jurečka po zasedání vlády, která rozhodla o změně podmínek, za kterých se dosud podle zákona automaticky zvyšují důchody. Tato jedna jediná změna ušetří letos v rozpočtu skoro 20 miliard korun. A každý následující rok ještě víc. Kabinet Petra Fialy posílá do parlamentu změnu valorizací penzí. Ta dosud fungovala tak, že vždy od ledna se důchody automaticky zvedaly o růst cen z předchozího roku plus dvě třetiny růstu reálných platů. Pokud byla inflace vysoká, přišlo další zvýšení ještě během roku. Letos to má být od června.
V čase prudkého růstu cen na straně jedné a pádu reálných platů o deset procent na druhé byli penzisté jedinou skupinou společnosti, která měla automaticky zaručeno, že se jim růst cen kompletně kompenzuje. K tomu přišel Andrej Babiš, který si ze seniorů udělal svoji klíčovou voličskou skupinu, s dalšími mimořádnými penzemi nad rámec zákona. Po nástupu do Strakovy akademie s tím pokračovala i Fialova vláda.
Změna růstu důchodu je přesně tím krokem, který přinese v rozpočtu výraznou úsporu, ale zároveň je velmi nepopulární. Dvěma a půl milionu lidí závislých na důchodu se sahá na životní úroveň. Od kabinetu Petra Fialy je to odvážný, antipopulistický krok. Na něj je potřeba se připravit dobrou schopností vysvětlovat, proč se na růst penzí sáhnout muselo. A také se obrnit trpělivostí proti útokům, které na vládu míří ze všech stran.
Kabinet zároveň ve veřejném prostoru testuje i návrh dlouhodobějšího zásahu do penzí. Věk, kdy na ně budou mít lidé nárok, chce postupně oddálit až na 68 let. Nyní lidé i díky předčasným penzím do důchodu reálně odcházejí v průměru v 61 letech.
Zásahy do penzí jsou z těch rozhodnutí, která vyvolávají největší odpor. Aktuálně to sledujeme v Paříži, kde návrh prezidenta Emmanuela Macrona na zvýšení důchodového věku z 62 na 64 let odstartoval už dvě generální stávky. A vyhnal do ulic 1,3 milionu Francouzů.
I toto rozhodnutí je potřeba co nejvlídněji a nejjednodušeji lidem vysvětlovat. Hlavně tím, že s prodlužující se délkou života je potřeba i déle pracovat. A je dobré připomenout i to, že práce do vyššího věku lidem prospívá. To není žádné ideologické klišé, ale fakt prokázaný prestižními medicínskými studiemi. Třeba z Harvard Medical School. Ty upozorňují, že prodlužování pracovní kariéry přináší psychickou vzpruhu a více společenských kontaktů, které snižují chronické nemoci.
„Přibývá důkazů o tom, že práce ve věku nad 65 let přináší lidem mnohem víc než jen vyšší příjem. Prodloužení kariéry do důchodového věku prokazatelně zlepšuje zdraví a prodlužuje život. Studie na vzorku tří tisíc lidí v roce 2016 publikovaná v Journal of Epidemiology and Community Health dochází k závěru, že už dokonce oddálení důchodu o jeden rok zvýšilo o 9 až 11 procent riziko úmrtí. A to bez ohledu na aktuální zdravotní stav,“ píší vědci z Harvard Medical School.
Pracujte déle. Vydělávejte víc. Budete zdravější, bohatší, spokojenější a dožijete se vyššího věku. Takhle musí Petr Fiala a jeho ministři mluvit s lidmi, aby pochopili, že časný důchod není žádná životní výhra.