Maďarský premiér Viktor Orbán označil nově návrh nařízení na ochranu novinářů za "zavedení úplné kontroly nad médii." Evropský parlament na začátku týdne podpořil tzv. Evropský akt o svobodě médií, který by měl zajistit silnější ochranu novinářů před vměšováním do jejich práce a napomoci posílení nezávislosti a plurality médií v Evropské unii. "Další bruselský zákon proti svobodě: zavést úplnou kontrolu nad novinami. My Středoevropané jsme něco takového už v minulosti zažili. Říkalo se tomu Kominform a Reichspressekammer. Už nikdy více!" prohlásil Orbán a dožadoval se "svobodných médií."

Kromě jiného má novinka například bránit nátlaku na novináře, aby museli vyzradit své zdroje. "Média jsou nejdůležitějším demokratickým nástrojem sloužícím svobodě. Můžeme být hrdí na naše demokratické standardy, ale nesmíme přehlížet znepokojivý stav svobody tisku ve světě, který se nyní týká i Evropy. Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků je rozhodujícím nástrojem k řešení těchto problémů," uvedla dopoledne v rozpravě zpravodajka návrhu za výbor pro kulturu a vzdělávání Sabine Verheyenová z Německa.

Eurokomisařka Věra Jourová napsala na sociální síti X, že mnozí zákon popisovali jako nesplnitelnou misi. "Ale nakonec jí máme: návrh na ochranu svobody médií v EU," prohlásila Jourová s tím, že nařízení na ochranu novinářů a demokracie je na dosah.

Another anti-freedom proposal from Brussels: establishing total control over the media. We Central Europeans have seen such things in the past. They called it the Kominform and the Reichspressekammer. Never again! #MediaFreedomAct https://t.co/XbjUBiZcBt

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) October 4, 2023

Podle maďarského premiéra se jedná o další zákon proti svobodě z Bruselu, který má zavést úplnou kontrolu nad médii. Své výhrady zatím neupřesnil.

Ve svém postoji k Evropskému aktu o svobodě sdělovacích prostředků, který podpořilo 448 europoslanců, 102 bylo proti a 75 se zdrželo, se europarlament vyslovil pro to, aby členské státy chránily média proti nátlaku, včetně například proti prozrazování novinářských zdrojů nebo proti zpřístupňování zašifrovaného obsahu svých komunikací. Pouze jako zcela krajní řešení může být podle europoslanců použit špionážní software, a to po individuálním soudním posouzení případu, například při vyšetřování terorismu.

Parlament také chce, aby média měla povinnost zveřejňovat informace o své vlastnické struktuře, což má přispět k jejich větší nezávislosti. Cílem opatření je též vyšší ochrana médií před svévolnými rozhodnutími velkých on-line platforem a snaha zajistit, aby média nebyla ekonomicky závislá na veřejné reklamě.

Místopředsedkyně komise a eurokomisařka pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová hlasování označila za významné. "Demokracie může vzkvétat pouze tehdy, když novináři pracují beze strachu," uvedla na platformě X s tím, že se novinka musí "co nejdříve stát realitou".

Český pirátský europoslanec Marcel Kolaja uvedl, že do parlamentní pozice k předpisu prosadil, aby vysoce postavení evropští politici nesměli vlastnit více než čtvrtinový podíl v médiu. Zákaz se má týkat premiérů, prezidentů, ministrů či eurokomisařů. "Celá Evropa tak bude mít jistotu, že se už nikde nezopakuje to, co jsme zažívali my v době, kdy část médií vlastnil expremiér Andrej Babiš," uvedl.

Komise věc předložila loni v září, dnešním rozhodnutím dal europarlament mandát svým zástupcům začít o konečné podobě návrhu vyjednávat s členskými státy evropského bloku. Rada, tedy země EU, se na své vyjednávací pozici shodla už letos v červnu. Cílem unijních institucí je jednání uzavřít před nadcházejícími volbami do europarlamentu.