Téměř tři čtvrtiny Němců si myslí, že Německo by mělo více investovat do evropské bezpečnosti. Zároveň jich je ale 65 procent proti tomu, aby jejich země převzala v obraně Evropy vedoucí roli. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nadace Körber-Stiftung. Němců se na názor ptala poté, co v USA zvítězil v prezidentských volbách republikán Donald Trump a v Německu se rozpadla koaliční vláda. Ve srovnání s podobným loňským průzkumem klesla podpora další vojenské pomoci Ukrajině.

Téměř 80 procent dotázaných si myslí, že Trumpovo zvolení prezidentem se negativně projeví na americko-německých vztazích i na bezpečnosti v Evropě. Německo by proto podle 73 procent Němců mělo investovat více do evropské bezpečnosti, kterou ohrožuje ruská agresivní politika. Zároveň jich ale většina odmítá, aby v případě stažení Spojených států z mezinárodního pole přebralo vůdčí postavení Německo (58 procent). Ještě více jich je proti tomu, aby Berlín převzal vedoucí roli ve vojenské oblasti (65 procent). V loňském roce proti tomu bylo v podobném průzkumu ještě 71 procent dotázaných.

Pro další vojenskou podporu Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání ruské agresi, se vyslovilo 57 procent dotázaných, loni to ještě bylo 66 procent. Zvlášť nízká je podpora pomoci Kyjevu ve východním Německu, tedy ve spolkových zemích, které byly dříve součástí sovětského satelitu Německé demokratické republiky. Dosáhla jen 40 procent.

Rusko jako hrozbu pro německou bezpečnost vnímají více než čtyři pětiny Němců. Tři pětiny se obávají také ohrožení ze strany Íránu. Vojenskou pomoc Izraeli v boji proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás odmítá téměř 80 procent dotázaných, 87 procent respondentů se vyslovilo pro humanitární pomoc Pásmu Gazy.

Průzkum nadace Körber-Stiftung provedla již v září, ale po amerických prezidentských volbách a rozpadu německé vládní trojkoalice sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP) doplnila další otázky. Jednou z nich bylo i to, kdo má z německých vrcholných politiků nejvyšší kompetence v zahraniční politice. Nejlépe dopadl opoziční předák a kandidát na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU Friedrich Merz (28 procent), následovaný ministrem hospodářství za zelené Robertem Habeckem (18 procent). Současný kancléř Olaf Scholz se umístil až na třetím místě s 15 procenty.