Rok 2025 by měl být rokem míru, uvedl Zelenskyj před europoslanci
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ukrajina už 1000 dní čelí ruské invazi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při této příležitosti na mimořádném zasedání Evropského parlamentu přes videospojení zdůraznil, že ke spravedlivému míru může Moskvu přimět jen jednotná Evropa. Ukrajina podle místních médií poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, což podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova dokazuje, že Západ chce válku eskalovat. Ruský prezident Vladimir Putin, z jehož rozkazu vpád na Ukrajinu začal, dnes výnosem potvrdil novou doktrínu jaderného odstrašování.
Boje na Ukrajině si od 24. února 2022, kdy ruská armáda do země vpadla, vyžádaly statisíce obětí, miliony uprchlíků a zničená města. Kyjevský Majdan, neboli náměstí Nezávislosti, dějiště ukrajinských revolucí, zaplnily na počest padlých modro-žluté národní vlajky.
Zelenskyj, který z Kyjeva promluvil k europoslancům v Bruselu, poděkoval za dosavadní podporu a prohlásil, že Ukrajinci si ze všeho nejvíce přejí mír. Poznamenal, že Ukrajina brání nejen svou svobodu, ale svobodu celé Evropy. Evropské zákonodárce vyzval, aby nezapomínali na sílu jednotné Evropy, se kterou se Putin nemůže rovnat.
Zelenskyj rovněž vystoupil v ukrajinském parlamentu, kde nadcházející rok 2025 označil za rozhodující v tom, zda válku vyhraje Rusko, nebo Ukrajina. Zdůraznil, že na ukrajinské odolnosti závisí osud celého národa, neboť Rusko chce zemi zničit bez ohledu na ztráty.
Servery Censor.net a RBK-Ukrajina ohlásily, že ukrajinská armáda poprvé nasadila střely ATACMS k úderu v hloubi Ruska, konkrétně proti muničnímu skladu v Brjanské oblasti. Stalo se tak jen krátce poté, co západní média informovala o souhlasu Spojených států k takovému nasazení těchto zbraní. Český prezident Petr Pavel v rozhovoru s deníkem Blesk řekl, že souhlas měl přijít hned s dodávkou raket. Rusko naopak útoky americkými raketami označilo za eskalaci.
Lavrov západním politikům vzkázal, aby si pozorně přečetli novou ruskou jadernou doktrínu. Uvedl k ní, že Rusko dělá vše, aby jaderné válce zabránilo. Doktrína, kterou dnes Putin podepsal, nově umožňuje nasazení atomových zbraní i v případě rozsáhlého napadení konvenčními zbraněmi nejadernou zemí podporovanou nukleární mocností. Agentury si to vykládají jako varování Spojeným státům a dalším západním spojencům Kyjeva.
Bílý dům uvedl, že změna ruské jaderné doktríny není překvapením a Washington se nechystá v reakci na ni měnit svou jadernou politiku. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella je hrozba použitím jaderných zbraní ze strany Moskvy naprosto nezodpovědná.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková po dnešní schůzce se svými protějšky z Polska, Francie a Itálie ve Varšavě slíbila, že se její země touto doktrínou nenechá zastrašit. Berlín tuto chybu v minulosti udělal, ale nebude ji opakovat, řekla. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který setkání hostil, řekl, že se s kolegy shodl na tom, že Evropa musí převzít více odpovědnosti za vlastní bezpečnosti.
Ukrajině s obranou od počátku invaze pomáhá i Česko. To napadené zemi poslalo z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun. Za letošní rok Ukrajina díky české iniciativě získala stovky tisíc kusů dělostřelecké munice, v současné době dodávky vrcholí a týdně do země putují desítky tisíc granátů.
Česko je podle dostupných údajů zemí s největším množstvím ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel, k nedělní půlnoci zde podle ministerstva vnitra pobývalo 383.300 lidí s dočasnou ochranou.
Ukrajina v noci podobně jako v jiné dny čelila vzdušným úderům. Rusko proti zemi vyslalo podle ukrajinských hlášení 87 dronů, z nichž většinu se podařilo zneškodnit. Nálet dronů ale zasáhl pohraniční město Hluchiv v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, kde zahynulo nejméně 12 lidí včetně osmiletého chlapce.
Bojuje se i na ruském území, kde část Kurské oblasti v srpnu ovládla Ukrajina. Zde Rusko nasadilo severokorejské vojáky, kterých je v zemi podle západních i ukrajinských tajných služeb asi 12.000. Zelenskyj dnes europoslancům řekl, že by jejich počet mohl vzrůst až na 100.000.