Rusko stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině a západnímu světu. Buduje koalici, na které se podílí Írán, podporuje ji Čína, a dokonce se fyzicky přidala i severokorejská armáda. Na zahájení dnešního velitelského shromáždění to řekl náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Rovněž sdělil, že armáda potřebuje víc lidí, Prezident Petr Pavel ve videopříspěvku, uvedl, že konflikty na Ukrajině, Blízkém východě či v Sahelu hrozí možným rozhořením a přesáhnutím hranic regionu.

Hlava státu se shromáždění nemohla zúčastnit z důvodu cesty po Austrálii a Novém Zélandu. Česko podle Pavla musí budovat nejen schopnou, připravenou a pohotovou armádu, ale také dostatečně odolnou ekonomiku, a musí také zároveň připravovat společnost.

Válka na Ukrajině je podle Řehky varovným signálem pro všechny. "Vidíme na vlastní oči, jak je důležitá vlastní obranyschopnost a odolnost. Vojáci i civilisté na Ukrajině denně čelí tvrdé realitě, kterou si neumíme představit, přesto vzdorují a bojují," uvedl Řehka k více než 1000 dní trvajícímu konfliktu. "Pokračuje také konflikt na Blízkém východě. Čína stále více zasahuje do světového řádu. Tohle není čas pro pasivitu. Je to chvíle, kdy musíme jednat a ukázat, že to myslíme vážně," dodal šéf české armády.

Bezpečnostní situace se podle prezidenta od posledního velitelského shromáždění, které se konalo v únoru, nezlepšila. "Více než 1000 dní pokračuje konflikt na Ukrajině. Ruská agrese způsobila nejenom mimořádné narušení mezinárodních vztahů, ale zároveň také velké utrpení na Ukrajině, ale také migrační vlnu," podotkl Pavel.

Obranyschopnost podle hlavy státu není prázdným termínem, ale věcí, které by se měla věnovat maximální pozornost. Česko spoléhalo na členství v Severoatlantické alianci (NATO), tento základní pilíř bezpečnosti trvá už 25 let, zvyšuje se ale také odpovědnost jednotlivých členských států za vlastní obranu a bezpečnost.

"Česká republika musí budovat nejen schopnou, připravenou a také pohotovou armádu, ale také ekonomiku, která bude dostatečně odolná, a stejně tak musí připravovat společnost, protože bezpečnost je obecně podmínkou našeho rozvoje a udržení stability," řekl Pavel. Z tohoto pohledu je podle něj celospolečenským úkolem.

Řehka zdůraznil, že česká armáda potřebuje více lidí. Odhady podle něj hovoří o 37 500 vojáků z povolání, Koncepce výstavby armády ČR stanovuje hranici 30 000, realita je zhruba 24 000. Česko podle šéfa armády stojí také před zásadním úkolem připravit se na nové závazky kolektivní obrany. Považuje to za prioritu, změny budou revoluční.

Naplněnost některých útvarů považuje náčelník generálního štábu za kritickou, zejména u bojových jednotek, což má přímý vliv na jejich bojeschopnost. "Nechám za armádu vypracovat návrh akčního plánu náboru a stabilizace personálu formou vojenského doporučení, který navrhne konkrétní opatření v čase a na různých úrovních," řekl Řehka.

Opatření podle něj možná budou radikální. Služba v armádě musí být atraktivní a na trhu práce konkurenceschopná, míní. Armáda nyní podle Řehky směřuje ke stavu, kdy bude mít novou techniku, ale nebude ji mít kdo obsluhovat.

Změny ve světě se podle prezidenta dotkly i takových pilířů, jako jsou Spojené státy, Evropská unie či Německo. "Změny, ke kterým došlo po volbách ve Spojených státech, povedou bezpochyby ke změně přístupu nejen k Rusku, ke konfliktu na Ukrajině, ale také k NATO a Evropské unii," domnívá se. Z toho pohledu považuje za ještě významnější pamatovat na vlastní úsilí k zajištění schopností.

Prezident považuje za samozřejmé vynakládat takové zdroje na obranu, které Česko slíbilo spojencům. Mělo by ale vynakládat tolik, kolik bude potřeba na zajištění všech schopností, které armáda a bezpečnostní složky mají mít. "Bez zajištění bezpečnosti nebudeme schopni zajistit ani jiné aspekty života celé naší společnosti," poznamenal.

Česko podle Pavla musí udržovat krok s technologickým vývojem, který jde kupředu mílovými kroky. Uvítal, že armáda nejen sleduje trendy, ale snaží se také zavádět všechny zkušenosti nabyté například v konfliktu na Ukrajině a taktické, operační i strategické aspekty války přetavit do svých schopností.

Příští rok ministři obrany zemí Severoatlantické aliance (NATO) schválí nové cíle výstavby obranných schopností. Podle Řehky přinesou zásadní změny v kvalitě i rozsahu. "Česká republika stojí před zásadním úkolem, připravit se na nové závazky kolektivní obrany. To je naše výzva a priorita. Nebojím se říct, že změny budou skutečně revoluční," podotkl.

Filozofie tvorby cílů výstavby armád se podle Řehky změnila v celé alianci, nyní se klade důraz na přímou reakci na konkrétní hrozby, nikoli na teorii či na splnění formálních požadavků. "Jde o skutečnou připravenost na rizika, ze kterých se může stát realita," uvedl.

"Hrozby nejsou pouze teoretické, nebo někde tisíce kilometrů daleko od nás. Jsou přímo před námi a vidíme je každý den, díváme se jim přímo do tváře," řekl. Aliance na to reaguje rozvojem protivzdušné obrany ve všech směrech či schopností likvidovat staré tradiční zbraně, ale i nové, jako jsou hypersonické střely nebo bezpilotní letouny.

Nové alianční cíle se podle Řehky v mnohém shodují s českými prioritami, ať už jde o protivzdušnou obranu, logistiku či podporu nasaditelných sil. "Nové cíle nejsou zaměřeny jen na těžkou brigádu, která se hodně veřejně skloňuje, ale na všechny bojové jednotky," podotkl. České vojáky podle něj čeká častější cvičení s většími jednotkami. Armáda podle Řehky bude muset také přepracovat koncepci výstavby armády.

Modernizace armády podle jejího šéfa probíhá v nejrychlejším možném tempu, nicméně ani to nestačí. Rusko podle něj přešlo minimálně částečně na válečnou ekonomiku a hrozby se vyvíjí příliš rychle. Vzhledem k vnitřnímu dluhu, nedostatku materiálu na trhu, vyšším cenám či vzrůstajícím nárokům nebude podle Řehky přezbrojení hladké.

Česko by letos mělo poprvé vydat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Deficit z minulosti ale podle náčelníka generálního štábu činí zhruba 618 miliard korun. Zdůraznil však, že si uvědomuje nárůst zdrojů v poslední době.